Základka, to byl stres. Mnohem víc se naučím, když je mi ve škole dobře, říká studentka alternativního gymnázia

Agáta Hodková je studentkou druhého ročníku alternativní třídy pražského gymnázia Na Zatlance. Volbu střední školy dobře promyslela: už se jí nechtělo jen „sedět a zapisovat si data a jména“. V programu ALT se pracuje ve skupinách, hodně učení se odehrává mimo školu a testování probíhá jen ve vymezeném zkouškovém období.

Nadané dívky své vlohy někdy raději potlačí, aby byly přijímány. Jako dospělé to pak dlouho řeší a hledají se, říká terapeutka

Co je to vlastně nadání? Zatímco u nás jeho hlavním diagnostickým nástrojem zůstává měření IQ, v jiných zemích se již dekády pracuje s komplexnějším pojetím toho, co je to nadaný člověk. „Nadaní lidé nejsou jen inteligentní, jsou také mimořádně citliví, a to jim může v životě přinášet hodně problémů a zklamání,“ říká lektorka a terapeutka Monika Stehlíková.

Jak vtahuju studenty do děje? Ukážu jim Botticelliho a zeptám se: “Je toto pro vás krásné?” říká učitel dějin umění, který nefotí a nerozdává fotokopie

Aleš Roleček je nedostudovaný teolog s impozantně širokou vědomostní výbavou a láskou k tomu, co učí. Už dvacet pět let vyučuje dějiny umění, filozofii a religionistiku na Prvním pražském obnoveném gymnáziu (PORG) a každý rok vozí tamní studenty na obhlídky Říma, kde zná každý kostel.

Maturitní a další klíčové předměty je potřeba učit online, jinak studenti ztrácejí motivaci, říká ředitel z Mladé Boleslavi

Střední školy přešly od pondělí na distanční výuku. Výhodu mají ty, které se na to připravily předem. Třeba ředitel Střední integrované školy v Mladé Boleslavi Štefan Klíma si fungování na dálku naplánoval a rozkreslil už v létě. Proškolil učitele k jednotné online výuce, zjistil, kterým žákům chybí technika, a půjčil jim školní notebooky.

Klíčové je, aby děti chodily do školy rády. Pak se toho naučí mnohem víc, říká ředitel, jehož žáci skončili na prvních místech v testech PISA

V malé vesničce Dobřany v Orlických horách se vzdělávalo už před Marií Terezií, v 19. století se tam scházeli obrozenci. Pak ale tamní škola začala upadat, a když v ní v 90. letech 20. století zbylo už jen 70 dětí, reálně hrozil zánik. Rodiče se vzepřeli a založili soukromou devítiletku – ale bez školného – do níž dnes chodí přes 180 dětí z širokého okolí a další musejí odmítat.

Co jsem objevil během dlouhé jarní karantény: na sítích si neodpočinu a seznam úkolů jsem si začal psát postaru na papír, říká učitel – influencer

Když na jaře zavřely školy, pražský učitel druhého stupně Daniel Pražák byl ve výhodě. Napsal diplomovou práci o využití digitálních technologií ve výuce a spoustu nástrojů k tomu vhodných doporučoval učitelské komunitě již před tím. Miluje Facebook, Twitter i Instagram, ale během měsíců nuceného distancování měl čas zkoumat na sobě i negativní dopady komunikace na dálku a života v online světě.

Jsem velký technooptimista, ale internet se mi za ty měsíce přejedl a živý kontakt s dětmi mi sakra chyběl, říká učitel Daniel Pražák

Dan Pražák je v bublině lidí prosazujících moderně pojaté vzdělávání známá postava. Na jaře se po hlavě vrhnul do distanční výuky vybaven všemi možnými nástroji i velkým technooptimismem. Když ale prvotní nadšení a zápal opadly, zůstala sedlina únavy, frustrace a pocit, že velký počáteční rozmach nemá přesvědčivý závěr.

U dětí se příliš zaměřujeme na chyby, říká lektorka kroužku pro divoké děti. Přínosnější je všímat si dobrých stránek a skrze ně ovlivňovat to horší

Barbora Karpíšková před časem založila tak trochu omylem v brněnském volnočasovém centru Lužánky kroužek pro divoké děti. Zjistila, že ji to s nimi baví a že jim intuitivně nabídla něco, co jim dělá dobře. To ji přivedlo k zájmu o otázky, jak umožnit i dětem se specifickými potřebami, aby si užily volný čas.