Dost dlouho lézt po stromech, vyrábět něco rukama a komunikovat s lidmi. Teprve potom mobily a tablety



Málo pohybu, tvořivosti, komunikace. To vše s sebou nese užívání digitálních médií. „Dítě by nejdřív mělo dost času strávit tím, že chodí po schodech, leze po stromech, vyrábí něco rukama, komunikuje s lidmi a buduje vztahy. Prostě se dobře uzemnit v reálném světě, než se aktivuje v tom digitálním,“ říká belgická pedagožka Clara Aerts.

Kdy dát dítěti mobil? V jakém věku ho nechat hrát počítačové hry? Jak docílit toho, aby se nestalo otrokem digitálních médií? Na tyto a další otázky hledali odpověď účastníci čtvrteční mezinárodní konference Lidskost ve světě médií.

A závěr? Máme děti před médii chránit?

Chránit není potřeba, stačí je na ně připravit.

Děti Hardingovy se vrhají po tabletech, experiment právě začíná.

„Malé děti, jakmile jsou blízko médií, jsou v napětí, a nejen jejich dech, ale i metabolismus se zastaví,“ řekl publiku konference americký psycholog Douglas Gerwin. „Všimněte si, jaké máte sami dýchání, když surfujete,“ vyzval. A odvyprávěl experiment jedné americké rodiny, který téměř děsí.

Odvážní rodiče z Kalifornie nechali na 48 hodin své čtyři děti ve věku 6 až 11 let, ať si dělají, co chtějí. Žádná večerka, žádné limity. A výsledek? Děti byly vzhůru celou noc, hrály počítačové hry, sledovaly youtube nebo televizi. Občas měl někdo z nich zapnuté až tři obrazovky zároveň. Neodlepili oči od tabletu během jídla, na basketbalovém zápase, kam si celá rodina vyrazila, a dokonce ani v kostele. Hardingovi vše pozorovali a dělali si poznámky. A taky zapnuli ve všech přístrojích aplikace, které aktivitu jejich dětí monitorovaly. „Vítězem“ se stal devítiletý syn, jehož součet času stráveného se všemi přístroji čítal za víkend neuvěřitelných 46 hodin. Když experiment v neděli odpoledne skončil a rodiče tablety a mobily dětem sebrali, chlapec dostal hysterický záchvat.

Když se tablet vybije
„Nejen, že celý víkend skoro nedýchal, ale on ani nejedl a nešel na záchod. Média úplně ochromila jeho metabolismus,“ říká Douglas Gerwin. „Když se mi vybil tablet, uvědomil jsem si, že potřebuju na malou a že mám šílený hlad i žízeň. Ale dokud na tom visíte, nic takového necítíte,“ popsal jedenáctiletý Jackson. Tím se možná vysvětluje zvláštní fakt, na který upozorňují různé studie – že děti, které tráví dlouhé hodiny u počítače, hubnou, místo aby kvůli nedostatku pohybu přibíraly.

Právě Jackson strávil na „obrazovkách“ za víkend nejméně času – 16 hodin. Jeho sestra-dvojče zvládla 29 hodin. Nejvíc v médiích „zahučeli“ ti nejmladší – devítiletý Spencer (46 hodin) a šestiletý Cooper (35 hodin). „Když to má člověk neomezeně, vlastně to zas taková zábava nebyla. Nejlepší z celého víkendu bylo, když jsme tablety v neděli odevzdali a šli si zajezdit na kole,“ řekl posléze Jackson. „Z toho je vidět, že se vyplatí s médii počkat. Starší děti už k nim mají střízlivější postoj. Možná právě proto, že se už si stihly oblíbit ‚obyčejný svět‘,“ komentoval Douglas Gerwin.

Puberťák potřebuje pestrý život

Americký psycholog Douglas Gerwin

Je známá věc, že miminka potřebují ke svému správnému rozvoji dostatek podnětů a smyslových i motorických zážitků. Čím víc jich je, tím bohatší bude jejich mozková síť. Novější výzkumy ukazují, že ta samá situace se opakuje v pubertě.

„Jednostrannost, tedy dlouhé vysedávání u počítače, místo toho, aby se dítě věnovalo širokému spektru aktivit, je nejfatálnější právě v pubertě. A to nejen na úrovni mozkových spojů, ale i na úrovni psychologické. V té době se totiž utváří sebevědomí. Adolescent potřebuje mít zážitky, prožívat emoce, vytvářet si množství mentálních obrazů, zjišťovat, že je v něčem dobrý,“ vysvětluje americký psycholog.

Zažili jste někdy návštěvu u přátel, kteří se rozhodli, že vám ukážou fotky ze své dovolené? Promítají jednu za druhou, vyprávějí, smějí se. Evidentně se výborně baví, kdežto vás to – přiznejme si – docela nudí, nedává vám to smysl. Co způsobuje tak velký rozdíl v prožívání? „Je to strašně baví, protože se spojují se se svým vlastním zážitkem. Pro vás je to jenom obrázek, který přichází prostřednictvím smyslů,“ říká Douglas Gerwin a dodává, že právě tak je to s konzumací médií. Pro imaginativní – tedy takový, který probouzí jeho fantazii – zážitek z médií potřebuje mít dítě už podobný zážitek z reálného života. Jen tak může být ve vztahu k médiím tvořivé a využívat je ke svému prospěchu a rozvoji.

Pro imaginativní zážitek z médií potřebuje mít dítě už podobný zážitek z reálného života. Jen tak může být ve vztahu k médiím tvořivé a využívat je ke svému prospěchu a rozvoji.

Co všechno by tedy mělo dítě zažít, než zasedne k počítači, aby si dokázalo zachovat vnitřní svobodu a suverenitu? To, co přichází v kontaktu s digitálními médii nejvíc zkrátka, je tělesnost. Ideální by tedy bylo, kdyby se děti dostávaly k digitálním médiím až ve chvíli, kdy dosáhly určitého stupně tělesného rozvoje, mají dobré motorické schopnosti a bohaté zkušenosti s rukodělnými činnostmi. Předpokladem suverénního fungování na sociálních sítích jsou zase dostatečně rozvinuté sociální dovednosti.

Kout železo, dokud je žhavé
Český psycholog Václav Mertin upozornil ještě na jeden důvod, proč je dobré o „digitální hygienu“ dbát už od útlého věku. „Dokud je dítě jenom s námi, je to jen v našich rukách. Jakmile vejde do kolektivu, musí se vypořádat s tlakem vrstevníků a možnosti rodiče už jsou v tu chvíli omezené. Vytvářejme tedy základy v nejútlejším věku, v pubertě už nemáme šanci.“

Přesto by se rodiče neměli vzdávat zodpovědnosti. Koneckonců, vždycky lze začít u sebe. „Jsem pedagog, a tak se často zkouším dívat na svět očima dětí,“ říká Clara Aerts. „Zkuste to někdy třeba v metru. Co dítě vidí? Dospělé, jak sedí jeden vedle druhého a zírají do mobilů. Jak se pak můžeme divit, že to chtějí dělat taky?“

 
DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Lea
Lea
15. 5. 2018 11:05

Nějak jsem ten experiment asi nepochopila .“…. devítiletý Spencer -46 hodin ..“ To jako ,že dva dny nespal?Vážně?

Lucie Fialová
Lucie Fialová
15. 5. 2018 12:32
Reply to  Lea

Některé děti zvládly koukat až do tří obrazovek současně. V každém přístroji bylo zapnuté měřící zařízení a výsledná čísla jsou součtem. Takže Spencer si asi trochu schrupnul, ale ne moc 🙂 V původním článku uvádějí, že děti zůstaly vzhůru do 2.30 a vstávaly v 6.30.

Lea
Lea
15. 5. 2018 14:09
Reply to  Lucie Fialová

Dík za vysvětlení.Ale stejně mě chybí např. vyjádření,jak to měli kluci doma zorganizované před tímto experimentem.Mám tři vnuky (10let,6, 3roky)Utoho prvního jsme omezovali nejprve televizi,pak počítač,tablet atd.Byl hyperaktivní,u ničeho dlouho nevydržel,u počítače ano.Byl to věčný boj. U těch dalších dvou už jsme to tolik neřešili také proto,že se to časem usadilo na velmi rozumné střední cestě,ke spokojenosti všech.Kluci jsou vemi pohybově zdatní a sami často dají přednost sportu,nebo ten malý hře,která ho zajímá víc Myslím,že není třeba to démonizovat,je to součást dnešního života,bez toho se dnes už neobejdeme.A všichni přece víme,že zakázané ovoce nejvíc chutná.



Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.