Čeští učitelé spolu obvykle moc nepečou, ale v téhle škole se důležité věci řeší u bábovky

Čeští učitelé tráví většinu času sami s dětmi ve třídě a další čas pak nad sešity a přípravami. Ke sdílení s kolegy se dostanou jen málokdy. V ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze se ale rozhodli, že si právě pro setkávání a vzájemnou inspiraci prostor udělají, i když to znamená, že dvakrát měsíčně chodí do práce o hodinu dřív.

„Pojďte si vzít bábovku, je špaldová. Včera jsem ji pekl s dcerou,“ nabízí kolegům zástupce ředitele Martin Provazník lákavé plátky moučníku. Ve třídě 6.B voní káva a čaj a ačkoliv vyučování začíná až za hodinu, na místě už je několik učitelů a učitelek. Polohlasem probírají klasifikaci i plány na jarní prázdniny. Nakonec se ve třídě schází patnáct členů pedagogického sboru a za katedru usedá dějepisář Aleš Sedlmeier. „Koukám, že některé věci platí za všech okolností, přední lavice prázdné, vzadu tlačenice,“ vtipkuje a kolegové se uvolněně rozesmějí.

Učitelé se na této základní škole před vyučováním scházejí dvakrát za měsíc. Schůzkám říkají Dobré ráno a jejich cílem je to, aby se navzájem inspirovali, radili si a pomáhali. „Děláme si rozpis na čtvrtletí – jeden z učitelů si vždycky připraví pro ostatní program. Naše škola je velká a čas tu plyne dost hekticky, takže není moc času se potkat a sdílet spolu příklady dobré praxe. Tak jsme se rozhodli, že s tím zkusíme něco udělat a jsem rád, že se toho učitelé chytili a pravidelně se účastní, i když samozřejmě ne všichni,“ vysvětluje Jan Juříček, zástupce ředitele pro pedagogiku.

Historie není jen změna, ale i kontinuita
Aleš Sedlmeier pouští interaktivní tabuli a představuje téma dnešní hodiny. „Rád bych vám ukázal aplikaci History.Lab, kterou vyvíjí Ústav pro studium totalitních režimů společně s Pedagogickou fakultou, a já se podílím na jejím pilotním testování. Zabývá se otázkou, co dějepis vůbec v době Wikipedie může lidem dát, a jaké kompetence má vytvářet. Dějepis ve škole se soustředí zejména na změny jako jsou války, revoluce, převratné vynálezy. To je sice bezva, ale tento projekt klade důraz na kontinuitu, což velmi oceňuji,“ vysvětluje, zatímco na tabuli nabíhá aplikace.

V prvních minutách seznamuje Aleš Sedlmeier kolegy s prostředím aplikace a tématy, která v ní můžou najít – ať je to Mnichovská dohoda, řešení židovské otázky, zábor pohraničí v mapách, nebo třeba slavná fotografie Napalm Girl, na níž je vietnamská dívka zraněná při náletu. Vysvětluje, kde najdou učitelé metodiku k aktivitám nebo jak jsou uspořádána cvičení.

„Společně se podíváme na aktivitu Proměny města Zlína v mapách. Jsou tu k dispozici mapy z různých období. O čem se můžete bavit s žáky?“ ptá se Aleš Sedlmeier a vyzývá ostatní, aby zkusili seřadit mapy v aplikaci podle historických období. Kolegové se ochotně zapojují a navzájem se hecují: „Určitě to máme dobře, jsme děsně šikovný!“ „Sedmáci si všímali toho, že na některých mapách je řeka regulovaná, viděli i, jak město roste. Samozřejmě jsme se dotkli také toho, kdy a proč se měnil jeho název,“ popisuje Aleš Sedlmeier, jak využil aplikaci v hodině.

Na setkáních se budují i mezipředmětové souvislosti
Po ukázce se rozproudí diskuse mezi učiteli. Některé zajímají praktické věci, jako třeba, kdy bude aplikace k dispozici všem nebo jakým způsobem se v ní vyhledávají cvičení vhodná pro konkrétní věk či téma. Další se zamýšlejí nad tím, jak by ji bylo možné využít třeba ve výtvarné výchově a českém jazyce.

„S češtinou by se některé úkoly daly propojit skvěle, a jsou i tak zamýšlené. Například si děti můžou přečíst autentické vzpomínky člověka, který žil v protektorátu a pozoroval, jak se do vnitrozemí stahují vysídlenci ze Sudet. Pak mají za úkol napsat reportáž na téma uprchlictví, takže přesahy tu určitě jsou,“ vysvětluje Aleš Sedlmeier.

Mezipředmětové vztahy jsou na ZŠ Stross vůbec velkým tématem. Místní učitelé se snaží, aby děti měly šanci vnímat témata komplexně. “Vytvořili jsme pro učitele jednotný Google dokument, v němž teď hledají vzájemné shody v tématech a možnosti spolupráce. Podobné neformální příležitosti, jako je Dobré ráno, tyto snahy posilují,” pochvaluje si Jan Juříček.

„Ještě bych vám na závěr rád ukázal jednu podařenou aktivitu,“ říká Aleš Sedlmeier a ukazuje fotografii pomníku. Je na něm vidět busta zezadu a data, kdy byl pomník postaven,odstraněn, obnoven, znovu odstraněn a znovu obnoven. „Tady se můžete s dětmi bavit o tom, co znamenají v českých dějinách tyto roky. Co se asi stalo, že pomník najednou někomu tak vadil? A až úplně nakonec dětem odhalíte, že se jedná o pomník prezidenta Masaryka,“ ukazuje Aleš Sedlmeier.

Blíží se ale začátek vyučování, před třídou se už shromažďují netrpěliví šesťáci. Je čas se rozejít, a za dva týdny se znovu setkat, s čajem, kávou, domácí buchtou a inspirací zase od někoho jiného.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

22 Komentáře
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
lea
lea
1 rok před

Dobrý nápad.Nepracuje ta škola třeba podle programu “Začít spolu”?Je velká škoda,že takových škol pořád není víc.Myslím,že to by základnímu školství dost pomohlo.

Kateřina *
Kateřina *
1 rok před

Děkuji za článek, který jasně ukazuje na to, že komunikace mezi učiteli není až tak obvyklá. Co mě osobně zarazilo, byla věta od učitelky, na jejíž školu přišla nová učitelka, bez zkušeností (jazykářka). Jasně řekla, že ona jí nic učit a vysvětlovat nebude a když to neumí (učit), tak nemá do školy lézt. Jen přihlížela tomu, jak učitelka dětem “ubližuje” nevhodným přístupem. A když jsem naznačila, že kdyby byla jen trošku nápomocná, mohlo by to být lepší, tak jsme se málem pohádaly :) Asi tomu opravdu nerozumím. Neumím si představit žádnou firmu, která by prosperovala bez komunikace. A ať se… Číst vice »

Vladimír Kocour
Vladimír Kocour
1 rok před

Na Základní škole Pavlíka Morozova se podobné schůze učitelů konaly také – ovšem v socialistickém duchu. Není mi známo, že by si učitelé na ty schůze nosili koláče a chlebíčky, ale je možné, že to dělali. Také místo vůně kávy se všude rozprostíral štiplavý cigaretový kouř, hustý, že by se dal krájet. Ředitel byl vysoký důstojný pán, který toho moc nenamluvil, občas ale řval na učitelky. Učitelky se ho bály. Takový kříženec mezi panem Důležitým a sochou Antonína Zápotockého. Jeho zástupkyně byla družinářka – povýšená na zástupkyni ředitele díky své stranické uvědomělosti. Do jisté míry byla jeho pravým opakem. Malá,… Číst vice »

Václav
Václav
1 rok před

Pan Sedlmeier odsuzuje výuku dějepisu, která je moc zaměřená na změny, a pak přijde s příkladem “podařené aktivity”, která není nic jiného, než příkladem výuky, zaměřené právě na ZMĚNY ve vnímání historické postavy v důsledku ZMĚN politického vedení státu. Úžasné. Dějiny jsou chronologickým záznamem událostí, které přináší změny. Dosavadní výuka toto přirozeně kopírovala. Avšak zapojení moderních interaktivních materiálů do výuky nabízí hromady možností, které mohou zlepšit chápání kontinuity dějin. Dnes je možné vyrobit různé dotekové videomapy, díky kterým žákům doslova proběhnou dějiny přímo před očima. Takové videomapy by bylo možné kdykoliv pauznout, pouhým dotekem rozevřít infotabulky k jednotlivým událostem, s… Číst vice »