Řekněme si to na rovinu: Češi si náboženství moc neváží, nezajímají se o ně, a tím pádem o něm nic moc nevědí. Můj známý, průvodce cestovní kanceláře, říká, že běžný český turista v zahraničí se pozná podle toho, že nepozná výjevy na obrazech s náboženskou tematikou, neví, o koho a o co se jedná. Velká část Čechů nezná nejzákladnější biblické příběhy, na rozdíl od lidí z jiných zemí především západní Evropy. Svou neznalost našinec zastírá posměšky.
Ať chceme či nechceme, s náboženstvím se setkává v našich zeměpisných šířkách úplně každý. I když se sebevíc bráníme, Vánoce i Velikonoce jsou svátky křesťanské a ani nekřesťanské konzumní oslavy na tom nic nezmění. Státní svátky České republiky souvisejí s křesťanskou historií naší země a hlavně a především nás obklopuje křesťanské umění, symbolika, jazykové obraty.
To, jestli na obraze poznám boj Davida s Goliášem, je znakem vzdělanosti, nesouvisí to s tím, zda jsem věřící, nebo ne. Ale náš vzdělávací systém evidentně tuhle oblast opomíjí. Běžní učitelé na základní škole toho o náboženství taky moc nevědí a neumí o něm s dětmi mluvit. S náboženskými tématy se pracuje neodborně, což je mnohdy horší, než kdyby se o nich nemluvilo vůbec. Situaci nezachrání ani celá řada věřících učitelů.
Slibné možnosti skýtá v tomto ohledu spíše etická výchova či výuka religionistiky, které již mnohé školy do svého kurikula zahrnují. Pokud mají odborně zdatné učitele, je to moc fajn.
Pak je tu ještě náboženství jako nepovinný předmět, vyučovaný na školách, kde o to projevili zájem věřící rodiče v dostatečném počtu. Na naší škole se římskokatolické náboženství učí prakticky nepřetržitě od roku 1994. Předmět náboženství, jak je vnímán a naplňován katechety katolické církve, je ovšem přípravou praktikujících katolíků. Výuka je zaměřena na liturgii, modlitby a systematickou přípravu na svátosti, zcela evidentní je vazba na návštěvu bohoslužeb v kostele. Rodiče, kteří nejsou věřící nebo nejsou praktikující, ale chtěli by, aby jejich dítě na náboženství chodilo, protože považují za důležitý náboženský rozměr kultury, na takové hodiny dítě nepošlou.
Jak je tento předmět koncipovaný, nemůže děti vzdělávat v oblasti náboženských věd. Říkám to i přes to, že například moje děti do náboženství chodí, jsme katolická rodina.
Slibné možnosti skýtá v tomto ohledu spíše etická výchova či výuka religionistiky, které již mnohé školy do svého kurikula zahrnují. Pokud mají odborně zdatné učitele, je to moc fajn.
Protože pokud nedoženeme svůj vnitřní dluh vůči poznání náboženství, a to nejen křesťanského, poneseme hořké následky. Vede to k primitivnímu zjednodušování a ironizaci církví a náboženských poselství. Lidé nejsou ochotni o těchto tématech diskutovat, jsou jednostranně vyhranění a chytí kdejaký hoax.
Výrazem těchto postojů je také iracionální, apriorní nedůvěra k církevním představitelům a jejich úmyslům, ale i nezájem pečovat o kulturní statky, jako je kostel nebo kaplička ve vlastní vesnici.
Negativní, podezřívavý vztah k „domácímu“ náboženství, jeho odmítání z neznalosti, se navíc silně promítá do našich názorů na ostatní světová náboženství.
Jaroslav Jirásko je ředitel základní školy K.V.Raise v Lázních Bělohrad
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Výňatek z klasika:
…“…Jsme totiž velmi pyšni na chlapce, kteří se dobře učí. Nepochybujeme, že znáš jména všech dvanácti apoštolů. Povíš nám, prosím, jména
prvých dvou, kteří byli ustanoveni?“
Tom točil knoflíkem svého kabátu a tvářil se přihlouple. Potom se začervenal a sklopil zrak k zemi. Týmž směrem se ubíralo srdce pana Walterse. Není možné – řekl si pan Walters – aby tento chlapec mohl zodpovědět nejprostší otázku – proč u všech všudy se ho soudce musí vyptávat? Leč cítil, že je jeho povinností ozvat se, a řekl:
„Tak hezky pánovi odpověz, Tomáši – neboj se.“
Tom pořád ještě nevěděl kudy kam.
„Jistě to povíš mně,“ řekla dáma.
„Jména prvých dvou apoštolů byla…“
„David a Goliáš!“
Oponu milosrdenství spusťme nad závěrečnou částí této scény.
…
Pane Jirásko, já s Vámi zásadně NESOUHLASÍM!! Náboženství je jistá forma ideologie, ideologie nevědecké, zpátečnické, totalitní – tím nemám na mysli jen její úlohu a postavení ve středověku. Ve jménu Boha /jakéhokoli/ zemřely miliony a miliony lidí, církev bohatla na úkor chudých, brala majetky „čarodějnicím“ atd. Vždy jsem chápal rozdíl mezi babičkou, která se jde v neděli pomodlit a mezi mocenskopolitickými ambicemi církevního kléru. Tyto skutečnosti nikdo nemůže popřít. A toto chcete tlouct do hlavy dětem, kteří se v životě ještě neorientují? Nebo jim to chcete zamlčet? To už tady bylo! Jsem přesvědčen, že náboženství do škol nepatří. Je to stejné, jako by někdo zdůvodňoval nezbytnot výuky např.vědeckého komunismu.
Jsem si nevšimla, že by pan Jirásko psal o něčem, o čem se zmiňujete, pane Hořovice. Četl jste to s porozuměním?
prectete si prosim muj komentar nahore….
A proč David a Goliáš? Proč ne třeba Vili a Vé, nebo Izanagi a Izanami? Čím jsou staré židovské báje a pověsti extra?
„nemůže děti vzdělávat v oblasti náboženských věd“ – už jen spojení „náboženské vědy“ je celkem nesmysl. A mimochodem, pochybuji, že spousta lidí by poznala výjevy například z historických událostí, „významných“ bitev či historické postavy – panovníky, atd. atd. Nevím, proč by měli speciálně poznávat výjevy na obrazech s náboženskou tematikou… A řešení rozhodně nevidím ve výuce nějaké „religionistiky“. Pokud, tak by to snad mělo patřit do dějepisu – ale v tom případě všechno – nejen nějaké pámbíčkářské výjevy.
Takže všechny pámbičkářské výjevy, které od 15. století do současnosti vytvořili třeba malíři budeme prohlížet se slovy *jo, je to pěkný“? Nebo je nebudeme vystavovat? Přestanou lidi zajímat, když to je to tmářství?
Dobrý den, a co religionistika? Neboli věda o náboženství. Ta přece patří mezi humanitní vědy. Náboženská tématika je přítomná ve velké části umění, které vzniklo v Evropě, a když nevíme, co obraz nebo socha znázorňuje, přicházíme přinejmenším o část požitku při návštěvě muzeí, chrámů atp., nemyslíte? Panovníkům se myslím dějepis věnuje celkem dost.
Fascinuje mě vaše manipulativní slovíčko „přinejmenším“, ve skutečnosti o nic jiného než o malou část požitku nejde. Rád o tuto malinkou část požitku oželím. V umění jde především o to, jestli se „líbí“, což je velmi subjektivní.
proč manipulativní? jde podle mě o nejnižší pásmo shody, na tom si myslím, že se většina lidí shodne. můj osobní názor je, e přicházíme o něco víc, než jen o požitek z umění, ale to je již něco, u čeho shodu neočekávám.
Jestliže obdivuju Leonardovu Monu Lisu nepotřebuji žádné další vysvětlování, je mi jedno, kdo to je její úsměv stojí za to. Jestliže se dívám na Picassovu Guerniku, asi je lepší vědět, o co jde, ale určitě do toho nezatáhnu religionistiku. Jestliže je religionistika věda o náboženství, jak mi při tom pomůže?
Náboženství, otázka vzdělanosti…to snad ne. Kdo se chce ve 21. století upínat k nějaké víře, ať tak činí, ale nevnucuje to jiným. Své děti do toho rozhodně angažovat nehodlám.
Takže o náboženství víte vše, jste v tom osobně velmi vzdělán (předpokládám ZDŠ a pionýrskou organizací) , ale je to tak odporná věc, že do toho nebudete tahat své děti ?
Jistě, děti do toho netahat!
Náboženství do školy nepatří. Tato zločinecká organizace, která vyvraždila, umučila a okradla víc lidí než Hitler a všichni diktátoři a režimy dohromady by měla být postavena mimo zákon. Pro jistotu jim ODS narvalo desítky miliard – a kdy ta pakáž odškodní oběti svých činů? Kvůli 10% zaostalých ubožáků ( včetně tohoto ředitele), kteří se nechají manipulovat, by nikdo z dětí neměl být mrzačen (stačí se podívat na Polsko)!
JD znamená ve Vašem případě „jsem debil“? To bychom věděli i bez Vašeho podpisu. Ano. Jste debil.
O Vás tam pan Jirásko píše. Ale asi jste tam ani nedošel, lidé Vašeho formátu končí četbu titulkem. Takže pro informaci : „Vede to k primitivnímu zjednodušování a ironizaci církví a náboženských poselství. Lidé nejsou ochotni o těchto tématech diskutovat, jsou jednostranně vyhranění a chytí kdejaký hoax.“
mohli by o tom učit v dějepise, při hodinách pravěku. a vánoce jsou pohanský svátek zeleného stromu v bibli o nich nic neni
Náboženství? Pan ředitel učí spíš katolictví. Pak to dopadá jak u ministra Jurečky: „Vidím to u svého syna, který naopak ve škole strhne své spolužáky k tomu, že chodí do náboženství. Prostě se nebojí a ví, že nejsme z opice, že svět nevznikl náhodou atd. „
Ten Jirásko to má v hlavě pěkně zpřeházený.
děti se nemají indoktrinovat, ani náboženstvím, ani komunismem ani jakoukoli jinou ideologií
z textu pana Jiráska jasně vyplývá, že o indoktrinaci mu nejde. Dětem ale nemá zůstat utajeno, že na světě existují náboženství, že se k nim hlásí miliardy lidí a co je jejich podstatou, proč hrají tak důležitou roli v životě tolika lidí. ve škole by se tím měly zabývat. také by se měly učit ve škole kriticky myslet a neurážet bezhlavě někoho, s kým nesoihlasí:-)
ale jde, každý zastánce nějaké ideologie chce vždycky její rozšiřování.
víte co je na světě všelijakých vědomostí, to se do jedné dětské hlavy nevejde. děti se mají učit především logicky a kriticky myslet a učit se vyhledávat informace, ne nacpat si hlavu odmemorováváním faktů nějaké pofidérní pavědy jako je religionistika.
máte pravdu, o memorování mi nejde, ale o to, aby se děti mohly ve škole ptát na věci, které je zajímají, a aby učitelé byli v té situaci na výši, a neřekli jim, že to je nesmysl. už malé děti přemýšlejí o tom, co je smrt, co je bůh, nebo kdo je to Ježíšek:-). Škola jako jakýsi rozcestník, kde vám řeknou, co si kde můžete vyhledat a basta, mi připadá málo.
takže fakt nevím, jestli vám o memorování nejde nebo nebo vám škola jako rozcestník připadá málo. Já to vidím tak: když se učím cizí jazyk bez memorování to nejde, když se učím češtinu bez znalosti určitého memorování to taky nejde. Ale kdyže s učím biologii stačí mi principy, stačí mi že existují ptáci, savci, a další dělení, a evoluční teorie jako důvod tohoto dělení, ale nemusím memorovat všechny brouky například patřící do blanokřídlých, to stejně zapomenu. v tom vidím tu logiku v myšlení, a chci-li se tomu věnovat dále pak se to naučím dokonale anebo i doučím. Vzdělaný člověk by měl vědět od všeho něco a od něčeho všechno. Základní škola by měla naučit od všeho něco a ne se specializovat na religionistiku a náboženství jen proto, že je ředitel fanatický katolík a už vůbec ne tím indoktrinovat děti, to je nemorální.
Pane Kubale, Vy se domníváte, že můj článek je o tom, že se má škola specializovat na náboženství ? Četl jste pozorně ? Můžete citovat, z čeho to plyne ? Fanatického katolíka myslíte mě ? Přijeďte na kafčo, rád Vás se svým „fanatismem“ seznámím.
kafíčko mám rád, přišel bych, ale mám to daleko.
Pane Kubale (můžu psát s velkým K, nevadí ?), máte pozoruhodně dogmatické názory. „každý zastánce nějaké ideologie chce vždycky její rozšiřování“, religionistika je „pofidérní pavěda“, která učí děti memorovat nesmysly. Není to spíš o metodách než o samotném oboru ? Biologie je apriori „nememorující“ skvělá věda a religionistika automaticky memorující pavěda ?
Vy nejste zastánce opětovné evangelizace ČR? Každý katolík se o ní má přičinit, ne? To je třeba rozšiřování ideologie na konkrétním případě.
Já jsem biologii dal za příklad, jak by se mohla učit, aby se nememorovalo.
religionistika není věda protože je bez memorování prázdná, nic vám z ní nezbyde.
jen těch dětí, co indoktrinujete na náboženství a leligionistice je mi líto.
Pane Kubale, vy si nas ale hezky dobirate? 😊 Jinak ale kdybyste se na to kafe sesli, mohl by to byt pekny duel, ze ktereho bychom pak mohli udelat clanek sem do naseho skveleho magazinu.
(Ujistuji vas ze pan reditel dogmatik neni, byla jsem s nim na pivu😊)
vy byste mi nabídla taky kafe? Ale to by mi mohlo srdce utrhnout.
Já? Klidně. 🙂
no dobře, můžeme se klidně kamarádit, když vy a pan ředitel přehodnotíte přístup k dětem a nebudete je indoktrinovat náboženstvím a religionistikou.
Včera jsem mluvila s jednou maminkou dvou synů v 1. a 3.třídě, o jiných věcech, ale na tohle taky přišla řeč. Řekla mi, že její děti se často ptají na posmrtný život, co je sen a co je skutečnost, čtou knihy o indiánech, kde nacházejí šamanské rituály – je to oblast, která je fascinuje, která lidi vždy fascinovala, z nějakého důvodu, a bude fascinovat. Maminka mi říkala, že ji mrzí, že škola se k tomu neumí postavit jinak než maximálně, a to maximálně, suchým popisným pozitivistickým výkladem. Doslova mi řekla: když se to nerozvíjí, usne to a jim to pak bude chybět. No a tohle není maminka katolička a nemluví o indoktrinaci. Když to usnulo u předchozích generací, nelze se divit, že tuto dětskou potřebu nevnímají jako důležitou, ignorují ji. Výpady proti indoktrinaci si řeší něco úplně jiného, svého.
Pax tibi 🙂
zajímavá logika. Všechny dětí, co si hrají na indiány, a všechny děti, co teprve budou chápat, že člověk musí zemřít, budou zřejmě dle vás dobře indoktrinovatelní. Zřejmě jste vedle editorky ještě učitelka, což je, při vašem přesvědčení a víře, velmi nebezpečné. Víte, že normální je nebýt indoktrinován.
Něco jiného je, když v dospělosti svým vývojem k nějaké pravdě dospějete sama.
Tvrdit, že na škole by mohli být děti indoktrinováni je dost scestné. To byste mohl tvrdit, že děti budou indoktrinováni učitelem chemie, pak se tomu začnou věnovat a vymyslí novou chemickou bombu na zničení lidstva. Spíše je to u učitelích, zda dítě v hodině náboženství indoktrinují (lepší by byl pojem „nadchnou“) pro látku anebo ne.
A tvrdit, že „děti se nemají indoktrinovat, ani náboženstvím, ani komunismem ani jakoukoli jinou ideologií“ je ve světle vyučování náboženství na školách dost mimo. Většinou tam jde o seznámení se s různými druhy náboženství, podobně jak v jiných hodinách na školách. A zase je to o učitelích, zda pro látku nadchnou.
A váš názor „Víte, že normální je nebýt indoktrinován. Něco jiného je, když v dospělosti svým vývojem k nějaké pravdě dospějete sama.“ není dobry. Normální je být indoktrinován:-) Třeba tím, že jste muž, že se máte nějak chovat, oblíkat atp… Nebo, že jste Čech a měl byste se od mála učit češtinu a ne navažštinu. Nebo podle Vás se má čekat až do dospělosti, aby si dítě rozhodlo, zda je muž nebo žena nebo jaký jazyk si vybere. Asi by mezitím dítě spolykalo tunu prášku na psychiku a hodně dlouho by někoho hledalo, kdo by navažštinu uměl.
Pane Ondřeji,
Indoktrinován můžete být nějakou ideologií, např.: komunismem, náboženstvím, environmentalismem atd. atd. Nikoli vědou jako chemie, která je založena na logice a důkazech a která je jedna z mnohých, které se zabývají popisem přírody.
Viz definice z Wikipedie: Indoktrinace znamená úsilí zaměřené k slepému a odevzdanému přijetí určité doktríny, názorů či postojů, které nepřipouští diskusi ani kritiku. Někdy je provázeno nátlakem nebo hrozbami.
Jestliže se na škole učí náboženství nebo religionistika je to za účelem indoktrinace dětí, což je za hranicí morálky.
Ani to, že jsem muž, Čech a mluvím česky není, jak jste už jistě pochopil není indoktrinace.
Ale moje chování a oblékání mohou být součástí nějaké ideologie, např. heilování, a odsuzování Židů je dílem indoktrinace nacismem. Chození do kostela, modlení a třeba ministrování je dílem indoktrinace katolickým náboženstvím a pod., v tom máte pravdu. Ale to, že si vezmu deštník, když prší, je výsledek zkušenosti a logiky, to není indoktrinace.
Myslím, že už to chápete.
Na jednu stranu si stezujeme, jak jsou dneska mlady lidi otrly a sprosty a ze nemaji zadny zabrany a uctu k nicemu a k nikomu, zadnou moralku, a pak odmitame je ucit krestanskym zasadam. Pokud dite nema zakoreneny krestanstvi, muze hledat inspiraci a viru jinde, at uz je to Islam nebo nazory vrstevniku, media, celebrit, drogy, videohry, atd. Clovek potrebuje neco cemu muze verit a podle ceho se muze v zivote orientovat. Clovek musi byt necim naplneny, mit nejaky zaklad na ktery se muze upnout, jinak ma pocit prazdnoty, a pak mu nezbyde nez se spolehat, ci vyplnovat tuto prazdnotu jen laskou a nazory jinych. Tedy byt na milost jinych lidi. Slaboch ktery kdyz selze u lidi, tak se slozi, protoze nema ceho jineho se zachytit. Pak tu mame sebevrazdy mladych lidi, sikany na facebooku, drogy, deprese, vrazdy, neucta mladych lidi ke vsemu. Vira a krestanstvi, ac se to nekomu muze zdat spatne a staromodni, je spolecenska nutnost, je porad mensi zlo nez lidi kterym je vsechno jedno a co nemaji zadny zasady. Je porad lepsi nez jina propaganda, jako Islam a komunismus nebo reklamy. Mit viru znamena v neco verit, v neco co je vic nez nazory lidi, vic nez perfektni telo, materialni potreby, svetska slava, atd….vira je pocit ze nekam patrim, podle neceho se ridim (zlate desatero prikazani, odlisit dobro od zla) a nebyt na vsechno sam, a hlavne zit v nadeji. Tohle duse mladych lidi a hlavne deti potrebuje, protoze nastane cas kdy my rodice jim nebudeme moc dat co potrebuji, cas kdy nas prestanou poslouchat a obrati se pro inspiraci jinde.