Jen kandidáti na kancléře, na které je akce cílená, je po celou dobu vytrvale ignorují. FOTO: Hungerstreik2021 / Stefan Müller

Německá „generace Greta“ chce lepší životní prostředí a mít kde bydlet. Reportáž z Berlína

Vzdávají se vlastního pohodlí, někteří jdou tak daleko, že odmítají mít děti nebo se uchýlí k demonstrativní hladovce. „Života si vážíme, ale jsme ochotni riskovat vlastní život jen proto, aby nás už konečně brali politici vážně,“ říká mladý demonstrant pro lepší životní prostředí Jacob několik dní předtím, než ho vysláblého hladovkou odveze záchranka do jedné z berlínských nemocnic. 

Nápis „Hungerstreik“ na dřevěné ceduli v parku ve vládní čtvrti v Berlíně je pomyslnou vstupní branou do provizorního stanového městečka, ve kterém dnem i nocí pobývají mladí lidé ve věku od 18 do 27 let. Ti se měsíc před německými volbami rozhodli pro demonstrativní hladovku a požadují, aby se s nimi setkali kandidáti na příštího německého kancléře a zavázali se k rychlému jednání v ochraně klimatu.

Jsou frustrovaní z toho, že se o klimatické krizi pouze mluví, ale konkrétní opatření se přijímají jen velmi opatrně. „Čeká nás nepředstavitelné lidské utrpení, masový exodus miliardy lidí, neúroda a války o vodu a jídlo. Zemědělství bude schopno produkovat stále méně potravin. Obáváme se hladomorů nebývalých rozměrů. Kolaps klimatu znamená, že počasí zešílí, ekosystémy se zhroutí a vše, co nyní máme, začneme postupně ztrácet. Mluvíme o svobodě, míru, vodě, jídlu a vzduchu,“ vysvětlili oficiálně mladí demonstranti důvody, proč se od 30. srpna rozhodli zahájit protestní hladovku. 

Od 30. srpna drží protestní hladovku. FOTO: Helena Singerová

„Dnes je nálada trochu povadlá. To kvůli Jacobovi,“ vysvětluje novinářské návštěvě ve stanovém městečku jedna z organizátorek. Čtrnáct dní po zahájení hladovky totiž upadl sedmadvacetiletý Jacob Heinze do bezvědomí a odvezla ho záchranka. Vyšel ze stanu, protože chtěl na chvilku na slunce, jenže po cestě se mu zatmělo před očima a spadl na zem.

Všichni jsou pohublí, bledí a pohybují se jen velmi pomalu. Ačkoliv je venku ten den teplo, oblékají si svetry. Je jim zima. Většinu času tráví buď ve svých stanech, nebo ve velkém společném stanu, který je chrání před sluncem. Venku mohou odpočívat na lehátkách nebo paletách. Okolo sebe mají podpůrný tým a pravidelně je kontrolují zdravotníci.

„Jsme hrozně unavení, a když sedím, tak mě tlačí kosti,“ přiznává dvacetiletý Rumen Grabow, který už v té době zhubl deset kilo. Všechno ho bolí. „Každý pohyb si musím rozmyslet. Jen cesta na toaletu vyžaduje několik zastavení,“ dodává student z malého městečka Greifsweid u Baltského moře. Pak se omluví, musí si jít odpočinout do svého stanu. 

Denně jim sem – před německý Bundestag – chodí lidi projevovat podporu a nabízet pomoc. Nejsou v tom sami a solidarita je těší. Jen kandidáti na kancléře, na které je akce cílená, je po celou dobu vytrvale ignorují, nechtějí se nechat takto vydírat a křesťanský demokrat Armin Laschet tvrdí, že má před volbami mnoho jednotlivých zájmových skupin, kteří s ním potřebují mluvit. Kandidátka Zelených Annalena Baerbocková s demonstranty telefonovala a vyzvala je, aby hladovku ukončili. „Vždyť my jenom chceme, aby se s námi bavili,“ řekla o pár dní později v emotivním videu na instagramu osmnáctiletá Mephisto.

V Německu přibývá lidí, kteří se skutečně strachují o svoji budoucnost.  FOTO: Fridays for Future CZ

Tito hladovějící jsou si vědomi svého extrémního způsobu protestu a vyzývají ostatní, aby je nenásledovali. A ostatní naopak vyzývají je, aby hladovku ukončili. „Sdílíme obavy demonstrantů ohledně jejich budoucnosti, ale apelujeme na ně z obavy o jejich zdraví, aby neohrozili svoji budoucnost a svůj mladý život,“ komentují Greenpeace s dalšími ekologickými organizacemi.

Studenti půjdou do ulic už posedmé 

Zdaleka ne všichni mladí Němci jsou ochotni zajít tak daleko, aby riskovali své zdraví a už vůbec ne všichni se o klimatické otázky zajímají. Přesto přibývá těch, kteří se skutečně strachují o svoji budoucnost. Ti s velkými obavami přihlížejí tání ledovců, kácení pralesů nebo plundrování nerostných surovin. „Je to naše poslední šance. Poslední šance zastavit globální kolaps ekosystému. Proto zůstáváme v ulicích, říká sedmnáctiletá Hannah Pirot, která je už třetím rokem aktivní členkou a tiskovou mluvčí hnutí Fridays for Future v Berlíně. V německém hlavním městě se poslední stávky za klima v březnu 2019 účastnilo 25 tisíc studentů, v celém Německu to bylo 300 tisíc. Kolik z nich do ulic půjde tento pátek 24. září ještě není jasné, ale akce jsou nahlášeny ve 470 německých městech, mimochodem před dvěma lety to byla pouze polovina. 

Učitelé rozdali žákům letáky. FOTO: Helena Singerová

Tentokrát se žáci druhých stupňů základních škol v Berlíně o chystané páteční akci dozvěděli přímo ve škole, kde jim učitelé rozdali letáky. Podmínkou účasti ve vyučovací době ovšem je, že dítě následně napíše o svých zážitcích a dojmech z demonstrace krátkou zprávu.  

„Ve škole se o tom hodně mluví, ale moc dětí z mé třídy nepůjde. Asi tak čtyři,” říká desetiletý Daniel, na kterém je vidět, že by také rád šel. Problém je prý hlavně v rodičích, kteří v pátek v poledne pracují. „Moji rodiče na demonstraci zítra nejdou a já tam sám nemůžu,” dodává jeho spolužák Paul. O tom, že bude před Bundestagem také hlavní tvář klimatických protestů Greta Thunberg, nevědí. „Cool,” říkají na to a odcházejí si hrát s legem. 

O poznání větší zájem o stávku mají studenti středních škol. Před gymnáziem Lilienthal v berlínské čtvrti Lichterfelde stojí hlouček náctiletých. Domlouvají se, jak se v poledne v den protestů dostanou do centra. Budou stávkovat všichni? „Ne, kdepak, určitě ne všichni. Vlastně nevím, kolik jich půjde z vedlejších tříd. U nás je to asi tak polovina,“ krčí rameny šestnáctiletá Nina. Celoněmecký průzkum Statista z loňského roku říká, že alespoň jednou se nějaké akce Fridays for Future zúčastnila třetina dotázaných. Stejný počet školáků se o akce hnutí nezajímá vůbec a 34 procent se sice těchto demonstrací nezúčastňuje, ale angažuje se jinak. 

Generace bez budoucnosti

Ačkoli se díky masovým stávkám studentek a studentů začalo o klimatických otázkách více mluvit, řešení nejsou dle nich ani klimatických vědců rychlá a dostatečná. Jednou cestou by bylo vstupovat do politických stran a snažit se měnit věci zevnitř, ale ani to se v Německu neděje. „Pokud se sedmnáctiletý člověk rozhodne vstoupit do nějaké strany, dostane se do klubu ‚starců‘, kterému dominují zástupci silné generace Baby boomers, kterým je nyní 50 až 65 let,“ poukazuje na skutečnost německý sociolog Klaus Hurrelmann, který se generaci mladých dlouhodobě věnuje.  

This slideshow requires JavaScript.

Ačkoli jsou klimatické protesty Fridays for Future všude po světě, můžeme si všimnout, že zdaleka nejde pouze o klimatické otázky. K ochraně klimatu se přidružují aktuální problémy dané země. V Bulharsku je to například korupce a ekonomická krize, ve Francii rasismus a sociální nerovnost a právě v Německu brojí proti nenávisti vůči uprchlíkům nebo neúnosné bytové situaci, která přerostla do skutečné krize.  

Klima ale zůstává tím hlavním problémem. Podle Hurrelmanna mladí intuitivně cítí, že jejich vlastní existence je přímo závislá na tom, jak to půjde dál s naší planetou. Jejich vlády přitom nedělají nic. „Proto protestují. A irituje je, že ani generace jejich rodičů až dosud nic neudělala,“ dodává sociolog.

V německém veřejném prostoru můžeme zaslechnout varování před angažovanou mládeží, která inklinuje k levici a vyzývá k sociální spravedlnosti. Hannah Pirot, která se v hnutí Fridays for Future angažuje už od svých čtrnácti let vysvětluje, že obě témata jsou silně propojená:Pokud teď něco neuděláme s klimatickými změnami, tak to potom povede k velkým sociálním nerovnostem. Z toho bychom měli mít strach. Ne z opatření, která požadujeme, ale z toho, k čemu to povede, pokud nezasáhneme.“ Podle nich to politici vidí podobně, jen jim chybí odvaha to říct nahlas.

Autorka: Helena Singerová

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments