Před čtyřmi lety se Markéta Vokurková pustila na nejistou půdu. Dala si závazek, že se postupně naučí chodit se třídou ven nejen na výlety, ale i na matematiku nebo češtinu. „Jsme běžná základka, nejde to dělat jako někde v lesní škole. Postupně jsem přicházela na to jak,“ říká finalistka loňského českého ročníku učitelské soutěže Global Teacher Prize.
Učí děti správně mluvit už 35 let, ale ještě pořád ji to nepřestalo bavit. Školská logopedka Jarmila Válková z poradny v Bruntále pozoruje, že vad ve výslovnosti rok od roku přibývá. Nespraví se to však jen tím, že děti budou dlouho sedět a brousit „tdnku“ a „tdičko“.
Dostat se do finále soutěže o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic je prestižní, natož tuto cenu vyhrát. Letos ji porota z jedenácti učitelských osobností přisoudila prvostupňové učitelce z Rychnova nad Kněžnou Barboře Heřmanové.
V základní škole Ruská v severočeském Litvínově je každý pátý školák ze sociálně slabého prostředí. Škola se snaží jejich vzdělávání zvládat díky vysokému počtu asistentů, hodil by se ale ještě psycholog a školní asistenti nebo peníze na kroužky pro chudé děti.
Bývalý úspěšný byznysmen Martin Smrž vede soutěž v podnikavosti, v rámci které ročně čtyři tisíce studentů v menších týmech založí vlastní studentskou firmu, něco vyrobí a pak to i prodají. „Cílem je, aby studenti pochopili, o čem je reálný profesní život.
Se svými žáky často mluví o smrti, zdůrazňuje jim význam truchlení a radí, jak se zachovat ke kamarádovi, který ztratil někoho blízkého. Učitelka na Lauderových školách Tereza Gafna Váňová musela tyto otázky řešit i se svými dvěma dcerami, když jim před necelými třemi lety zemřel táta a jí manžel.
Původně se živil hrou na kontrabas v orchestru. Když ale udeřil covid a koncerty se zrušily, opřel se o své vzdělání chemika a stal se učitelem na gymnáziu. Jan Hrubeš není sám, kdo využil nedostatku pedagogů na pracovním trhu a pod vlivem okolností změnil profesní dráhu.
„Naše státní maturita se nedrží promyšlené koncepce, ale jen zajetých kolejí,“ říká datový analytik Jiří Münich. Změnit to ze dne na den ale není podle něj možné, na to státní správě chybí expertiza a data. „Současný stav držíme nějak na nohou a snažíme se tomu dělat občasnou údržbu.
Celý profesní život zasvětil kvalitnímu vzdělávání a reformám vzdělávacích systémů, protože věří, že školy by měly nejen předávat znalosti, ale především vychovávat schopné lidi, kteří jsou připraveni čelit výzvám, jako je klimatická změna nebo rostoucí sociální nerovnosti.