Mrzí mě, že jsem si místo matiky a fyziky kreslila. Jak vzpomíná na školu spisovatelka Petra Soukupová

“Mrzí mě ten ztracený čas, kdy jsem pokreslila miliony papíru při hodinách, místo abych se naučila fyziku a matematiku. Nechci to házet jenom na učitele, ale i to je součást toho systému,” říká Petra Soukupová. 

Základní škola: byly to šťastné roky, nebo utrpení?
Nejspíš obojí, těch let bylo hodně.

Byla jste šprt, nebo lajdák?
Taky vlastně obojí. Až do třeťáku na gymplu jsem na to kašlala. Byly roky, kdy to nevadilo a byl rok, kdy jsem měla na vysvědčení pět čtyřek, samé trojky a jedničku z výtvarné výchovy. Od prázdnin mezi třeťákem a čtvrťákem jsem ale šprt, a vlastně se ukázalo během let, že taková jsem i v životě. Jenom stačilo si uvědomit, že když věci neflákám, tak je vlastně všechno lepší.

Co vás ve škole ne/bavilo?
Nebavilo mě přezouvání, osobní antipatie vyhořelých učitelek, nebavila mě matematika,
fyzika a chemie, čehož dnes lituju, nebavil mě tělocvik. Bavily mě chvílemi humanitní
předměty, kamarádi a dobří uřitelé, kteří uměli vyložit ten předmět zajímavě.

Přečtěte si, jak vzpomíná na školu publicista Jiří Peňás

Co užitečného jste se ve škole naučila?
Že si nemám nechat všechno líbit, jenom proto, že se bojím. Přestože jsem platila za drzé dítě, zpětně mě mrzí, že jsem se vlastně nedokázala ozvat účinně, že jsem často tu autoritu učitelek brala až moc vážně. A tím v žádným případě nechci snižovat přínos dobrých učitelů, jejich společenskou důležitost a obhajovat jejich mizerné platové podmínky. Možná, dokonce pravděpodobně, kdyby nebyly ty účy tak otrávené z toho mála peněz, co mají, tak by nebyly na děti hnusné a třeba by jim také bylo lépe.
A taky mě mrzí ten ztracený čas, kdy jsem pokreslila miliony papíru při hodinách, místo abych se naučila fyziku a matematiku. Nechci to házet jenom na učitele, ale i to je součást toho systému.

Kterou zkušenost považujete ve vašem životě za nejpřínosnější?
Když jsem o prázdninách ve třeťáku na gymplu šla dělat brigádu do Tesca. Rodiče mi tehdy nedovolili skončit po prvním dnu, a já jsem si za ty tři týdny uvědomila, že tohle už nikdy dělat nechci, že se budu raději učit a dostanu se na vysokou školu a budu se později živit raději hlavou.

A to se pak taky stalo.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments