Letošní JA Studentská firma roku je studentská firma PEAK. Studenti ze Gymnázia Ostrava-Hrabůvka vymysleli aplikaci, která rozšiřuje slovní zásobu pomocí sledování filmů. FOTO: Peak

Úspěšný tenista začíná v deseti letech, úspěšný podnikatel v šestnácti, říká organizátor soutěže studentských firem

Bývalý úspěšný byznysmen Martin Smrž vede soutěž v podnikavosti, v rámci které ročně čtyři tisíce studentů v menších týmech založí vlastní studentskou firmu, něco vyrobí a pak to i prodají. „Cílem je, aby studenti pochopili, o čem je reálný profesní život. A je přitom jedno, zda z nich nakonec opravdu budou podnikatelé, nebo ne,“ říká.

 Co je to podnikavost?

Je to schopnost přicházet s novými nápady a především s nápady na něco, co ostatním přinese nějaký užitek či nějakou přidanou hodnotu.

Projekt Studentská firma je volitelný předmět na středních školách, které o to projeví zájem. Jak konkrétně soutěž probíhá?

Martin Smrž.
Martin Smrž. FOTO: Martin Smrž

Většině účastníků je 17 nebo 18 let. Asi 35 procent tvoří gymnázia, dalších 35 procent obchodní školy a ostatní je mix, zájem mají zdravotní školy, zemědělské, ale i učňovské obory. My připravujeme podklady a školení pro učitele, kteří během celého školního roku předmět vedou. Dále je propojujeme s mentory z byznysu, kteří studentům v jednotlivých krocích radí, jak založit nějaké podnikání. Studenti pak vymyslí produkt, založí firmu, ten produkt vyrobí, dělají mu reklamu a nakonec ho reálně prodávají. Vedou si třeba i účetnictví a píší výroční zprávy. Taky dáváme celému projektu rámec soutěže, tedy motivujeme studentské firmy, aby si nakonec změřily síly se spolužáky z celé republiky. Součástí jsou prezentace, hodnocení i sebehodnocení studentů.

Celoroční projekt končí veletrhem, ten se asi letos kvůli pandemii nekonal…

Za normálních okolností postavíme v jednom z pražských nákupních center na jeden den stánky a studenti opravdu kolemjdoucím svoje výrobky prodávají. To je moc baví. Letos bylo vše samozřejmě distanční formou. Celkově bylo ale v průběhu roku znát, že studenti jsou už z on-linu unavení a že jim chybí nejen veletrh, ale i osobní účast na soutěžích. Zájem byl letos o trochu menší, v minulém ročníku jsme měli 218 studentských firem, letos 194. 

Čím byl letošní rok výjimečný, tedy kromě toho, že se musel konat on-line?

Výrazně se zvýšil počet e-shopů, logicky. Letos jich bylo 23. Dřív to byla spíše výjimka. Aktuální situace se promítla i do konkrétních nápadů. Jeden tým z Hradce Králové vymyslel takzvaný klikáček, tedy příruční speciální prodlouženou ruku, kterou lze přivolat výtah, zmáčknout tlačítko na semaforu nebo držet se v hromadné dopravě, aniž by se člověk musel čehokoliv dotýkat. Tím se snižuje riziko přenosu virů a bakterií.

 A co studentské firmy letos ještě vyráběly?

Například kovová brčka s pytlíčky, tým ze Vsetína vymyslel designové skleněné láhve s bavlněným pytlíkem, dále to byly textilní tašky a roušky, studenti z Hranic vymysleli mobilní aplikaci, která handicapovaným v Olomouckém kraji řekne, kde jsou přístupné památky. Jeden tým vymyslel aplikaci na rozšiřování slovní zásoby v angličtině. Studenti ze Střední průmyslové školy ze Vsetína prodávali domácí šťávy, žáci z Uherského Hradiště zase vymysleli hru pro malé děti, která je učí dobrým návykům, a jiní vyráběli dřevěné podtácky do restaurace, se kterými se dá začít zábavná konverzace. Další oblastí je prodej sladkostí, kosmetiky nebo výroba a prodej přírodních mýdel a vonných svíček. Celkově to jsou předměty, které jdou rychle vyrobit a rychle prodávat. Protože projekt běží jen jeden školní rok.

Prezentace firmy Peak.
Prezentace firmy Peak. FOTO: Peak

Přežily v historii nějaké projekty ten jeden školní rok a staly se z nich fungující firmy?

Ano, zaznamenali jsme i vznik reálných firem, které se udržely na trhu. Studenti z průmyslové školy v Plzni na 3D tiskárně vyrábějí a prodávají čipy. Firma Skladon je dnes firma s milionovými obraty, věnuje se logistice pro e-shopy. Firma BeWooden ze severní Moravy vyrábí módní doplňky ze dřeva jako motýlky nebo kravaty.

 A co dává tento projekt studentům, kteří později žádnou firmu nezaloží?

Náš vlastní výzkum říká, že pokud studenti projdou naším programem, do pěti let 28 procent z nich začne podnikat. I když ale nezaloží svou vlastní firmu, má to na ně pozitivní dopad, jsou kreativnější. Důležité je říct, že náš program není inkubátor na vznik firem, ale je to vzdělávací nástroj. Cílem je, aby studenti pochopili, o čem je reálný život. I jako zaměstnanci budou chápat, co každý článek firmy dělá, jak funguje tým, získají kreativní a inovativní myšlení. Pro cokoliv, co budou v životě dělat, se jim hodí zkušenosti jako nasazení pro věc, práce v kolektivu, odpovědnost.

 Co se z působení ve studentských firmách dozvídáme o dnešních mladých lidech obecně?

Studenti často chtějí řešit problémy v místě, kde žijí. Je to dobrá zpráva, že vyrůstá všímavá generace jako součást občanské společnosti. V soutěži rezonuje vždy to, co zrovna pálí i společnost, celoplošně i lokálně. Trendem je v posledních letech důraz na udržitelnost. Třeba před dvěma lety bylo hodně projektů na téma ekologie, recyklace, omezení plastů, celkově zaznamenáváme větší zájem o ochranu životního prostředí, sociální a kulturní oblast. Mimochodem celkově není výjimkou, že studentské firmy své výnosy darují na nejrůznější lokální aktivity, charitu nebo nadační sbírky.

Co je pro studenty na podnikavosti a finanční gramotnosti nejtěžší pochopit?

Účastníci často nechápou finanční záležitosti. Třeba vůbec do ceny výrobku nezapočtou svou vlastní práci. Ale zrovna ve finanční gramotnosti vidíme každý rok malý posun dopředu. Mladí lidé, kteří takové kompetence mají, pocházejí většinou z rodin, kde je nějaké podnikatelské zázemí. Podnikavost je ve školství popelka, která se jen pomalu dere na světlo. Z našeho výzkumu vyplývá, že 76 procent rodičů si přeje, aby se jejich děti ve škole naučily podnikavosti. Není to ale jednoduché vyučovat, pro učitele je to velmi náročné. Hlavním problémem pro učitele bývá, že nemají zkušenost s podnikáním a nedůvěřují si, že by mohli plnohodnotně tuto problematiku učit.

Často bývá pro studenty těžký začátek a rozdávání úkolů a problémem může být komunikace a domlouvání se.
Často bývá pro studenty těžký začátek a rozdávání úkolů a problémem může být komunikace a domlouvání se. FOTO: Martin Smrž

 A s čím během „existence firmy” nejvíce bojují studenti?

Často zjišťují, jak je těžké pracovat v týmu. Ve třídě sice mají kamaráda nebo spolužáky, ale pořád je to individualistický výkon. Po cestě zrodu studentské firmy narazili na problematiku spolupráce. Když je třeba něco dodělat včas nebo projevit dávku iniciativy. Zrod produktu je bolestivý, trvá, než se v týmu dohodnou a udělají to. Také není jednoduché nést zodpovědnost. Často bývá pro studenty těžký začátek a rozdávání úkolů a problémem může být i komunikace a domlouvání se.

Když soutěžící sledujete během celého roku, v čem se zpravidla posunou nejvíce?

Velký posun vidím v tom, jak jsou studenti schopni prezentovat sami sebe a svůj produkt. Věc poznají do hloubky, mají v sobě i tu bolest ze vzniku. Vymysleli něco v lavici a jdou skrz problémy, bojují za to a prožili si to. A pak o tom mluví. Prezentace spočívá v mluveném představení a pak i písemném dokumentu asi na deset stránek. Zároveň musejí reagovat na otázky porotců. To už je posunuje ze školy do reálného světa. Podnikavost je totiž bude provázet dalších 40 let v jejich pracovním životě. Mladí lidé v sobě mají nebojácnost, jsou schopni do toho skočit po hlavě a bojovat. Pokud si to vyzkouší v 16–17 letech, jsou pak schopni později vyprodukovat něco dobrého. Je to jako u sportu, úspěšný tenista začíná v deseti letech. Podnikatel pak v šestnácti.

A nesebere to těm studentům mládí? Neměli by raději jezdit do zahraničí a poznávat s batohem svět, než aby zakládali firmy?

Nebudou to dělat všichni. A navíc dnešní mladí lidé mají lepší pohled na poměr work-life-balance než podnikatelé v 90. letech. Ti do podnikání spadli a nedělali nic jiného. Dnešní mladí si soukromý život nenechají vzít. Užívají si stejně, akorát k tomu ještě něco dělají.

 Kdo letos vyhrál a proč zrovna tato firma?

Čtěte také  Nevzali mě na střední! Jak to ještě zachránit? Zkuste odvolání nebo přestup

Letošní JA Studentská firma roku je studentská firma PEAK. Studenti z Gymnázia Ostrava-Hrabůvka vymysleli aplikaci, která rozšiřuje slovní zásobu pomocí sledování filmů. Pojedou na mezinárodní finále do Litvy, kde se utkají s celkem 40 projekty z celé Evropy. Jsou tam jiní porotci, budou mít jiné otázky a je to v angličtině. To je pro studenty dobrá zkušenost. Porotu přesvědčili, že jejich projekt řeší nějakou potřebu, v tomto případě touhu se lehkým a zábavným způsobem učit cizí jazyky. Byli schopni tuto potřebu a její řešení porotě efektivně odprezentovat v anglickém jazyce a dobře reagovali na doplňující otázky. A v neposlední řadě měli velmi kvalitně zpracovanou výroční zprávu své firmy. Mimochodem v rámci ocenění výherci získali 50 tisíc korun na další investice.  

Spolupracujete s lidmi z byznysu, kteří na dobrovolné bázi mentorují školní týmy během celého projektu a pak také na konci jako porota hodnotí výsledky. Proč věnují svůj volný čas? Co jim to dává?

Někdo mi třeba říkal, že práce s mladými lidmi mu dává energii, kterou u dospělých už nedostane. Porotci si dále pochvalují, že studenti ještě nic nezakrývají a že je ve srovnání s byznysem příjemné, že se ještě nenaučili dělat „pokerface”. Studenti také dají okamžitě najevo, když s něčím nesouhlasí. Je na nich vidět, když je přednášející přestal bavit, jsou bezprostřední. Donutí vás, abyste věcem, o kterých mluvíte, opravdu rozuměli a mluvili o nich jednoduše. Pokud to totiž neumíte, okamžitě vás odhalí a vy je ztratíte. Přednášející musí opravdu „makat”, aby si udržel jejich pozornost. Studenti jsou skvělou inspirací.

Martin Smrž vystudoval College of Martin v USA a rozjížděl první placenou televizi u nás MultiChoice/Filmnet. Dále působil jako ředitel ve společnosti AquaGolf a jako marketingový ředitel v UPC. Od roku 2018 je ředitelem neziskové organizace Junior Achievement Czech, která každoročně vyhlašuje soutěž JA Studentská firma. Organizace má 120 poboček po celém světě. V Česku projekt běží od roku 1992.

Rozhovor vyšel v Akademii Lidových novin. 

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments