Studenti dostali téma klimatické krize do médií, ale neměli by se nejdřív dovzdělat a vyrůst, aby do tohoto složitého i kontroverzního problému mohli vůbec mluvit? A zanedbávají účastí ve stávce své vzdělávání, nebo se tím vzdělávají? A co dnešní učitelé: mají, umí a chtějí učit o klimatické změně? Otázky, samé otázky, na které se pokoušeli hledat odpovědi účastníci kulatého stolu Důtka za klima.
Některé studenty aktivní ve hnutí Fridays for Future za to jejich učitelé odsuzují a trestají. Třídní důtku za neomluvené hodiny dostala podle svých slov i Anna Mezgerová ze základní školy v Praze. Její třídní (která učí přírodopis i nepovinný předmět environmentální výchovy) zapojení žákyně do stávek údajně připadá trapné. „Když mě vidí vystupovat televizi, jsem podle ní trapná, stejně jako když si připnu odznáček Fridays for Future.“
S ohledem na tento a jemu podobné případy měl červnový kulatý stůl, který organizoval SKAV a EDUin, název Důtka za klima.
Ve středu 19.6. se v Informačním centru OSN sešla zajímavá společnost. Ministr životního prostředí Richard Brabec seděl vedle Anny Mezgerové, která je výraznou tváří Fridays for Future. Spolu s ní za hnutí přišla Vanda Patočková z Brna a Ondřej Knopp zastupoval vysokoškoláky z Univerzity za klima. Účastnil se také senátor Marek Hilšer s bohatou minulostí občanského aktivisty. K pedagogické stránce tématu přišla promluvit náměstkyně ministra školství Dana Prudíková a středoškolský učitel z Ostravy Martin Vonášek. Odbornou veřejnost zastupoval profesor Bedřich Moldan.
Akci organizovala Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a informační centrum o vzdělávání EDUin.
„Důtku za klima si podle mě nezaslouží studenti, ale politici, kteří dopady lidské činnosti na klima dlouhou dobu přehlíželi nebo dokonce tvrdili, že problém neexistuje,“ řekl hned na úvod Richard Brabec, ministr životního prostředí, původní profesí geolog, a vyjasnil tak svou pozici. Postupně byly ale rozdíly mezi postoji ministra a přítomnými studenty čím dál zřejmější. „Nepotřebujeme se adaptovat, potřebujeme, aby se to nedělo,“ namítla Anna Mezgerová na jeho slova o nutnosti promyšlené adaptace na klimatickou změnu. Ministr zdůraznil, že má realistické postoje, protože nadsazené požadavky se pak nedaří plnit. Profesor Bedřich Moldan, předseda jeho vědecké rady, je ale naopak toho názoru, že Česká republika má v oblasti řešení klimatické krize málo ambiciózní cíle.
Ministr vyjmenoval dokumenty České republiky, které na klimatickou změnu reagují stovkami různých opatření, ale dočkal se této reakce:„Když se podívám kolem sebe, zdá se mi, že se nic moc neděje,“ řekla Anna Mezgerová.
Radikální tak akorát?
Studenti chtějí na problém a jeho naléhavost upozornit, a to se jim podle nich samotných daří. „Ještě před pár lety média klimatickou krizi řešila okrajově, teď jsou toho plná,“ říká Anna Mezgerová. „V jednáních s politickou reprezentací ale zatím moc úspěšní nejsme,“ doplňuje ji kolegyně z Fridays for Future, středoškolačka Vanda Patočková z Brna.
„Nemyslím si, že se celá věc může hned pohnout a vyřešit, je to dlouhodobá práce,“ říká senátor Marek Hilšer. V senátorském klubu Starostů a nezávislých byly ale podle jeho slov protesty impulzem k tomu se nad tématem zamyslet a začít o něm mluvit. Což ovšem ještě není akce. „Divím se, že se po čtyřech stávkách pro tuto republiku ještě nic neudělalo, a přišlo by mi smutné, kdyby to, co je potřeba udělat, mělo vymýšlet patnáctileté dítě,“ říká Anna Mezgerová.
Řešení nemůže záviset na nás, shodli se přítomní studenti. Své požadavky ale přesto dávají dohromady, a to ve spolupráci s odborníky, jako je profesor Moldan. „Studentské protesty jsou důkazem, že se téma dostalo k široké veřejnosti,“ řekl na debatě pan profesor. „Pod jejich vlivem se nálada a postoje ve společnosti za posledních několik málo měsíců změnily, a to i v České republice. Je to začátek něčeho vážného,“ dodal.
Bedřich Moldan zmínil na setkání učebnici Civilizace na planetě Zemi, jejímž je autorem a která vyšla loni. Je určena pro střední školy a přispívá k prohloubení průřezových témat RVP, jako jsou Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
Stávka a škola
Podle středoškolského učitele Martina Vonáška je „česká pobočka“ Fridays for Future ve formulaci svých postojů a požadavků pozadu, třeba se srovnání se svou německou sestrou. Oceňuje ale, že hnutí se vyvíjí a třeba v Ostravě začíná tematizovat lokální aspekty klimatického problému. Podle něj by učitelé měli studentskou iniciativu nejen tolerovat, ale sami by měli toto téma do výuky vnášet.
Ukázka, jak se zahubit
„Učitel nežije ve vakuu, neměl by žít,“ říká Martin Vonášek. „Na podněty, jako je třeba tato studentská stávka, má reagovat. O klimatu a klimatické krizi se dá mluvit prakticky v každém předmětu, od matematiky, kde se dá analyzovat graf, po dějepis, kde se dá ekologická katastrofa ukázat na příkladu Velikonočního ostrova, jehož obyvatelé nešetrným zásahem do ekosystému zahubili sami sebe.“
Jak moc probírali ochranu životního prostředí a aktuální hrozby ve škole Vandy Patočkové, středoškolačky z Brna? „Ekologii jsme měli jen měsíc a to ještě na konci studia, není to ani maturitní otázka, to je úplně špatně. Podle mě by studenti měli být ve škole vedeni k tomu, aby věděli, co se ve světě a v jejich zemi děje, aby je to zajímalo…“
V zájmu o politické dění a občanské aktivity jsou podle moderátora akce Davida Klimeše, který citoval průzkum Eduzměny, čeští žáci ve srovnání s jinými zeměmi spíš podprůměrní.
Je to v naší hlavě, ale jak?
Ministr Brabec upozornil na emise spojené s osobní spotřebou, zejména dopravou a odpady. „Je to tisíc každodenních věcí, není to jen o tom, kdy zastavíme nějakou uhelnou elektrárnu a postavíme obnovitelné zdroje, je to o naší hlavě,“ řekl. „Děti mohou působit na své rodiče, proto je tak důležité, aby ve škole dostala ekologie a ochrana životního prostředí větší prostor. Zamrzli jsme v jiné době a je třeba to změnit. Nechť je nám v tomto vzorem Izrael,“ dodává ministr. V izraelských školách začíná výuka modlitbou za vodu. Ministr Brabec se do této země jezdí učit, jak s vodou hospodařit.
“Nepodporuje ale současná vláda laxní postoje veřejnosti, když lidi ústy premiéra Andreje Babiše ujišťuje, že budeme snižovat emise, ale nebude nás to nic stát?“ reaguje Ondřej Knopp z hnutí Univerzity za klima. Podle něj nejde jen o výchovu dětí, ale o působení na generace, které mají aktuálně voličskou moc.
Průzkum veřejného mínění, který si MŽP nechalo vypracovat před dvěma lety, ukazuje, že otázka životního prostředí je pro lidi důležitá, důležitější než migrace nebo korupce. 80 % respondentů ale řeklo, že se na řešeních problémů nechce nijak finančně podílet.
Šetrné chování jednotlivců k odvrácení nebezpečí nestačí, kromě toho potřebujeme politický plán na kolektivní změnu uvažování a chování, myslí si Martin Vonášek.
Uhlíková stopa a učitelé
Pavla Ducháčková Chotková, učitelka 1.stupně Malostranské základní školy, řekla z publika: „Máme vést děti k tomu, aby se účastnily občanského života, ale část učitelských sborů na toto vzdělávání není připravena. I v naší sborovně slyším názor, že uhlíková stopa je možná problém, ale přece nebudeme znova žít v jeskyních a svítit si svíčkami…“
Před učiteli udělujícími důtky se studentů zastala náměstkyně ministra školství Dana Prudíková. „Každý má právo vyjádřit svůj občanský postoj, tedy i studenti,“ řekla. Tříbení kritického myšlení je podle náměstkyně mezi předepsanými vzdělávacími cíli, stejně jako vzdělávání o ochraně přírody a udržitelném rozvoji.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Podle mého názoru by měl především každý začít sám u sebe – je to možná otřepaná fráze, ale když tak občas vidím a slyším, co po sobě studenti zanechávají v lavicích a jak vypadá bezprostřední okolí odpadních košů ve třídách, mám ze „studentských ekologických stávek“ přinejmenším rozporuplné pocity.
Dnes jsem šel kolem jedné základní školy (podotýkám, že nejde o žádnou vyloučenou lokalitu, aby mi tu někdo nechtěl podsouvat sociální bublifuk) a po konci vyučování se vyhrnula ven skupina žáků devátých ročníků; na tom by nebylo nic divného, kdyby od nich na všechny strany nelétaly plastové lahve a mračna dalšího odpadu na všechny strany, přičemž podzemní kontejnery na tříděný odpad o pár metrů dále byly nuceny jen tupě zírat prostřednictvím svých dojemně nenasycených vstupních otvorů.
Studenti předposledního a posledního ročníku nejmenovaného gymnázia pro změnu požadovali rozšíření parkoviště, neboť nemají kam zaparkovat svá přibližovadla. Co na tom, že všichni bydlí v tomtéž městě, kde se nachází jejich škola a zastávka MHD je asi deset minut od školy?
Ve světle těchto skutečností se mi spíše zdá, že jde o to, aby si (žáci) prodloužili víkend…
Naprostý souhlas. Ti „aktivisté“ jsou jen zhýčkaní pokrytci.
No jo, to je jednoduché hodit všechny studenty a žáky do jednoho pytle….jednou jsem to někde viděl, tak jsou takoví všichni…Jak se to navíc asi může změnit, když ta malá část studentů, kteří svou myšlenku berou vážně, jsou akorát svým okolím ztrapňováni, uráženi či dokonce šikanováni a ještě nařčeni z toho, že si pouze chtějí prodloužit víkend? Výborná motivace pro těch pár uvědomělých žáčků… Chci něčemu pomoct a za něco bojovat, ale haní mě vlastní spolužáci, vlastní učitelka, známí, cizí lidi a i anonymní borci na internetu… To je jednoduché pomlouvat děti a puberťáky, kteří ještě pořádně nemají rozum, že okolo sebe rozhazují odpad. Tak kdo je to odnaučí? Dospělí? Ti, kteří většinou nad nějakou ekologickou myšlenkou mávnou rukou, zpochybňují ji a ještě odpad vesele rozhazují též? Uvědomělejší spolužáci? Ti, kteří jsou za svoje snahy většinou uráženi? Proč třeba nezmíníte to, kolik odpadu okolo sebe rozhazuje dospělá populace? Vaše příklady, kdy děti nevyužijí koše na tříděný odpad, kdy si žádají o větší parkoviště, kdy si po sobě neuklidí, protože počítají s tím, že to za ně udělá uklizečka, to jsou všechno záležitosti, kterých se především dopouštějí dospělí. Až na pár výjimek, neznám téměř žádného dospělého člověka, který by si nevozil skoro každý den zadek v autě…Za to znám rodiny, které vlastní třeba 2 nebo i 3 různé vozy. Každý den autem na nákup do obchodu, který je 15 minut chůzí daleko, potom pro dítě do školky autem, která je také 15 minut daleko, vytáhnout 5 různých z poloviny naplněných igelitek, uklidit domů a šup zase někam autem, nejlíp po cestě koupit pár blbostí v plastových jednorázových obalech či igelitových sáčcích a nezapomenout na pitíčko v plastové lahvičce pro dítě na další den na sváču do školy, ještě si rychle zapálit poslední cigaretku a krabičku odhodit na zem, než zase nasednu do auta, půl hodiny stát a čmoudit výfukem v koloně v dopravní špičce a potom si někde postěžovat, že nemám kde zaparkovat svoje auto, protože parkoviště i chodník jsou úplně plné, večer ještě odnést velké pytle s odpadky, které odveze někdo jiný, roztřídí někdo jiný, spálí/zrecykluje/naskládkuje někdo jiný… Ale hlavně že malá děcka jsou pohodlní nepořádnící a pokrytci… Když to dělá dospělý, který má být mnohem rozumnější, zodpovědnější, má jít dětem správným příkladem, tak to je ok? V těch dětech se pouze odráží to, co vidí u dospělých… Mimochodem, nevím jak vypadají školy ve vašem okolí, ale v tom mém jich je třeba mnoho a své školní pozemky i jejich okolí jsou řádně uklizené a ve školách se poctivě třídí, někde jsou pro děti povinné úklidy školních pozemků, některé z těch škol už se zaměřují na snižování produkce odpadu a pokud si malí žáčci nechají někdy v lavicích odpadky, učitelka není líná pusa, děti na fakt upozorní a čeká, než je situace napravena, nic složitého. Stejně to pak ale musí odnést ta paní uklizečka, nejen odpadky po dětech ale i po těch kantorech…
Především, byl to příklad, a neviděl jsem to ani zdaleka pouze jednou. Zkuste to znovu, lépe a na někoho jiného. Pokud píšete, že to děti vidí u dospělých – a to nepopírám ani půl sekundy – potom mohou chodit protestovat proti vlastním příbuzným či spolužákům, čili mohou klidně začít se svým nejbližším okolím, jak jsem řekl 🙂
Jinak, automobil nevlastním, jsem vedoucím přírodovědného kroužku a dokud mi to čas dovolil, účastnil jsem se kroužkování ptactva na východním Slovensku, mně o ochraně přírody opravdu nemůžete malovat straky na vrbě 🙂
Když jsem já chodil ve škole na předmět přírodověda (později přírodopis, ještě později biologie), o ekologii se nemluvilo. Já sám jsem věděl, co to je, protože jsem se to dočetl z knížek. Pravděpodobně první česky psaná kniha o ekologii je FARB, Peter: Ekologie, Praha 1983.
Jako dítě jsem byl velmi často nemocný, a tak jsem si četl – proto jsem věděl věci, které často nevěděli ani naši učitelé. Do ZŠ a SŠ jsem chodil v letech 1983-1995. Přírodovědu jsme měli v letech 1984-1995 (v první třídě se to jmenovalo „prvouka“). Ještě v roce 1990 jsem byl jediný z celé školy, kdo uměl definovat ekologii (do školy přišel jakýsi osvětový pracovník, který nám o tom dělal jednorázovou přednášku. Zeptal se všech, jestli vědí, co je to ekologie. Přihlásil jsem se a odpověděl. Pracovník viditelně zkoprněl, chvíli mlčel, a pak řekl: „Dělám tuhle práci už rok, ale takhle správně a přesně mi ještě nikdo neodpověděl.“).
První učitel ve škole, od kterého jsem cokoli slyšel o ekologii, byl učitel biologie na gymnáziu začátkem května 1995, poslední týden výuky před svatým týdnem před maturitou. V naší třídě téměř nikdo z biologie nematuroval, navíc půlka třídy do školy už nechodila, protože si „prodlužovala svaťák“. To, co jsme se o ekologii dověděli, bylo pár základních informací + částečně fantazie vyučujícího. Ten sice nepochybně věděl, o čem mluví, ale částečně si říkal, co chtěl.
O ekologii nevěděl široko daleko „nikdo nic“. A dodnes je až nezdravě mnoho lidí, kteří nevědí, že ekologie je věda o vztazích mezi organismy a jejich prostředím. Pletou si ji s ochranou přírody a já nevím, s čím ještě.
Měla jsem podobnou zkušenost, po stávce mi řekli, že se určitě žádná nekonala, že tím nic neovlivním, dostala jsem to neomluveně a ještě mě učitelka ponižovala před ostatními. Pane Pavle z komentáře výše, studenti, kteří se stávek účastní už u sebe začali a teď se snaží to ukázat dalším lidem a bohužel s těma lavicema máte pravdu, ale nemůžete házet všechny do jednoho pytle. Třeba by ti studenti třídili a uklízeli po sobě, kdyby je to ta škola učila (třídící koše, plakáty, atd.). U mě ve škole nebylo nic a dnešní nevyzrálí puberťáci řešili spíše kdo má hezčí boty než to, jak naše planeta trpí.
Pokud kantor řekne, aby si žáci po sobě uklidili to, co zanechali v lavicích, je to rovno téměř šikanóznímu jednání – a celkem pragmatický názor, že od úklidu je tu uklizečka, nikoliv žáci či studenti, je zrovna mezi žáky a studenty rozšířený víc, než by se zdálo (titíž ale, pokud si posléze najdou například brigádu v multikinech, potom nadávají, jaká jsou lidé čuňata, že po sobě zanechávají to, co zanechávají – vcelku paradox, když jsou za ten úklid placeni, že?).
Jestliže má žactvo v podstatě před vchodem řádně označené podzemní kontejnery na tříděný odpad a přesto potřebuje k tomu, aby jej vložilo do správného otvoru, speciální přednášku od kantora, je to podle mého mínění k pláči.
Přečtěte si třeba toto:
https://www.info.cz/svet/drabova-nemecka-energiewende-popira-zakony-fyziky-41632.html
Nj, mnozí žáčkové nejsou s to pochopit, že školní uklízečky jsou placené za úklid školy, a ne za úklid chlívku nebo hnojiště.
Copak slušnost a pořádek se dnes neučí v rodině?
Naši žáci by šli do stávky hned, protože jsou ze ZŠ, naprosto upřímně sdělí, že se chtějí ulít ze školy. Třídící kontejnery jsou v každé třídě a stejně je tam neskutečný čurbes, nejen okolo, ale i uvnitř je naházeno všechno možné. Často se musí zamknout třída i s žáky a nepustí se domů, dokud aspoň pár papírů a lahví neposbírají….Tak to je, bohužel, realita. Chodit každý pátek demonstrovat za klima a mít to omluvené je nehorázné. Takže touto logikou: ekologicky cítící lékař, zubař, právník, popelář, obchodník, učitel a miliony dalších by se měli přidat, ne? Zavřít ordinace, pošty, obchody, školy…To by bylo řevu! Ale student si může svůj pracovní týden zkrátit klidně o 20 %. Jakým právem?
Já bych Vám to taky napsal jako neomluvené. Určitě bych Vás neponižoval, ale na druhou stranu jsem viděl, co všechno současné studenty rozhodí nebo vytočí, tak možná že bych měl nevinnou poznámku, která by vás ponížila a rozčílila k nepříčetnosti 🙂
Naprosto souhlasím s tímto názorem. Nějaké takzvané „Hnutí Fridays for Future“ ať si hlásá myšlenky, jaké chce, ale zákon je zákon. Zákon ukládá dítěti povinnost řádně se vzdělávat, tzv. chodit do školy – pokud mu v tom nebrání nemoc. Omluvitelné jsou u dojíždějících studentů i pozdní příchody do školy, ovšem jen, je-li pozdní příchod zaviněn třetí stranou (např. zpozděním vlaku, autobusu apod., v takovém případě by ale žák asi měl doložit svoje zpozdění potvrzením o zpoždění, které dráhy vydávají nebo měly by vydávat; autobusoví dopravci zpravidla takové potvrzení nevydávají).
Jestliže si ale žák řekne: tak já teď nebudu chodit do školy v pátek, tak to není uznatelný důvod, a žák má mít neomluvené všechny páteční hodiny, které zameškal kvůli demonstrování.
Vůbec není nutné, aby přitom učitel na žáka řval. Stačí, když mu to normálně řekne. Zbytek mají řešit sociálka, popř. OČTŘ s rodiči.
Škola má učit žáky po sobě uklízet? Škola by měla také kojit, přebalovat, uspávat, no prostě vše co je třeba k výchově toho mladého génia… Jeho rodiče jsou totiž asi stejně tupí jako jejich dítě a nejsou schopni jej vychovat a nedejbože i něco naučit! Raději půjdu stávkovat než po sobě uklidit, že? Aspoň se uleju z vyučování.
To jako fakt? Skola by je mela ucit??? A doma je co? Rodina je nic? Typicke… nove telefony s hadry, to jo. Na dovolenou letadlem, jasne. Jist ovoce a zeleninu z Jizni Ameriky je taky cool ze? Flakat skolu, na to je uzije. Jit o vikendu uklidit les to neeee. Pokud chcete respekt, musite si ho zaslouzit. Ale ne timto.
To ještě nevíte? Tohle je dnes módní „alternatrend“ – nutit školu učit žáky všechno to, na co se jejich rodiče zvysoka vyprdnou. Nějakého pokrokového chytráka totiž napadlo, že rodiče mají právo se na výchovu svých dětí vykašlat, protože od toho jsou tu přece školy. 🙂
Stojíme před propastí, a natahujeme nohu k dlouhému kroku kupředu…
Pokud budu mít v zaměstnání absenci a budu se hájit tím že jsem v neděli byl na protestní akci Milionu chvilek protože mám právo na vyjádření vlastního názoru,tak to nikoho nebude zajímat a napaří mi neomluvenou absenci.To samé platí snad i ve škole.
Well. Tak taky pár slov studentky, která se sice zajímá (nejen o ekologii), ale v životě by ji nenapadlo na ty demonstrace chodit. Zejména proto, a tady budu s dovolením citovat, že vzdělání je výsada a pohrdá jí jen cvok. A kašlat týden co týden na školu, to tedy pardon… Hranice absence na SŠ je 20 – 30% (záleží na škole) – u jedno či dvouhodinového předmětu to nasbíráte, ani nevíte jak. Tak se potom, milí aktivisté, nedivte, až vás vyhodí.
Já mám tendence vyletět jako čertík z krabičky, když někdo říká, že v patnácti, šestnácti letech nemůžeme tomu a onomu rozumět. Tím je ovšem míněna politika – tady stačí „jen“ sledovat dění a trochu kriticky myslet. Ale ekologické problémy se řeší jak dlouho – a ještě nikdo nevymyslel přijatelné a proveditelné řešení. Vážně ho může vymyslet študák, co nechodí do školy?!
Na závěr už jen tolik: Je ekologie a ekoterorismus. Dobré je jen jedno z toho – ale studentské klimatické stávky „smrdí“ tím druhým.
„Některé studenty aktivní ve hnutí Fridays for Future za to jejich učitelé odsuzují a trestají. Třídní důtku za neomluvené hodiny dostala i Anna Mezgerová ze základní školy v Praze. Její třídní (která učí přírodopis i nepovinný předmět environmentální výchovy) zapojení žákyně do stávek připadá trapné.“
POKUD slečna Mezgerová nechápe, že má vůči škole jisté povinnosti, mezi něž patří mimojiné včasné, tedy nejlépe dopředné, omlouvání absencí, pak nechť ji poprávu obdržená důtka rychle vyvede z omylu. Trest by tedy přišel za nesplnění povinnosti, ne za účast ve hnutí.
POKUD třídní učitelka vidí nesrovnalost mezi tím, jak intenzivně se slečna Mezgerová angažuje v ekologických hnutích, a tím, jak intenzivně aplikuje jejich poselství na vlastní život, pak má plné právo na názor, že je slečna Mezgerová trapná. V takovém případě totiž jako „trapnou“ nehodnotí ani její osobu, ani její účast ve hnutí, ale nekonzistenci či pokrytectví jejího jednání.
Slovo POKUD zdůrazňuji proto, že v článku je slečna Mezgerová prezentována jako jednoznačně nevinná uvědomělá osoba, potýkající se s učitelčinou zvůlí moci a jejími cílenými útoky na ústavní práva jednotlivce, aniž by čtenáři bylo poskytnuto dost informací k tomu, aby si o tomto rozhodnutí udělal vlastní obrázek. Čtenář tedy není seznámen se skutečnou situací slečny Mezgerové, ačkoliv se tak článek snaží tvářit, ale výhradně s názorem zdejší podjaté redakce.
Jistě mi ale nějaká podjatá členka redakce přispěchá vysvětlit, že „vždycky se najde někdo, komu něco chybí“. Ano, přiznávám. V tomto zaujatém článku mi chybí skutečné informace.
Hlavně je to žákyně ZÁKLADNÍ školy. Ještě jí nebylo 18, aspoň doufám a kdo ví, jestli už má 15. To znamená, že si absence nemůže omlouvat sama, ale musí tak činit zákonný zástupce. Na akce chodí s vědomím a souhlasem rodičů/zákonných zástupců. Jestliže svému dítěti omluvím absenci, neočekávám, že mi to učitel „neuzná“ a dítěti dá neomluvenou hodinu, protože chce. Na druhou stranu, jestli je to taková aktivistka, divím se, že už dávno to rodiče neřešili formou individuálního plánu. Ulevilo by se všem.
Podle mě jde vždycky především o formu. Je rozdíl, když jsou absence omluvené řádně a včas, a když máte omluvenku jen na polovinu z nich a tu ještě přinesete až těsně před uzavřením pololetní klasifikace. Stejně tak je rozdíl, když se devět z deseti absencí týká dnů, na které je (samozřejmě jen náhodou) plánováno zkoušení z neoblíbeného předmětu, a když jsou v měsíci rozprostřeny rovnoměrně.
Nevím, jak je to zakotveno v zákoně, ale já osobně nevím, proč by škola měla omluvenku uznávat jen proto, že pochází od rodiče. Samozřejmě, pokud se ze strany žáka a rodičů dočká férového jednání ve smyslu prvního odstavce, pak je jistě dobré vyjít jim vstříc. Pokud je však množství absencí vážné, škola má mít právo zjednat „nápravu“ třeba tím, že bude výměnou za uznání absencí požadovat individuální studijní plán nebo alespoň přezkoušení, aby zajistila, že žák/yně dané učivo navzdory absencím zvládne.
Ano, škola má určitě i povinnost sjednání nápravy, v případě, že dochází k určitému pochybení, ať už ze strany žáka nebo zákonných zástupců. Nicméně, pokud si učitel usmyslí, že neomluví omluvené hodiny, pak nevidím důvod, proč cokoli jakkoli omlouvat. V zaměstnání má člověk možnost čerpání dovolené a nebo neplaceného volna. Každá škola má nastavenou určitou toleranci k absencím (omluveným). Pokud se žák vejde do této tolerance, nevidím důvod proč to řešit takto příkře. Jestliže má učitel pocit, že zákonní zástupci zneužívají dítě v jakémkoli smyslu, má jednat. Ale určitě ne tím, že mu neomluví omluvené hodiny. Přesto souhlasím s paní učitelkou, že vystupování dívky na veřejných diskuzích je samo o sobě diskutabilní. Nedozvěděla jsem se od ní zhola nic, neumí předávat informace a co se týče významu samotných protestů, to jsem rovněž nepochytila. S jejích chováním a jednáním bych nesouhlasila ani jako rodič, ani jako učitel. Z pozice školy bych to řešila se zákonnými zástupci a netrestala za to tu dívku. Je fakt velmi mladá a naivní a má na to ve svém věku plné právo.
Co se týče způsobu a času omluvení absencí, o tom asi nemá cenu polemizovat. Osobně nevím, jak to přesně bylo.
Já s Vámi souhlasím, ve všem. Jestliže ale třídní učitelka sáhla k důtce, pak lze předpokládat, že podle zákona již vyčerpala možnost napomenutí, které má důtce předcházet a které se má řešit přímo se zákonnými zástupci. I když více informací nemáme, z tohoto mála se dá usuzovat, že absence u této dívky již překročily tolerovanou mez a že jednání s rodiči nápravu nepřineslo. Osobně nejsem nakloněn tomu, že by si třídní učitelka jen tak dovolila „usmyslet si“, že nebude uznávat omluvenky bez pádného důvodu.
Naše obec vyhrála křišťálovou popelnici za třídění odpadů v kategorii do 5000 obyvatel.
Třídění se účastní celé rodiny, děti to doma vidí…..a přesto jsou někteří školáci schopni odhodit cokoli kamkoli. Ale lepší se to a nikdy to nebude stoprocentní.
Dcera má 14 let a kdykoli nemůže do školy, tak je naštvaná, protože musí dopisovat a doučovat se.
Nevím, jak by se stávkujícím studentům líbily pravidelné stávky dospělých pracujících.
Možná by stačily sobotní stávky rodičů
Za prvé milá mládeži začněte s ekologií nejdříve u sebe, protože právě vaše generace má zdaleka největší ekologickou stopu, a za druhé demonstrujte ve svém volném čase a nezneužívejte ochranu životního prostředí k ulívání se ze školy. Trest za neomluvené hodiny je zcela na místě.
Nějak se vytratil zákonný rámec. Za Annu Mezgerovou ze základní školy v Praze odpovídají zákonní zástupci a pokud ji napsali omluvenku, pak je její absence omluvená (jedině v případě, že by škola měla podezření na skryté záškoláctví, může si vyžádat spolupráci např. OSPODu nebo lékaře). Pokud jí zákonný zástupce omluvenku nenapsal, a neudělala to ani Policie ČR, OSPOD, soud či lékař, pak paní učiteka jí musí neomluvenou absenci započítat, neb sama, i kdyby 100x chtěla, ji z vyučování omluvit nemůže. Ale jako důvod svolat k diskusi několik „chytrých“ to stačí.
Zákon také, pokud vím, udává, že škola nemůže dát důtku třídního učitele jen tak zničehonic. Tzn. že škola absence slečny Mezgerové zřejmě neuznávala za omluvené už v minulosti (ať už oprávněně, nebo ne), o čemž měli rodiče být informováni, a že měla ve spolupráci s rodiči domluvit způsob nápravy.
Stejně tak zákon udává, že školy, resp. školské rady, si mohou ve svých řádech ustanovit některé závazné podmínky pro uznávání omluvenek. Pokud nějaké takové podmínky existují (například podmínka včasného omluvení absence) a slečna Mezgerová je nedodržela, pak má škola plné právo omluvenku neuznat.
Pokud budu mít v zaměstnání absenci a budu se hájit tím že jsem v neděli byl na protestní akci Milionu chvilek protože mám právo na vyjádření vlastního názoru,tak to nikoho nebude zajímat a napaří mi neomluvenou absenci.To samé platí snad i ve škole.Pokud si naše mladé studenty naučíme že protest proti čemukoliv znamená automatickou omluvu z vyučování tak to vlastně znamená že je do budoucna učíme jak se vyhýbat práci.
Tento článek především učí lidi, že neomluvená absence je trest nikoliv za nesplněnou povinnost, ale za vyjádření vlastního názoru. Ta logika, která počítá s tím, že práva mají absolutní přednost před povinnostmi, přiznáme-li si vůbec nějaké…
Naprostý souhlas, kamikaze.
Studenti jsou bohužel snadno zneužitelní k nejrůznějším politickým a společenským nátlakovým aktivitám. Přestože rozhodně nejsou hloupí, jedná se bez výjimky o velmi mladé lidi, tudíž jedince s malými zkušenostmi a osobnostně nevyzrálé. Mají všeobecný sklon ihned jednat, nechat se strhnout ke všemu, co zavání vzpourou a revolucí, přičemž jim není vlastní myslet příliš daleko dopředu a uvažovat v mnoha souvislostech. Ne náhodou tolik povstání, sociálních bouří a převratů začalo právě ve studentském prostředí. navíc zde funguje davový efekt: „Jsi proti, nejdeš s námi? tak jsi mimoň a veřejný nepřítel!“ A nerozhodnutý spolužák se ještě rád přidá, aby nebyl za páriu.
A koneckonců je fajn, ulejvat se ze školy a říkat tomu „boj za lepší klima“.
Dospělé jedince není tak snadné strhnout. Mají více existenčních starostí, zkušeností a méně nezralého entuziasmu.
Možná že si současní „stávkující“ studenti, požadující uvalení drastických daní na údajné znečišťovatele životního prostředí uvědomili, že za pár let budou muset tyto daně sami platit, nebyli by tak nadšení. Ale to nepatří k jejich věku. Dnes je dnes, Carpe Diem, zítřek je vzdálený…
Ve své neschopnosti zamyslet se nad souvislostmi a uvažovat, komu jejich blbnutí ve skutečnosti prospěje, se nechávají zneužívat k vytváření společenského nátlaku a slouží čímsi ekonomickým i politickým zájmům.
Vidím to stejně. Zatahovat děti do politiky je nezodpovědné a hlavně nebezpečné. A to bez ohledu na to, o jak „pozitivní “ věc“ jde. Tito tzv. ekologičtí a přírodovědní odborníci (včetně těch mezi učiteli) protestují proti nedodržování pravidel a zásad vůči přírodě, ale ze sociologického pohledu dělají stejně amatérskou a pro společnost potencionálně nebezpečnou věc zase v jiné oblasti. O tom, kam manipulace a podpora nezralosti a radikálnosti může vést, je již dost důkazů (včetně Hitlerjugend apod.). A k paní Daně Prudíkové raději bez komentáře…
Musím se vážené studentky zeptat jak a komu podle ní ony stávky pomohou. Bude se o nich psát v novinách, ale to je tak asi všechno. S radostí bych napsala omluvenku každému puberťákovi, který by se sebral a šel uklízet okolí svého bydliště a inspiroval tím ostatní. Ale pokud umí jenom zevlovat a žvanit na stávkách, je namístě si myslet, že je to celé jen obrovské pokrytectví. Studenti mají i mnohem lepší alternativy jak působit na lidi než chodit stávkovat, protože se jim nechce do školy.
Jestli se v ten pátek učí taky český jazyk a matematika – dva nejdůležitější předměty – tak by MĚLY děti jít v ten pátek raději do školy. Zejména, pokud v těchto předmětech mají nedostatky, jakože nezřídka mají.
V pátky se nezřídka (bráno na ZŠ) vyučují kromě češiny a matematiky i předměty, které mají jednohodinovou týdenní dotaci; navíc, výuka takových předmětů odpadá kvůli oficiálním školním akcím nejrůznějšího typu a ředitelského volna. Vzpomínám si na školu, kde se v devátém ročníku vyučoval jednohodinový přírodopis – jasně, jsou to „jen šutry a prehistorie“, ale když si spočtete, že to jsou čtyři hodiny za měsíc, tak on už je zázrak to učivo vůbec probrat, natož udělat nějaké laborky a ještě žáky ohodnotit (klasifikační řád školy, o které mluvím, vyžadoval pět známek za pololetí jako minimum, pro info). A to nemluvím o tom, že pár hodin může odpadnout kvůli zdravotní indisposici jak žáka, tak kantora.
„Nepotřebujeme se adaptovat, potřebujeme, aby se to nedělo,“ namítla Anna Mezgerová. Požadavek hodný žákyně školou povinné.
Ona má přece právo dostat všechno, co chce, i když je to nemožné. Právě teď chce, aby se svět neměnil (nebo ještě líp – vrátil do doby ledové), zítra si bude přát modré z nebe, tři zlatá jablka děda Vševěda, dánskou dogu, světový mír, rande s Jirkou Novákem z devítky, kterému se vůbec nelíbí…A vy, vy zlí nepřejícní dospělí, jste povinni jí to všechno zařídit a dát!
Zajímalo by mne, kolik uvědomělých studentů a žáků by přišlo protestovat v pátek odpoledne ve svém volném čase – tak ukažte svůj opravdový zájem a přesvědčení 🙂
Tak třeba já, mít páteční odpoledne volná, bych přišla. Než – pátky mám plné celé, celičké, tak jsem ještě neprotestovala. Ale až to jednou přehodí na slušný termín, tak přijdu 🙂
Jasne, demonstrovat se da klidne o veekendech. Nekdy mam na ekology dost sverazny nazor, spis vystupuji jako ekoteroristi ( pokud se snizi pocet obyvatel na polovinu, urcite si zeme oddychne, zde se obavam ze vyhlazeni CR asi cele zemekouli nepomuze. )
Je ale pravdou ze v nasem pristredi zijeme a muzem ho i udrzovat, proto asi nema cenu resit destne pralesy, nevim jestli namorni dopravu a letedla ( ktera opravdu neni cista a jakekoliv akce nejsou schopni dosahnou napravy techto skod ), ale jsou drobnosti ktere ve svem okoli delat muzem. Urcite je dobre se podivat okolo a i jit prikladem, drobnych temat se vydy najde dost, jako repka na rozlehlich lanech, uklid parku, lesu a pod. Chce to jen najit kompromis a take formu jak povzbudit ostatni a ne je jen nastvat.
Obecne se domnivam ze CR na tom tak zase spatne co se tyce zivotniho prostredi spatne neni.
Vyvoj situace ohledne tridni dutky https://zpravy.aktualne.cz/domaci/podle-skoly-si-mluvci-fff-tridni-dutku-vymyslela/r~8e2f1ad69d0511e9b7740cc47ab5f122/?fbclid=IwAR2Du1DgzvZH6QYObwxpFiLdr3lo4x91A8FjK0ngC0FeJ9UEZ10Nrkljszg
Koukám, že z té slečny asi roste druhá paní Polanská – očerní druhé, na výzvu svá tvrzení nedoloží, a přesto se drží názoru, že ona nic špatného nedělá a špatní jsou všichni kolem ní.
Gratuluji, jistě jste na ni hrdá jako na vlastní.
Jsem zvědavý, jestli jako opravdoví novináři (když už se za ně prohlašujete) po rozuzlení tohoto „případu“ vydáte nový upřesňující článek, když jste v tomto článku upozorňovali na možná neexistující důtku, nebo jestli to zase necháte vyšumět do ztracena, jako případ Grety Thunberg, a budete předstírat, že se nic nestalo.