Knihu s namodelovanými městy vydal Labyrint. FOTO: Archív Nadace české architektury

Sen malého urbanisty? Město, kde jezdí angličáky, pouliční lampy jsou z brček a z komínů kouří vata

Chcete si prohlédnout město, jak ho chodec neuvidí, v různých modelech a zábavných instalacích, a to až do nejmenších titěrností? Otevřete si Město pro každého. Z čeho jsou asi vyrobené splašky nebo pouliční lampy, jaká auta zde jezdí po ulicích? A díky textům architekta Osamy Okamury je kniha s podtitulem Manuál urbanisty začátečníka nejen hravá a názorná. Obsahuje základní urbanistickou abecedu vyprávěnou přístupným jazykem a k tomu spoustu zajímavostí. 

Vše, co vidíte na fotkách knihy Město pro každého, je vytvořeno z kartonu, brček, kostek cukru, vaty, kusu mašinky na kávu a dalších překvapivých věcí… V bedýnkách před obchodem leží ovoce, z komínů kouří začmouzená vata, po silnicích frčí šňůry angličáků. Ty si autoři nafocených instalací Jiří Franta a David Böhm vypůjčili od současných a minulých dětí. A některým je možná už nevrátí.

Vše sugeruje město, ale není to nějaká hyperrealistická maketa. „Nechtěli jsme vytvořit iluzi jako z Ábíčka,” říká David Böhm. „Ta dočasnost a variabilita má být zřejmá, město je také stavebnice, která se pořád transformuje. A pozadí modelu, náš ateliér a nepořádek kolem je důležitou součástí celé ilustrace. Samotná práce byla složitější, než kdybychom to kreslili, ale místy opravdu hodně zábavná. Stavění různých městských situací, vymýšlení osvětlení, různých drobných odkazů a vtípků. Jak si poradit se splašky, smogem, houkačkami, vymýšlení billboardů… Společně s Jirkou Frantou a Pavlem Horákem, který modely fotil, jsme byli jak vytržení z času. Nápady přicházely ze všech stran.”

Jak se dělaly splašky – ty taky k městu patří – a vůbec celý work in progress uvidíte na tomto videu:

Obrazovou část knihy doprovází texty architekta Osamy Okamury. Vlastně obráceně – kniha je jeho nápadem. Autor chce čtenáře vlákat do terénu městského plánování, proto zvolil podtitul Manuál urbanisty začátečníka. „Problémy dnešních měst již není možné řešit pouze s pomocí architektů,” říká. Tím méně, když z 608 českých měst má městského architekta jen asi osmdesát. „Těším se na budoucí spolupráci se čtenáři na zlepšování našich měst,“ pokračuje Osamu Okamura. „Protože město JE opravdu pro každého.“ Od tohoto zasvěcení (zejména mladších čtenářů) si slibuje větší zájem a chuť laiků se na tvorbě jejich města podílet. Jako příklad zajímavé přestavby, která vznikla na základě iniciativy obyvatel města, uvádí v knize dva a půl kilometru dlouhý „lineární park“ na Manhattanu. Vznikl na nepoužívané nadzemní dráze a o to, aby stavba nebyla zbourána, se zasadili nikoli odborníci, ale Newyorčané. Park byl vybudován díky darům jednotlivců, kteří platí i jeho údržbu.

Osamu Okamuru ke knize inspirovaly aktivity Chicagské nadace architektury, které poznal před dvěma lety během studijního pobytu. „Nadace si dala za cíl stát se světovým lídrem ve vzdělávání mládeže v oblasti architektury. Kromě množství programů pro školáky, kterých jsem se aktivně účastnil, vydali i komiksovou učebnici urbanismu,” popisuje. Publikace ale stavěla na mnoha místních reáliích, a tak Okamura, který o plánování městského prostředí dobrého pro život přednáší roky doma i v zahraničí, psal knihu pro české publikum prakticky od začátku. „Z Ameriky jsem si přivezl hlavně ideu demokratizace navrhování měst a nastartování procesu kritického čtení města u čtenáře – a zkombinoval jsem ji se čtrnácti nejpalčivějšími problémy českých a (středo)evropských měst,” napovídá o jejím obsahu.

Kniha je plná zajímavých statistik – kolik se toho kde ve světě nachodí pěšky, jaký má chladící výkon jeden strom nebo kolik je u nás neobydlených bytů…

A víte, že v Německu bydlí v nájmu skoro polovina všech obyvatel, kdežto v Česku pouze pětina? Ale získat stavební povolení je u nás záležitost někdy na roky, zatímco v Dánsku to trvá jen 64 dnů. Náklady na pořízení vlastního bydlení jsou přitom v Česku daleko vyšší než jinde – Češi na něj vydělávají nejdéle z celé EU. Byt o 70 metrech čtverečních stojí asi 11 – v Praze 20 – průměrných ročních platů). V Polsku je to jen 7,5 ročních platů.

Než urbanista začátečník začne urbanistům profesionálům radit, je určitě užitečné, když si přečte tento „manuál“. Pojmout do sebe termíny územní plán nebo gentrifikace nikoho neláká automaticky, ale v této knize si se čtenářem hrají i texty. Písmo je různě velké, některé stránky mají zvýrazněná slova, jako kdybyste si již podtrhali, co vás zajímá. A tak se může stát, že se z vás chtě nechtě opravdu stane když ne urbanista začátečník, tak aspoň poučený laik. Pokud si zapamatujete vše, co se v knize píše, budete toho vědět docela dost. Například proč vznikala sídliště, jakou ideu do nich urbanisté a architekti vtělili. V době jejich dokončení na sídlišti bydlela třetina Čechů a Moravanů, takže je to opravdu široce sdílená zkušenost. Nyní je to čtvrtina.

Město pro každého je kniha univerzálně použitelná v rodině, určená ke kolektivnímu prohlížení a čtení, a skýtá různé benefity. Jedním z nich je, že když se pak vypravíte do města, omšelá autobusová zastávka před domem má najednou díky maketě z knihy úplně jinou auru. Jako by se stala modelem sebe sama. Artefaktem.

Víte, že nejmenší město u nás má pouze 73 obyvatel?  „Naše nejmenší město Přebuz je dobrou ilustrací vzniku a úpadku měst,“ říká Osamu Okamura. „Těžila se zde cínová ruda a většina obyvatel byla německé národnosti. Ve městě a okolí ještě v první polovině 20. století žilo tři tisíce obyvatel. Dnes je jich 73, okolní obce zanikly úplně. Status města tak v tomto případě navazuje na dávnou minulost, která se již nikdy nevrátí. V EU se proces smršťování dotýká více než poloviny měst, v regionu střední a východní Evropy je to až 80 procent.“

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments