Dnešní děti ve škole zpracovávají velké množství referátů. Informace si skoro vždy hledají na internetu. Výsledek bývá chabý a já se nedivím. Děti mají čerpat ze suchopárných zdrojů, a vytvářet přitom živé referáty. Není to absurdní? Není přece jen lepší klasické vzdělání?
Vezměme si historii a filozofii antického Řecka. Fascinují nás. Pokud se tedy o nich dozvídáme z živých pramenů. Učebnice dějepisu nebo wikipedie v sobě ale moc života nemívají. Jsou to kompiláty kompilátů. Děti moc nebaví a pro vzdělání je nenadchnou. Pokud jim ovšem nadšený učitel něco vypráví tak, že mají pocit přímého svědectví, nebo pokud autor před nimi vyvstává jako živá osoba, pak si takové vyprávění zapamatují na celý život.
Mnozí moderní didaktici přemýšlejí takto: vypracováním referátu se děti naučí samostatnému studiu, práci se zdroji, rozvinou své vyjadřovací schopnosti a ještě se dozvědí nějaká fakta. Jak to ale většinou dopadne? Žák si otevře první odkaz, který na něho na googlu vyskočí. Z toho, co tam najde, udělá kompilát a ten pak krkolomně přečte před třídou. Ostatní děti se otravují a učitel se je snaží přinutit, aby byly ohleduplné a doposlouchaly spolužákovo nudné vyprávění do konce.
Děti totiž ještě neumějí dohledat takový odkaz, kde by téma bylo zpracováno poutavě, třeba ve formě nějaké eseje s živými citacemi antických historiků. Většinou sáhnou po prvním, nemají ani trpělivost, ani důvod se probírat dále a najít na dvacátém sedmém místě skutečnou perlu. A tak jen do sebe nasoukají fůru nestravitelných vět a pak je před učitelem zas vyvrhnou.
Pojďme si to porovnat s klasickým vzděláváním, které fungovalo po stovky, tisíce let. Stálo na studiu kvalitních pramenů vysoké intelektuální a umělecké úrovně. Tradičně vycházelo z antických textů historických, filozofických nebo přírodovědných. Třeba v Anglii se ještě do začátku dvacátého století geometrie učila podle Eukleidových Základů, na gymnáziích bylo spousta hodin latiny a řečtiny a četli se klasikové.
Děti překládaly poměrně složité texty, kterým zpočátku moc nerozuměly. Přicházely jim na chuť až postupně. Učitelé je vedli k tomu, aby s textem polemizovaly, obhajovaly nebo vyvracely jednotlivá tvrzení. Na dané téma psaly úvahy. Tím se otevíral prostor pro tvůrčí vklad žáka, vystaveného ovšem účinkům prvotřídních textů. V moderní škole se už nic podobného neděje.
Klasičtí autoři už pro nás nejsou autoritami. Mysl moderního člověka vnímá jejich svět jako omezený, naivní a překonaný. Zastáváme postoj, že je nejlepší žádnou pravdu od nikoho nepřebírat. Žákům je pořád vštěpováno, že si musí vytvořit vlastní názor a ten je nade vše. Tady máte internet, knihovnu, vše, co potřebujete, čtěte, kriticky přemýšlejte.
Málokdo ale chápe, že tímto žáky uvězňujeme v pasti jejich intelektu. Intelekt si své omezení obvykle neuvědomuje, pokud není vystaven účinku vyššího a hlubšího intelektu. I pouhé memorování klasiků se studenta vždy nějak dotkne, alespoň na podvědomé úrovni. A na druhé straně v prázdné hlavě obvykle velké objevy nevznikají, není na čem stavět.
Dřívější vynucené studium klasiků posouvalo hranice lidského ducha.
Klasický model vzdělávání se svými klady i zápory začal během 20.století odeznívat, v naší generaci jsme ještě zažili jeho slabé odlesky. Plody nové vzdělávací „kultury“, která už s klasiky nepočítá, se u nás pomalu začínají projevovat nyní…
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Souhlasím, to je jistě pravda. Jenomže bych nezaměňoval dvě věci, které mohou být obě nazývané „primárním pramenem“: 1) nějakého starého, dnes „klasického“ autora a 2) opravdový primární pramen. Ten první pramen může být dnes už překonaný, příliš složitý, omylný, jednostranný, suchý a nepřístupný. Zato druhý druh primárního pramene by se měl používat při výuce stále, neboť je opravdu primární: ilustrace ze středověké kroniky, reálná hornina, mech, známka nebo pohlednice, zpěv ptáčka, starobylá mapa, gotická katedrála (návštěva, ne obrázkový box v učebnici) a dalších tisíc věcí .-třeba i autentický text Zlaté buly sicilské (ale NE to, co o ní napsal Palacký!)
Děkuji za doplnění a dovysvětlení pojmu „klasické prameny“ v kontextu článku. Ano, měl jsem na mysli primární zdroje. Primární zdroje podstatné části dnešního standardního učiva pocházejí z antiky.
Ten článek je pozoruhodný, děkuji za něj. Souhlasím s Robertem Čapkem i s Vaším dodatkem, jen bych si dovolil polemizovat o tom, že většina primárních zdrojů současného „učiva“ pochází z antiky. Možná se to týká matematiky, filozofie….. Ale kompletně současná chemie, fyzika, geografie, medicína, astronomie, architektura – vše má primární zdroje mnohem mnohem pozdější, protože ty prvotní, antické, jsou překonány (to, že řečtí filozofové používali slovo „atomos“ neznamená, že to byla částice, kterou známe dnes, atd. atd.). Ano, byla tam obrovská moudrost a antická multiooborovost uvádí v úžas kdekoho. Ale v mnohém se pochopitelně mýlili. Čili jejich mylný názor už nemůže sloužit jako primární zdroj – a troufám si tvrdit, že se mýlili v podstatné části dnešního standardního učiva.
kde je rozdíl mezi autorskym spisem, rytinou,mapou?
stará mapa nemůže byt překonana, složitá, mylná?
jako vážně?
No , to má pan Kraemer zcela pravdu . Já jsem ještě chodila na klasické gymnázium v 80 . letech minulého století a rozdíl , jak jsme byli vzděláváni , je proti dnešku obrovský . My jsme hodně memorovali , hodně četli klasiky – a museli jsme do knihovny , archivu , žádný internet nebyl a hodně jsme psali slohovky a kompozice – z latiny , češtiny , ruštiny , němčiny , angličtiny . Hodně se překládalo , ve starých učebnicích jazyků byly fůry oboustranných překladů – a dobrých a podrobných . Dnešní moderní učebnice angličtiny jsou na krásném papíře se spoustou fotek , obrázků , nahrávek – samé vnější efekty , ale jsou na bázi doplňovacích cvičení , kde se doplní jedno slovo nebo slovní spojení , v lepším případě krátká věta . Žáci se naučí komunikovat – stručně a ústně . Když mají napsat sloh , vyprávění , překlad – tak je to jejich konec .
Kde bylo takové gymnázium v 80. letech minulého století? To bylo nějaké speciální v Praze? A tam jste měli latinu, ruštinu, němčinu i angličtinu?
Já chodila na gymnázium 1982 – 1986 ve Vítkově (malé město u Opavy). Celkově se vyučovaly všechny uvedené jazyky, jen samozřejmě jsme je neměli všechny povinně najednou. Ruština povinná, angličtina nebo němčina volitelná a nepovinná byla latina třeba pro ty, kteří věděli, že půjdou na medicínu. Navíc i deskriptivní geometrie či jak se to jmenovalo jako nepovinný předmět :-).
Já jsem chodil na gymnázium, kde byla latina dokonce povinná. A vyučovala se nejen jako samostatný předmět, kde se probírala gramatika a slovní zásoba, ale její výuka zasahovala i do jiných předmětů, třeba do dějepisu, zeměpisu a biologie. I když už si z ní přirozeně mnoho nepamatuji, dodnes vzpomínám, že jsme v biologii měli zkoušku z latinského názvosloví lidských kostí a svalů pohybové soustavy. Profesorka nám říkala názvy v jednom jazyce (na střídačku česky a latinsky), a my jsme měli ukázat a říct název v druhém jazyce.
A představte si – nikdo si nikdy nestěžoval na to, že se to musí učit. On by to ani nikdo neřešil, ne tak jako se dneska běžně a pořád omílá, že učitelé ono a učitelé tamto a že výuka musí být poutavá a zábavná a kdesicosi. Prostě buď jste se učili, nebo jste šli makat. Ne tak, jako dnes, že kdo se neučí, dostane milion a jednu příležitost, dokud se nad ním nesmiluje nějaká neziskovka a neudělá z něj odstrašující příklad, rádoby demonstrující nespravedlnost světa a hlavně vzdělávacího systému.
Ono popisované „klasické“ vzdělání bylo jen pro zlomeček populace, pro sociální elitu. Je to jako kritizovat po návštěvě Versailles, že dneska už není bydlení to, co bývalo za Ludvíka XIV. Dneska je vzdělání produkt pro masy a tak …pochopitelně… vypadá tak jak vypadá.
Rozesmálo mě spojení „živý pramen“, když se mluví o patnáctset let mrtvé civilizaci, o níž víme ze zdrojů, psaných dávno mrtvými jazyky. 😀
primárním pramen = VLADOU SCHVALENY NAZOR.
ZKURVENY KOMOUSI ZASE CENZURA A POKUS O VYMEJVANI MOZKU DETEM ZCHOVANY ZA JAKOUSI POLITICKOU KOREKTNOST A BOJ ZA NEJAKE PRAVA.
JAKO VZDY!!!
HNUS!!!
SVOBODA NAZORU A SVOBODA ZNAMENA I TO ZE SI CLOVEK NAJDE PICOVINU A SVOBODA OSTATNICH JE V TOM ZE MU REKNOU JAKOU TO PICOVINU NASEL.
TO JE POKROK TO CO TU ALE NAVRHUJETE JE CENZURA VESKERYCH NAZORU KTERE SE VAM NELIBI !!!
TFUJ!! NACKOVE!
Špekoune, prospěla by ti trocha tělocviku. Tělesně, A DUŠEVNĚ NEJSPÍŠ TAKY 🙂
Nejdůležitější jsou v tomto článku zřejmě odstavce 7 a 8:
„Klasičtí autoři už pro nás nejsou autoritami. Mysl moderního člověka vnímá jejich svět jako omezený, naivní a překonaný. Zastáváme postoj, že je nejlepší žádnou pravdu od nikoho nepřebírat. Žákům je pořád vštěpováno, že si musí vytvořit vlastní názor a ten je nade vše. Tady máte internet, knihovnu, vše, co potřebujete, čtěte, kriticky přemýšlejte.
Málokdo ale chápe, že tímto žáky uvězňujeme v pasti jejich intelektu. Intelekt si své omezení obvykle neuvědomuje, pokud není vystaven účinku vyššího a hlubšího intelektu. I pouhé memorování klasiků se studenta vždy nějak dotkne, alespoň na podvědomé úrovni. A na druhé straně v prázdné hlavě obvykle velké objevy nevznikají, není na čem stavět.“
A to ještě platí pro IDEÁLNÍ studenty. Ti reální, kteří to flákají, protože i jejich den má jen 24 hodin (podobně jako den nás dospělých), nejsou uvězněni v pasti svého intelektu, protože jeho hranic ani nedosáhnou. Na druhou stranu jsou ale tímto systémem méně zasaženi – díky tomu flákání.
Vážený pane,
už jen stylistika, diakritika a celková úroveň vašeho příspěvku ukazuje, že jste jen hlupák kombinovaný s blbem, kterého jakékoliv vzdělávání úspěšně minulo..
-netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy-
chápu že po čtení tech šotkovin tady člověk muže vypěnit, ale nespi moderatori diskuse?
vysvětlení?
Musela bych tech prispevku smazat nekolik. Dalsi komentujici uz reagovali ostre na prvni vulgarni prispevek…
Studovala jsem v cizine, konkretne v USA. Pokud latina, rectina a klasikove nejsou vasim oborem, tyto predmety vas tam ucit nebudou, stejne tak jako v Cesku. Presto je tam naprosto bezne, ze studenti pisou literarni rozbory v podobe eseji a to nekolikrat za semestr. Provadi analyzu textu, vyjadruji svuj nazor, uvahy a postoje. Rika se tam tomu „critical thinking“ cili kriticke mysleni. A zadne prekladani z latiny, rectiny atd. k tomu nepotrebuji. Potrebuji jen (a maji) profesory co je nasmeruji na spravne, kvalitni zdroje (vcetne internetovych, napr. wikipedia je z pochopitelnych duvodu zakazana), nauci je kritickemu mysleni a jak spravne psat eseje, slohovky referaty atd. Kriticke mysleni se u nas v Cechach neucilo uz za komaru a pokracuje to dodnes, bohuzel. Myslim, ze cesti ucitele a profesori ani nevi jak to ucit. Vysledkem je, ze cesti studenti nemaji ani poneti jak psat maturitni slohove prace a pozdeji pak bakalarky a diplomky. Proste jim to dela problemy, vim z okoli. Nevidela bych to tedy v neznalosti klasiku, latiny a rectiny. Videla bych to hlavne ve spatnem vyukovem systemu, ktery v CR zasadne potlacuje kriticke mysleni a studenti jsou tedy vesmes neschopni psat kvalitni prace.
K čemu je kritické myšlení lidem, kteří si nechávají průběžně vymývat mozek? Pokud je člověk „naučen“ kritickému myšlení, těžko se může hovořit o nějaké samostatnosti a subjektivní objektivitě. Navíc s omezenými znalostmi. Zrovna Amerika je v tomto zářný příklad – akce Me too jako jedna z posledních. Stačí, aby holčina ukázala prstem na někoho a zmínila se o 20-30 let staré záležitost a týpkovi se zbortí celý život. Tomu říkám kritické myšlení par excellence. Nebo v Anglii dali referendum o Brexitu.. rozhodovali lidé, kteří prošli vzděláním v kritickém myšlení. No, názor měli, akorát teda o tom nevěděli ani ťuk. Pokud mám na něco názor, musím si ho umět obhájit adekvátními argumenty, ne si to pouze „myslet“, popř. táhnout s davem.
Přesně tak.
jak můžete mluvit o kritickém myšlení, když jste nepochopila záměr Me too; mimochodem nejvíce ji kritizuji potrefené husy – tedy muži kteří vydírali a ženy, co tímto způsobem (dobrovolně) dělaly kariéru… :)….
Zasvěťte nás, paní Lenko, co záměrů MeToo… 🙂
Lenko, pokud zastáváte názor, že kritikem této akce mohou být především tyto dva tábory, tudíž viníci a potrefené husy, tak zde ani nelze hovořit o myšlení. Natož o kritickém. Je to každého věc a kam si mě zaškatulkujete mě opravdu netrápí 🙂
Zbývá jen doufat, že nepracujete ve školství.
Koukám, Lenko, že Vám stačila jen zmínka o MeToo, abyste věděla, kam si koho zařadit a odkud koho vyhnat. Potrefená husa se zde opravdu ozvala, avšak jste to Vy, kdo kejhá. 🙂
Tak ona už věta „K čemu je kritické myšlení lidem, kteří si nechávají průběžně vymývat mozek?“ je v podstatě oxymóron. Dále se rozepisovat nebudu, lidé kteří halasně odsuzují meetoo, brexit, feminismus a pod…. většinou podstatu věci neznají, jen se zapojují do diskuse s populistickými názory, aby uspokojili svůj pocit sounáležitosti s většinou.
No, že by si tu paní Kateřina přihřívala polívčičku populistickými názory, nevím nevím… naopak tu dost často zastává mezi zdejší většinovou komunitou velmi nepopulární názory.
Zato ale zcela jasně vidím, že stačilo, aby paní Kateřina jen letmo zmínila MeToo, aniž by se vyjadřovala přímo k této kampani, abyste VY vyskočila jako opička na gumičce. 😉
No a já vidím, že si v celém příspěvku protiřečí… na závěr perla „Pokud mám na něco názor, musím si ho umět obhájit adekvátními argumenty, ne si to pouze „myslet“, popř. táhnout s davem“…. škoda, že ty její argumenty jsou jen „myšlené“ případně zcela subjektivní…. jedním ze základů kritického myšlení je schopnost připustit odlišný pohled…. což ten příspěvek zcela popírá… pokud by dokázala kriticky myslet tak napíše např. že meetoo je snadno zneužitelné osobami, které se chtějí pomstít, ale zároveň ukazuje na vážný problém ve společnosti… to samé brexit…. jenže to by se paní nehodilo do krámu, protože jejím cílem bylo jen shodit lidi, kteří ve škole projdou nějakou průpravou k této schopnosti… otázka zní, co si ona sama představuje pod kritickým myšlením a zda je její definice totožná s obecnou představou… paušalizace a osobní urážky jí jdou velmi dobře…
K oné zmiňované kampani, paní Lenko:
pozn. redakce: admin systém zadržel tento komentář, protože obsahoval odkazy na téma mimo diskuzi o vzdělávání…
Inu, když zadržel, tak zadržel 🙂
tak alespoň citát z Roklen24:
„Nicméně tak trochu opačně to vidí Sylvia Ann Hewlett, ředitelka amerického centra, které pomáhá rozvíjet talenty (Centre for Talent Innovation). „Náš výzkum ukazuje, že asi 64 % vysoce postavených pracovníků se vyhýbá sólovým interakcím s mladšími ženami, protože se obávají zvěstí a fám o svých motivacích,“ citoval její slova článek vydaný Světovým ekonomickým fórem. Text poukazuje na to, že kauza #MeToo ve skutečnosti mohla podpořit existují překážky, kterým ženy čelí na trhu práce.“
absolutně nechápu souvislost s kritickým myšlením nebo halasným odsuzováním čehokoliv
Děkuji Václave, přeji krásně rozkvetlý 1. máj 🙂
Díky, i já Vám přeji pěkný svátek, Kateřino. 🙂
S panem Kraemerem souhlasím. A pokud je pravdou to, že je dnes žákům vštěpováno, s žádnou pravdou nesouhlasit a vytvořit si vlastní názor, tak to se jen musím pousmát. To jako mají děti polemizovat i s tím, že dvě a dvě jsou čtyři, že Německo rozpoutalo obě světové války apod.? Každý nejdřív musí vstřebat určité množství znalostí a teprve na jejich podkladě může začít polemizovat. A to ještě při velmi dobré znalosti daného tématu. Dnes je to pomalu móda- nesouhlasit s ničím, s nikým, žvanit do všeho a nevědět o tom nic. Ale sebevědomí až na půdu. Abych mohl o něčem diskutovat, musím o tom také dost vědět, jinak se -alespoň v mých očích- pasuju do role hlupáka. Dobrý učitel je nenahraditelný a v rozhodné míře na něm záleží, jestli děti pro svůj předmět nadchne nebo ne. S láskou si připomínám našeho učitele zahradnictví-jak ten dokázal mluvit třeba o řezu stromů, o hnojení- to byl člověk na svém místě a i když i třeba v něčem neměl zcela pravdu, protože vše se vyvíjí , svým nadšením dokázal strhnout skoro celou třídu.
Záleží i na přístupu samotných dětí a co koho baví. Třeba já si na základce z vlastní vůle půjčila v knihovně Ilias a Odysseu a celé to přečetla. Ne proto, že by to bylo v povinné četbě nebo že bychom na to téma měli referát, ale protože mě to zajímalo. Ale už v té době takovýto přístup žáků k učivu nebyl obvyklý. Těch pár knihomolů jako jsem já byly jen výjimky, děcka radši dělala „zábavnější“ věci než bylo čtení knížek. V dnešní době se pouze změnil pohled na to, co jsou to ty „zábavnější věci“ – dříve třeba lítání venku, dnes hraní her na smartphonu a sledování videí na Youtube.
Dobrý den, autor má pravdu. Před 20 léty jsem připravil pomůcku pro základní školy s názvem
„Tři koše učení o správné cestě“, kde v 1.knize bylo učení o mravnosti a kázni, ve 2.knize bylo
učení o právu a právním systému a ve 3.knize bylo učení o víře a náboženství. Kniha byla recenzována dvěma vysokoškolskými pedagogy s kladným posudkem, načež učitelky základních
škol prohlásily, že „mravnost je odtržená od reality a uvedeným citátům (převážně antických
filosofů) by se žáci smáli“. Nakladatel mi pak řekl, že nemohu od učitelek základních škol čekat,
že nad takovou pomůckou budou přemýšlet, na to prostě nejsou zvyklé, jsou pouze zvyklé
odpřednášet tradiční učivo a nic jiného.
Je samozřejmě pravdou, že se na internetu dají vyhledat rozmanití autoři, ale pokud dětem někdo
neřekne koho a proč, nebude to k ničemu. Mohl bych uvést celou řadu poutavých knih nejen
antických autorů, ale i autorů indických, čínských, egyptských apod. Pokud by autor měl o to
zájem, mohu mu poslat takové materiály, že i přes své nepochybně značné vzdělání užasne.
To rozhodně není pravda- jsem též učitelka a opravdu nefunguji tak, že „odpřednáším tradiční učivo a nic jiného.“ A takových pedagogů je nás opravdu dost. V každé profesi jsou lidé schopní a méně schopní. Prosím nezobecňovat.
Moc s článkem nesouhlasím. Tedy ne, že by neměl pravdu v tom, že dnešní výuka je k ničemu. Ale v tom, jak opěvuje tupé memorování a překládání nesrozumitelného textu.
Holt máme „ty internety“, a musíme se s tím smířit. Nezakazovat, ale naučit používat. Není nic jednoduššího, než dětem vysvětlit, že tetička wikipedie je sice fajn, ale na referáty ji používat nebudeme. I na VŠ přece existuje doporučená literatura, není problém doporučit stránky, konkrétní články nebo videa.
A rozhodně není pravda, že by dnes byly děti ve škole vedeny k utváření vlastních názorů. Vlastní názory jsou podporovány a vítány obvykle jen v alternativním školství, je to těžce menšinová záležitost.
Kdyby dospělé někdo nutil používat v práci zastaralé nástroje a zakazoval ty, které ušetří práci i čas, už vidím, jak by byli nadšení. Ale po dětech to vesele chceme, a vůbec nám to nepřijde divné. Místo vymýšlení způsobů, jak využít internet ke vzdělávání, se tváříme, že neexistuje a děti nám to nějak nežerou .-)