Lukáš a Lucie Pospíchalovi odjeli do USA v roce 2001 jako mladí manželé po vysoké škole. Chtěli tu rok pracovat a pak se vrátit domů. Místo toho ale dosud žijí ve státě New Jersey, v malém městě Rutherfordu, kousek od New Yorku. Lukáš pracuje na Manhattanu jako manažer marketingu. Lucie, vzděláním učitelka němčiny a latiny, je doma a věnuje se dětem, jedenáctileté Anežce a devítiletému Matoušovi. A takto popisuje, jak to ve škole Anežky a Matouše chodí.
V našem městě Rutherfordu žije převážně střední třída, jen menší část obyvatel je z vyšší střední třídy. Je to taková průměrná, normální Amerika východního pobřeží. Školy jsou tu celkem dobré. Mám kamarádku, které bydlí v blízkém městečku, kde jsou školy horší. Úroveň škol tu jde ruku v ruce s cenami domů v dané lokalitě. Kde jsou domy dražší, tam jsou školy lepší. Kamarádka původně úroveň školy neřešila, ale teď má děti a s manželem je mrzí, že nechodí do lepší školy. Na přestěhování ale nemají peníze. A mám naopak pár přátel, kteří se přestěhovali do jiného města, protože chtěli pro děti lepší vzdělání. To, kolik lidé mohou dát za dům a na daně, rozhoduje, kde se usadí. Výše daně pak ovlivňuje financování a úroveň škol – školy jsou financované z daní obyvatel města a jen částečně ze státních peněz. Úroveň školy ale neovlivňuje to, jak je škola bohatá, v tom takový rozdíl není. Záleží spíš na tom, jaká je skladba žáků, z jakých rodin pocházejí, jak se ty rodiny dětem věnují.
Děti odjinud – talentované děti
V našem městě jsou spousty imigrantů, jsme ve státě New Jersey, blízko New Yorku, kde byl vždy podíl imigrantů vysoký. Matoušův nejlepší kamarád má indické rodiče, z Bombaje, další kamarád má tatínka Egypťana, maminku Rumunku. Další rodina je z Argentiny. Tedy děti se už obvykle narodily tady, ale rodiče se do USA přistěhovali už jako dospělí. Nebo jsou to smíšené páry. Moje dobrá kamarádka je Korejka, její manžel je Američan. Asiaté jsou extrémní v tom, jak strašně je pro ně důležité, aby děti dostaly to nejlepší vzdělání a ve škole excelovaly. Podobní jsou ale i mí přátelé z Venezuely, kteří se odstěhovali jen kvůli tomu, aby děti chodily na ještě lepší školy.
Na rozdíl od rodičů imigrantů, kteří jsou velmi ambiciózní, průměrní američtí rodiče vzdělávání dětí tolik neprožívají. Mobilizují se jen, když mají pocit, že se jejich dítěti nějak ubližuje.
Děti imigrantů jsou obecně v naší škole ty úspěšnější. Ve školním programu Gifted and Talented určeném talentovaným dětem je imigrantských dětí většina. Jejich rodičům většinou hodně záleží na tom, aby děti ve škole prospívaly, a hodně se jim věnují. Tradičnější americká rodina si víc potrpí na to, že děti sportují. Objížděním různých zápasů často tráví víkendy. Na rozdíl od rodičů imigrantů, kteří jsou velmi ambiciózní, průměrní američtí rodiče vzdělávání dětí tolik neprožívají. Mobilizují se jen, když mají pocit, že se jejich dítěti nějak ubližuje.
Naše spádová škola
Rutherford má dvacet dva tisíc obyvatel a jsou tu dvě základní a dvě střední školy. Dětí chodí do bližší, spádové školy. Základní škola má tři ročníky, jinde třeba ale může mít i čtyři. Střední školy dříve měly pět ročníků každá a do každé chodily děti z bližší části města. Teď ale jedna poskytuje výuku ve třech nižších a druhá ve dvou vyšších ročnících a chodí do nich postupně děti z celého města. Školy, kam chodí naše děti, jsou veřejné, neplatí se žádné školné. Soukromé školy tu moc rozšířené nejsou, jen okrajově existují křesťanské školy a drahé soukromé školy, takzvané charter schools. Ale ty znám jen z doslechu.
Rodičovské spolky: když je Halloween, rodiče zdobí školu
V našem městě a obecně ve Spojených státech se rodiče ve škole velmi, opravdu velmi angažují. Tedy v určitém směru. Mně třeba záleží na tom, aby dítě mělo ve škole dobré podmínky, aby prospívalo, moc mě ale nebaví organizovat společně s dalšími rodiči školní výlety a pak na nich celý den hlídat děti nebo vypomáhat na školních večírcích. Jiné maminky se v tom ale přímo vyžívají. Máme Sdružení rodičů a učitelů a je velmi aktivní. Vyvíjí různé fundraisingové aktivity a pak třeba financuje školní výlet pro všechny děti. Maminky prodávají v pátek před školou dětem zmrzlinu nebo pizzu, nebo nakoupí knížky a pak je dětem prodávají s nějakou přirážkou a výtěžek jde do fondu sdružení. Když je večírek Halloween, rodiče zdobí školu a pak pomáhají i na večírku.
Technologie, technologie!
Technologie jsou v americké škole všudypřítomné. Moje děti nemají mobil, ale starší dcera se už bez ipadu neobejde. Všechny úkoly jsou už od 4. třídy na počítači, žádná tužka a papír. Učitelé mají své webové stránky, kam dávají materiály, které děti musí shlédnout. Vše se jede přes počítač. Problém je podle mě v tom, že když dítě sedí u počítače, tak nemáme přehled, na co se tam vlastně dívá, kam ho to táhne. Anežka už umí mazat historii, takže to ani nezjistíme. Nemůžeme nad ní pořád stát a kontrolovat ji.
Naštěstí naše děti rády čtou. A čtou pořád ještě papírové knihy. Vždycky jsme je k tomu vedli, hodně čteme i nahlas. Ale v téhle zálibě jsou spíše výjimečné, obecně děti více tráví čas u televize nebo u počítače a čtou méně. I když mají ve škole předmět, který se jmenuje „knihovna“. Jednou týdně jdou do školní knihovny a vyberou si knížku, kterou pak čtou, a knihovnice jim k tomu něco říká.
Známkování, vysvědčení: první tři roky je to lážo plážo
Matouš ještě známky nedostává, první tři roky základní školy je to celkem lážo plážo. Anežku už známkují a musí se doma učit na testy. Učitelé ukládají známky na internet, takže rodič hned vidí, jakou známku dítě ten den dostalo. Dítě má svůj přístup do systému, a rodič taky svůj. Škola hlídá, jestli se rodič na známky chodí dívat, jestli má o prospěch dítěte zájem. Já jsem tam moc nechodila, protože moje děti mají známky dobré, a hned mi přišla pobídka ze školy, abych se do registru dcery dívala častěji. Známkuje se leccos, včetně domácích úkolů. Horší známka je i za to, když něco děti odevzdají pozdě.
Vysvědčení děti dostávají dvakrát nebo třikrát za rok. Mají stupnici od A od F a ještě mezistupně +, třeba A + je něco jako jednička s hvězdičkou. Známkuje se ale i jinými stupnicemi. Třeba matematika se tady učí podle singapurské metody a ta má svou klasifikaci.
Učitelé ale děti hodnotí obšírněji. Vysvědčení obsahuje i výběr z různých slovních hodnocení, která učitelé zaškrtávají. Mohou se týkat kladných stránek i nedostatků. Hodně se hodnotí i zapojení žáka, spolupráce s ostatními.
Jídlo nic moc
Oběd si většinou děti nosí svůj, v termoboxech. Někdy škola objednává pizzu nebo sendviče, poslední dobou byly i pokusy o něco zdravějšího, co se někde vařilo a pak dováželo do školy, v rámci právě těch zmiňovaných rodičovských iniciativ. Celkově je ale úroveň školního stravování a obecně kultura jídla velice nízká. Když vidím, co je třeba k jídlu na školních večírcích jako je Halloween nebo na sv. Valentýna, je to hrůza. Jsou tu samozřejmě i lidé, kterým záleží na tom, co jejich děti jedí, ale většina o to spíš nedbá a cpou do dětí čipsy.
Celkově je ale úroveň školního stravování a obecně kultura jídla velice nízká. Když vidím, co je třeba k jídlu na školních večírcích jako je Halloween nebo na sv. Valentýna, je to hrůza. Jsou tu samozřejmě i lidé, kterým záleží na tom, co jejich děti jedí, ale většina o to spíš nedbá a cpou do dětí čipsy.
Hodně dětí má alergie, a tak se omezuje nošení jídla do školy. Dřív třeba děti občas nosily i nějaké občerstvení pro ostatní, při nějaké příležitosti, třeba když měly narozeniny, tak to už se teď nedělá. Do třetí třídy si děti ani nesmí navzájem ochutnat oběd ani svačinu. Kvůli alergiím se do školy nesmí nosit žádné oříšky, ani vlastním dětem ke svačině je nelze dát.
Druhý díl vyprávění Lucie Pospíchalové si můžete přečíst zde.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Tak jen doufám, že toto nebude chtít někdo aplikovat i u nás. Už dost toho v našem šklolství pokazili, třeba ti asistenti, inkluze, předražené a nesmyslné maturity ( dříve stačil na vyhlášení rozhlas, nyní to draze rozváží agentura). Komenský se musí v hrobě obracet.
Mě osobně děsí to tlačení počítačů do výuky. Zažil jsem to už i tady v ČR, kdy ambiciózní rodiče vozí děcko na koužky a tréningy, a zatímco se prokousávají autem zácpou v Praze, děcko na zadní sedačce na ipadu dělá domácí úkoly. Šílené. Obzvlášť když většina těch úkolů nejde řešit alternativně, ale pouze jedním jediným způsobem, který program uzná. Tvůrčí myšlení dítěte se osekává na zaklikávání správných odpovědí.
Dobry den–omlouvam se, ale nemuzu ted najit diakritiku..
Ackoliv s castou praci na pocitaci nesouhlasim, protoze moc elektroniky skodi, chtela bych jen dodat, ze deti muzou kreativne resit problemy dal. Pocitac pouzivaji proste misto papiru, ulohy pisou v google docs a kdyz jsou hotovi, odeslou uciteli. Zatim jsem nevidela, ze by ulohy byly nastavene stylem vyberu odpovedi, naopak, musi psat cele odstavce, text, odpovidat celou vetou na otazky, komentovat text, atd.
Nase deti v aute ulohy nikdy nedelaji.
Moc zajímavé! Děkuji za super, přínosný článek.
děkujeme!
Ocenuji, ze nekdo obetuje cas a podeli se o sve zkusenosti. My mame take zkusenost se skolstvim v USA, ale v jinem state, takze zjistuju, ze to v USA neni jako v EU, kde se snazi vsechno uniformne a umele nastavit stejne a centralizovane. V USA kazdy stat asi ma svuj government a svoje predpisy ci zakony. Je to ostatne videt i v tom, ze napr. trestr smrti nekde jeste maji a nikdo jim neprikazuje, ze to nebo ono musi zrusit nebo zavest. Nas syn chodil 5 let do tzv. Elementary school, potom jsou jeste nutne 3 roky tzv. Middle school, ale abych to uvedla na pravou miru, neni to stredni skola, ale druhy stupen ZS. V USA si totiz obdobu nasi stredni skoly pojmenovali High school, asi aby vsichni meli tu vejsku. Maji ale normalni maturitu, nebo-li diploma. Je tu znamkovani uz od 1. tridy znamkami bodovymi, coz 3 bylo tedy nejvic, 1 nejmene , to na elementary….potom na middle uz od A-F. Hodnoceni je take na internetu, tzv. e-index nebo nekde „focus“, kam maji rodice pristup. Toto ale je uz zavadeno i v CR na druhem stupni ZS. Vysvedceni / report/ je 4x za rok, je to hodnoceni i slovni i bodove. Ano, na prvnim stupni /elementary/ deti vubec nevi, co je to zvoneni, nemaji prestavky, ucitel neodchazi vubec ze tridy, kdyz se stridaji je to minutka, jinak jsou 100% pod dohledem, maji jen asi 15 minut, kdy si povidaji a 25 minut na obed kolem 11.30 am, jinak predmety plynule prechazi podle toho, co rekne ucitel. WC s umyvadlem a pitkem ma kazda trida s dvermi primo ze tridy, dite vubec neodchazi nikam na chodbu. Skoncovali take s tzv. bully neboli sikanou. Deti na sebe nesmi navzajem vubec makat, pokud schvalne slapne druhemu na nohu a ucitel nebo dozor v jidelne to vidi, jde hned k asistentovi pricipal / reditele, pokud se to opakuje, pisi rodicum, maji ruzne postihy, jako detention pri obede, tj. musi sedet u jineho stolu. Za odmenu / prospech, dochazka, aktivita/ jsou deti hodnoceny i odmenovany, maji tzv. skolni penize, dostanou award od reditele, mohou poobedvat s reditelem skoly atd. Kazda skola ma treba 5 tretich trid, v kazde je asi 20 deti, kdyz je jich vic jak 22 musi ucitel dostat asistenta, tj. ucitele po skole, zaroven ho tak zaucuje, pripadne ucitele na suplovani. To jsou zvlast najimani ucitele, nezaskakuji tam za nemocne ucitele jini ucitele. Na druhem stupni je to uz jine, tam zvoni, ucitele maji svoji ucebnu, deti musi prechazet behem 5ti minut do jine ucebny. Meli jsme stesti na dobre skoly, byli proti CR i nekdy vpredu, napr. v 5. tride uz mel syn zaklady chemie, delali pokusy, ucili se nektere fyzikalni zakony / Newtonovy, Archidemuv…./, v matematice meli zlomky v 5. tride uz docela slozite, v 6. tride rovnice, odmocniny/….take afterschool activity na middle jsou mozne denne, ruzne cluby, bandy, orchestra, sestavuji roboty, ze skoly je opet vozi po teto aktivite autobusy, pokud rodic nechce si dite vyzvednout. Syn ale dojel jeste po nejakem klubu v 5.30 pm a jeste mel od 6 pm plavani nebo tenis, tak to mel chudak cely den mimo domov. Ale prezil to, nebyl vubec nemocny, s rymou se popral behem 3 dnu, chripku mel jen jednou za 10 let, anginu nikdy. Rodicaky taky byly hlavne na prvnim stupni, na druhem je to podle toho, co napise na tu elektronickou zakovskou ucitel nebo kdyz chce se objednat rodic, tak napise email a ucitel se s nim sejde, resi se jen jeho predmet. Je to i lepsi, protoze tridni ucitel nevi, s cim ma pripadne problem v predmetu jineho vyucujiciho. Vseobecne informace chodi ale ze skoly stale, ruzne charity, vylety, temer obden donesl nejaky dotaznik na vyplneni nebo souhlas s tim, ze muze jet na vylet. Podepisuje se i souhlas, ze se mohou fotit nebo ze syna chteli uverejnit v rocence nebo na nastence.
Se skolnim jidlem jsme meli dobrou zkusenost, sice se nevarilo jako v jidelnach v Cesku, ale dovazela se jidla jako ryze s krutim masem, spagety s masovymi kulickami, salat s kurecim prsem atd….take maji skoly specialni mistnost tzv. lunchroom, kde mohou vytahnout svoje jidlo nebo si vzit na tacku jidlo, ktere se plati / asi Zavedli 1,5 dolaru, tj. asi 30 dolaru za mesic/, nikde jinde nesmi jist, aby nebyly drobky a vylite piti. Ve skolni kuchyni se pekly pouze bulky a jine pecivo cerstve, nekdy apple pie, v patek pizza. Na vyber maji deti ze 3 jidel / kombinaci/ a nemusi to nahlasovat dopredu.
Vsude jsou take pri vstupech stojany na desinfekci rukou, nejen pred jidelnou. V poslednich 5 letech tlaci na tzv. zdravou stravu, coz prosazuji tim, ze k hlavnimu jidlu si dite musi vzit jeste dve prilohy, obvykle zelenina / napr. fazolky/ a ovoce / napr. nakrajena hruska, jablko, hrozny/ a vybrat si muze juice nebo mleko. Tedy pokud si plati obed. Pokud si donese svoje jidlo, dozor take sleduje, zda ma vyvazenou stravu
a kdyz se jim zda, ze je to spatne, tak si rodice pozvou do skoly a vyskoli ohledne nutricnich hodnot. Pitnou vodu maji stale pristupnou vsude tzv. pitky, tj. voda mestska, ale filtrovana a chlazena…je to na chodbach, u hriste, u nastupiste na autobus. To se mi libilo, protoze nemusi stale nosit s sebou lahev,dokonce si dite i vzpomene, ze by se mohlo napit, kdyz jde okolo. Co se mi nejvic libilo, /sice je to hrazeno z dani z nemovitosti, ktere jsou vysoke/, je to doprava deti do skoly a ze skoly temi zlutymi autobusy. Ten totiz, kdyz zastavi, vyhodi vpredu i vzadu znacku STOP a zastavi prakticky dopravu v obou smerech. Ridic dite nepusti jinde nez ma urceno pro vystupovani, pokud chce ke kamaradovi, ma smulu, musi nejdriv domu a rodice ho odvezou sami. Deti predskolni a prvnaci musi mit u autobusu pri vystupovani nejakeho dospeleho, jinak ho z autobusu nepusti a vola na dispecink, ze mu zustalo dite, ti pak kontaktuji rodice. Skola ma zodpovednost za dite okamzikem vstupu do autobusu a preda ho jen ze skoly nebo autobusu zase jen rodicum nebo dospelemu, ktereho dite zna. V okoli skol je povolena v urcitou dobu rychlost jen 20 mph. Deti jsou hajene nade vse. Dokonce i propusteny pedofil, pokud se nastehuje do okruhu 50 km od vaseho bydliste, okamzite dostanete z radnice i skoly email. Kdyz policajt uvidi dite u silnice samotne a vypada mladsi nez 12 let, tak okamzite zastavi a zjistuje, jakto, ze je opustene, pripadne vola rodicum, deti nemaji na 1. stupni dovolene telefony / ani je nemaji nebo nenosi/, ale maji tel. cislo napsane uvnitr batohu. Dane z nemovitosti jsou sice vysoke, ale dostanete rozpis, na co a kolik jste platili, napr. na skolu, na park / ty jsou zdarma vcetne hrist jako tenis, fotbal / na hasice, na policii / mestsky policajt je vlastne sheriff /, na odpadky, na mestskou vodarnu. Tyto dane se taky plati jen county, tj. kraji, nejdou nikam na ministerstvo financi jako v CR, kde se pak obce doprosuji , aby jim neco poslali zpatky. Neco je lepsi, neco horsi, ale vypiknout by jsme si v CR meli vzdy to, co je ve svete osvedcene a funguje to.
Souhlasim s komentarem k prekladu „middle school“. Autorka clanku se mnou delala rozhovor a doslo nekde k chybe v prekladu. Stredni skola je high school, middle school je vyssi zakladni skola–cast naseho druheho stupne, vetsinou od 6.tridy, u nas az od 7.
Vypada to, ze jste opravdu meli stesti na dobrou skolu–nemam pocit, ze by moje dcera delala do teto chvile moc chemie–je ted v 6. tride. Ale ze zkusenosti od kamaradek vim, ze se to opravdu dost lisi–kazde mesto, stat, atd. Lisi se metody vyuky matematiky, podle toho, co si skolni district vybere, lisi se predmety, lisi se, co se uci v G&T. Myslim si, ze spousta lidi v Cesku vubec nechape, jak to tu je v tomhle ohledu odlisne.