Poslanci školského výboru se minulou středu sešli s akademiky z Jednoty českých matematiků a fyziků a po rozpravě rozhodli, že je nutné prozkoumat, jestli takzvaná Hejného matematika dětem neškodí a neměla by se raději zakázat. Pro začátek žádají seriózní výzkum dopadu alternativních a tradičních metod ve výuce matematiky na znalosti a dovednosti českých žáků a studentů.
Jeden by si řekl, že na nějakém výzkumu by nemuselo být nic špatného. Ano, pokud nevíte, kdo se to s poslanci sešel. Profesoři matematiky, metodici a didaktici matematiky, „odborníci“ Cermatu, většina členů Jednoty matematiků a fyziků rozumí výuce matematiky zejména na prvním stupni jako koza petrželi. Naprostá většina z nich NIKDY neviděla dítě třeba ve druhé třídě, kterému nejde sčítání, vůbec nechápou, jaké různé to může mít příčiny a jak je odstranit. O takových věcech nikdy nepřemýšleli. Myslí si, že když dítě řekne, že 8+5 je 12, že nejlepší je na něj zakřičet, že 13, ať se to konečně kouká naučit. Nečetli ani Vygotského, ani Piageta, ale ani Štecha natož Kolčinskou či Víta Hejného. Pokroky v kognitivních vědách nesledují.
Základním principem Hejného matematiky je snaha, aby dítě objevovalo matematiku samo. Učitel tedy nechce po dítěti, aby se naučilo vzorec, poučku, ale vytváří situace vedoucí k tomu, aby na zákonitosti a pravidla matematického světa přišli sami žáci. Tuto metodu v současné době používá zhruba 750 ze 4200 základních škol v České republice.
Studie Dopady vzdělávacích metod na výsledky a sociálně-emoční schopnosti žáků: klasika vs. moderna Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, projekt Národohospodářského ústavu AV ČR
Nečetli ani knihy od Milana Hejného, kde je mnohé popsáno velmi srozumitelně. Podle všeho dokonce ani nečetli základní informaci o Hejného metodě, nebo četli, ale nepochopili. Nijak se tomu všemu nedivím, jsou to odborní zaslepenci, kteří žijí ve svých parakompaktních prostorech, univerzálních algebrách a funkcionální analýze a vůbec je nezajímá běžné dítě, ale jen to, aby jim na MatFyz přišlo pár skvělých olympioniků. Proto staví překážkové dráhy. To, že spousta dětí vůbec nedoběhne do cíle a mnohé si na nich „zlámou nohy“, je jim jedno. Vůbec nechápou, že většině lidí probíhají v hlavě věci trochu jinak než jim, jejich schopnost empatie se blíží nule (tím jsou ostatně matematici známi). A tyhle „kozy“ znovu a znovu necháváme rozhodovat o „petrželi“.
Ondřej Šteffl je absolventem matematicko-fyzikální fakulty a zakladatelem sítě Scio škol.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Domnívám se, že oni akademici přednesli požadavky nejen za sebe, ale především za rodiče a učitele, kteří nemají možnost jak a kde se jakýmkoliv způsobem bránit proti zavádění módní metody s perfektně propracovaným PR. Hejného matematika je mnohde zaváděna proti vůli rodičů, nepamatuje na děti, pro které vhodná není, dále na děti ze spádových škol, které se učí pět let matematiku klasickou a pak přijdou do Hejného třídy, nemalé množství učitelů metodu vyučuje z donucení ředitele, bez ztotožnění se s metodou. A na výzkumu není nic špatného, proto tento článek zcela nechápu, když je ze dvou třetin haněním oněch akademiků, kteří se obávají o matematické znalosti nynějších žáků. A nepřijde mi logické objevovat objevené.
Hejného matematika naštěstí dětem neškodí, protože to vlastně ani žádná matematika není! Až na školách, kde se děti učí Hejného METODU, zavedou dětem taky řádnou matematiku, tak se možná akademici bouřit nebudou! Navíc: Když dítě nebude ovládat matematiku na 1. a 2. stupni, tak se vlastně ani nic nestane, protože 2. stupeň ZŠ se přizpůsobí stupni prvnímu a střední školy zase stupni druhému (nic jiného jim ani nezbude), nehledě na to, že středních škol je tolik, že se stejně všichni ze základek na SŠ dostanou. Průšvih nastane až v okamžiku, když budou chtít absolventi všech nových metod z matematiky maturovat! A to jsou už věci, kterým akademici dobře rozumí! Na rozdíl od příznivců všech bezbřehých alternativ, kteří nějakou budoucí maturitu ani ve snu neřeší, protože mají úplně jiné starosti a priotity! Vůbec se nedivím, že je např. i pan Hejný odpůrcem povinné maturity z matematiky, protože to není cíl, se kterým se v jeho metodě počítá…
Naprostý souhlas. Nesouhlasím s pokusem na mém dítěti. Nevadí mi procvičovat s dítětem násobilku, které mnohdy děti, které absolvovaly Hejného matematiku neovládají. Mají přeci kalkulačku!!! Vše co vložím do kvalitního vzdělání mého dítěte se mi vrátí v jeho vzdělání.
Dobrý den diskutujícím,
můj syn se zmíněnou metodou matematiku učí. A myslím, že je pro dětskou vnímavost vhodnější než „memorování“ násobilky. Vše je postavené na přirozené logice.
Věřím, že naopak odbourává odpor k počítání u dětí, kterým by „normální“ metoda působila větší potíže.
Dobrý den, malá násobilka je základ, myslím, že je potřeba se ji naučit prostým opakováním, žádnou přirozenou logiku bych na násobení nehledala.
Nedokážu si představit, že bude dítě(např ve 4. třídě) přemýšlet nad tím kolik je 5×6, to musí prostě vědět, mít to zautomatizované.
Vy si násobilku jistě taky automaticky vybavíte, nebo ne?
Pokud nevidíte logiku v násobení, tak Vám nezbývá, než se to naučit zpaměti. Problém je, že vše se takhle naučit nedá, ale téměř vše se dá logicky odvodit!
Logicky odvodit se dá hodně, to máte pravdu, ovšem dá se skutečně naučit logickému myšlení? Není to hodně o vrozených schopnostech?
Tak, tak, ale trvá to a mezitím Vám ujede vlak.
Souhlasim s Vámi. Muj syn se Hejneho metodou matematiku take uci, je tedy teprve ve 2.tride, ale matematika je nejoblibenejsi predmet. Detem, a rekla bych zejmena chlapcum, vyhovuje „se podilet“, k vysledku prijit a jen tak mmch.se u toho ucit. Je to pro sebevedomi ditete mnohem prinosnejsi, kdyz je vtazen do diskuze a dokaze vysvetlit jak k danemu vysledku prisel. Velmi zalezi na konkretnim uciteli jak metodu umi uchopit.
Nase pani ucitelka se od Hejneho i umi lehce odklonit a to napriklad ted v 2.tride uceni nasobilky. Tam mame opravdu karticky a trosku drilujeme. Ale na tom nevidim nic spatneho. Pro me ma matematika s Hejnym presah prave v procvicovani logickeho i kritickeho mysleni. Deti se uci diskuzovat a o vysledku se bavit. A to je pro me jako matku opravdu dulezite.
Ze ale zalezi hlavne na odobnosti ucitele, to je jasne.
N o, hlavně, žýe budeme mít sebevědomé děti, které budou hloubat na výsledkem 8+5. A nedomyslet, když budou, jako v té pohádce hloubat dodnes. Ale bude je to bavit. Nakonec to vidíme u umělců, jak je baví hloubat.
přemýšlím, kdy jsem naposledy použila něco z toho, co bylo na maturitě z matematiky. ale nějak mě žádné konkrétní datum nenapadá… tuším že to bylo naposledy na VŠ zkoušce. Učit se něco, co vám pak bude v životě (20 let) k ničemu…proč nenechat matematiku jako prestižní záležitost pro ty co na ni mají.
Nelze ke školství, k matematice či ke kterémukoliv jinému předmětu přistupovat tímto způsobem. Nemůžeme přece matematiku ponechat jako prestižní záležitost jen pro některé, vždyť celková vzdělanost lidí ve státu o něm vypovídá něco jako o celku. Mně by pak tedy do života stačila gramatika, v matematice bych mohla skončit trojčlenkou a procenty atd.
Současní studenti středních škol, kteří maturují z matematiky, žel neovládají ani Vámi zmiňovanou trojčlenku a nesvedou spočítat ani úlohy “ na procenta“. Chybí jim schopnost odpovědět na otázku jak se vypočítá neznámý sčítanec ze známého součtu a druhého sčítance
a praktický výpočet také pak samozřejmě neumí. Například vyřešit rovnici 2x+5=17 je nad jejich znalosti.Nevyřeší ani problém jak rozdělit třeba 350,-Kč mezi 7 kamarádů…….
Máte naprostou pravdu, jen někteří absoloventi střední školy neumí spočítat ani ta procenta. Jedna slečna počítala 12,5 % trojčlenkou, to bylo neuvěřitelné.
Valná většina lidí počítá procenta trojčlenkou, jen o tom neví 🙂
Tak já umím odjakživa pracovat s desetinou čárkou. Tech 12. 5 procenta spočítám bez kalkulačky a trojčlenky
No,kdyby opravdu všichni uměli gramatiku, trojčlenku a procenta,tak bych si myslela,že naše základní školství na tom zas není až tak špatně.
Souhlas, to by se pak nemuselo učit nic, děti si na to přijdou, když je to bude bavit. No a že neví, kde žijí, vžedyť to nepotřebují. Je prostě potřeba vychovávat povolné, oddané a štasné nevzdělance.
Ano, tak to bude nejlepší, matematiku jen pro matematiky a pro idioty kalkulačku. Píšete, že máte vysokou školu, tak snad máte alespoň nějaký všeobecný přehled. Příště se nebudeme učit vyjmenovaná slova, ty jen spisovatelé, analfabeti píší ve wordu. Svatá prostoto, vysoká škola a takový názor. Jen více takových názorů.
Je vidět, že toho doma dost nedělát, vy si nespočítáte obsah koerce, úhel, pod kterým je ještě vidět televizo.? Je spousta jiných věcí, které matematika nabízí – například když jedeme z A do B rychlostí R, za jak dlouho budeme v B, jestliže se hodinu stavíme na obědě. Ještě nepotřebovala? Šťastná žena.
vtipné je, že přijímačky na střední od Cermatu mi připadají hodně postavené pro lidi, co prošli Hejným. Je tam dost věcí, kde musíte chápat zákonitost, abyste to dokázali vyřešit, nejsou to normované příklady á la Běloun, jak je znala generace rodičů.
Dnešní učebnice a pracovní sešity na „klasickou“ matematiku už také nejsou plné „normovaných“ příkladů. A na přijímačky se většinou připravují všechny děti, ať měly jakoukoliv matematiku.
Proti snaze těch, kteří chtějí matematické vzdělání povznést na vyšší úroveň , nelze nic namítat. Ovšem jen tehdy, není-li jejich výplod spíše cestou do pekel. Po roce 1989 začala úroveň nejen matematického vzdělání, ale i „matematického“ myšlení dost prudce klesat.Pokusy pana profesora Hejného tento trend zastavit nejsou takové, aby ho zastavily.Naopak ho prohlubují.
Pane Šteffle, v první řadě, potkali jsme se na Twitteru a je to náhoda, že jsem se dostal k tomuto Vašemu článku. Nijak Vaše jméno nevyhledávám. 😉
Píšete, že většině lidí probíhají procesy v mozku jinak než matfyzákům. Ano, jistě na tom něco je. Ale to, co už neříkáte, a přitom je to zcela podstatné, je to, že „jinak“ v drtivé většině případů prostě znamená „špatně“, „nepřesně“, „nelogicky“ apod. Je to skoro jako v tom 9minutovém videu na YouTube, vyhledejte „alternative math“ (přidali jsme tam titulky v češtině), kde učitelka měla problém, když kluka ve třídě opravila, že 2 plus 2 není 22. Ten Daník také myslel „jinak“, tvrdili, ale „jinak“ prostě znamená „špatně“. Stejně jako učitel tělocviku musí něco vědět o tom, jak se ta košíková hází a do výšky skáče, tak to musí vědět učitel matematiky. Ano, většina lidí by bez tréninku hrála košíkovou jinak a skákala by jinak – špatně.
Proto je klíčové, aby nad obsahem, ale i metodami měli velkou kontrolu lidé, kteří rozumí obsahu samotnému. Když to ponecháte jiným, špatně to dopadne. Ano, matfyz to dělá i kvůli tomu, aby v budoucnosti mohl dostat studenty, kteří jsou kompetentní matfyz dělat. Ale ti jsou také důležití. Kromě toho škola naučí leccos v matematice i lidem, co budou dělat „více obyčejné“ profese, inženýry, ekonomiky, statistiky, chirurgy. V hodině matematiky jde hlavně o žáky, kteří matematiku nějak budou potřebovat. Jisté procento dětí se matematiku pořádně nenaučí, a proto s ní asi nebude v budoucnu pracovat. U většiny z nich je to prostě přirozeným nedostatkem chuti nebo talentu pro matematiku. Nějak mají projít se čtyřkou nebo občas s opakováním školou někam, kde matematiku nepotřebují, a vše je v pořádku. Na zájmech těchto žáků prostě nemůžete stavět výuku matematiky, protože o tyhle děti v té hodině nejde tolik, jako o děti chytré a průměrné, které se s trochou pomoci něco naučí. A měly by. Je to stejné ve sportu. Neplatíme miliony korun, abychom naučili jezdit na snowboardu ty, kteří to stejně nikdy nebudou umět. Je lepší vrazit ty miliony do Ledecké – a třeba stovek dalších, kteří prostě naději k výraznému pokroku mají.
Když se hodina matematiky stane způsobem, jak dávat razítko dokazující, že chybné uvažování a chybné výsledky jsou také dobré, kvůli nějaké pohádce o rovnosti lidí nebo dokonce kvůli démonizaci matfyzáků, nakonec bude trpět celý národ a jeho ekonomika. Jsme země s prakticky největším podílem průmyslu na HDP v Evropě. Když generace dospělých za 10-20 let nebude zvládat matematiku kvůli nějakému opěvování člověka, který „myslí o matematice jinak než matematik“, může Česku zkolabovat HDP. Všechny lepší profese odejdou jinam. A stanou se další špatné věci.
A co byste s tím klukem „22“ doporučoval dělat vy?
Aby se to naučil. Tak jako spousta dětí před ním a pokud Scio nezvítězí , tak i po něm.
Souhlasím s Karlem. 2hrušky + 2 hrušky se nerovná 22 hrušek, ale 4 hrušky. Matematika není „cochcárna“. Nebo chceme, aby zavládl chaos?
Celé je to spíš o tom, že je potřeba si ujasnit, co to je matematika na ZŠ. Podle Hejneho je to luštění různých rébusů. „Klasická“ matematika je spíš dril typu násobilka. Takže můj syn (učí se dle Hejneho) ve čtvrté třídě sice umí výplňovat různé rébusy, ale násobilku pořád počítá na prstech. Děti se zkrátka naučí to, co je učitelé budou učit. Nelze ale očekávat, že se pomocí Hejneho naučí lépe násobilku (a naopak).
Matematika prof. Hejného je veľmi dobrou metodou, ako priviesť deti k tomu, aby mali matematiku radi s nebáli sa jej. Je veľmi inšpirujúca a veľa krát má presah i do iných predmetov. Syn má na škole túto metodu a ja som priam nadšená! Ten kdo píše, že je len plná rébusou sa mýli. Nie je pravda, že tam nie sú príklady z numerického počítania, násobilky… Ale čo je najdoležitejšie, je to, že učí a motivuje deti myslieť logicky a samostatne. Veď práve to je v matematike najdoležitejšie! Hľadať viac riešení, komunikovať o svojom sposobe s ostanými, prímať názor druhých, chybovať a nachádzať vlastné chyby a poučiť sa z nich! Je jasné, že je doležitá násobilka, ale učiteľka ktorá od prvej triedy stavia na tom, že najlepší matematik je ten, ktorý najrýchlejšie vypočíta 5 krát 6 a napr. dieťa, ktoré tak rýchle síce nie je, ale nemá problém so slovn. úlohami, je osudná chyba.
Prepad matematiky v ČR u detí je strašný. Každým rokom si maturitu z matematiky volí menej detí. Nemajú ju radi… kde je asi chyba?
Stačí sa pozrieť na prímačky na najlepšie univerzity sveta zamerané na matematiku … máte na nich možnošt používať kalkulačku, všetky možné druhy tabuliek a vzorcov …
Ale matemetika přece není o diskuzi ani o komunikaci s ostatními ani o přijímání názorů jiných. Na to jsou jiné předměty nebo obory….
Pro začátek žádají seriózní výzkum dopadu alternativních a tradičních metod ve výuce matematiky na znalosti a dovednosti českých žáků a studentů.
No to by mě zajímalo, kdo, jak a jak dlouho takový průzkum bude dělat. Protože si myslím, že jediný seriózní průzkum musí být postaven na seriózním porovnání dost velkého vzorku studentů, u kterých byla aplikována jedna či druhá forma výuka, jejich uplatnění v přírodovědných oborech. Takže to je podle mne běh na dost dlouhou trať…
Naše učitelka na střední škole (byla podle mě skvělá) na dottaz „Já to nechápu“ odpovídala „to že 1+1=2 chápeš, nebo bereš jako fakt?
No, jak čtu Scio škola, proč v Čechách Scio – scion je potomek, ale proč potomková škola, může do ní chodit i nepotomek?, tak dostávám kopřivku. Bludy, bludy a bludy. Dítě řekne 8+5=12 a já zajásám a dám mu odměnu. V sedmi letech jsme chodili nakupovat do mlékárny a museli si spočítat nákup, který pro nás matka připravila. A toto dítě nebude vědět výsledek jednoho součtu. Když nám byl 17, naučili jsme se pár jmen světového filmu a ohromovali děvčata. Ale nic jsme o nich nevěděli. Nejde o jména, a co tam píší, jde o to, je-li to aplikovatelné v naší praxi. Zkuste prorazit v Paupi. Tam se snad chytí, je jim to asi jedno….snad.
to s tou odmenou ste si musel vymysliet, urcite ich ta metoda neuci ze 8+5=12 = v poriadku… uci ich naopak dobrat sa k spravnemu vysledku, ale zaroven pochopit preco to tak je, pokial to bude metoda 1+1=2 lebo tak som povedal, tak z deciek nevyrastu kreativne osobnosti, ale utapli dokladaci zbozi do regalu v tescu, lebo budu mat problem vzdorovat autorite vdaka neznalosti
pokial chceme buducu generaciu pripravit na 3. priemyselnu revoluciu, tak musime prekopat zaklady vzdelania, ktore su nastavene na 2. priemyselnu revoluciu, kde sa hodilo produkovat v skole nemysliace jednotky k vyrobnej linke, musi nastat posun v mysleni predoslych generacii, aby pochopili ako bude svet fungovat v buducnosti, kedy bude potrebne riesit ine problemy ako mame my dnes
O matematice se říká ,že je královnou věd. Mě spíš připadá jako uhoněná pokojská. Jsem desítky let po maturitě a pořád někde něco počítám. Plochy, objemy, procenta, vzdálenosti, měření i píďalkování, ředění, sesypávání, odečítání z grafů…. . Pamatuji začátek osmdesátých let kdy jsme s hrůzou zjistili, že množinové děti na druhém stupni neumějí malou násobilku anebo když předepsaná metoda nutila výklad dělení desetinných čísel způsobem, který pochopily jen ty děti, které rodiče doma naučili starý způsob (nutnost domácích úkolů ). Jsem skeptická k plošně zaváděným novým metodám a příliš nevěřím studiím. Rodič kterému se matematika nehnusí, dítěti klasiku předvede, metoda nemetoda. Čímž zničí výzkum. A i ta klasika není jen jedna. Kvalifikovaný učitel má v zásobě víc způsobů jak jednotlivé věci vyložit, cvičit a aplikovat.Matematika není cíl ale prostředek, denní potřeba a ne nějaká zářící meta.
Považuji za velmi nešťastné, že H-mat nepokračuje ve spolupráci s Nakladatelstvím Fraus. Díky vizionářství Jiřího Frause se Hejného matematika dostala do učebnic a tím i do škol. Spolupráce a vzájemný respekt H-matu a Nakladatelství Fraus by umožnila se více soustředit na podporu učitelů, na to, aby více porozuměli, jak moc Hejného cesta podporuje vnitřní motivaci dětí pro aktivní školní práci – učení se učit, jak moc rozvíjí matematické myšlení, jak si děti rozvíjí schopnost obhajovat své řešení, argumentovat … Matematika přináší, díky panu profesorovi, ale zejména díky tvořivým a přemýšlivým učitelům dětem radost nejen z matematiky, ale právě díky ní, se učí naplno a s radostí. Je potřeba vnímat, co dalšího kromě matematiky Hejného cesta rozvíjí. Všem kritikům doporučuji, než budete kritizovat, sledujte, co tato cesta způsobuje a jak je prospěšná. Akademici, vraťte se zpět do školy na první stupeň. Děkuji.