Dorota, hlavní hrdinka Brouka v hlavě: "Nakukuju mu do ´plácačky´, jak tomu říkám, a Jirka mi vyjmenovává, co všechno v ní má. „Různé herbivorní druhy jako mandelinky nebo nosatci, tesaříčci, to jsou ti s těmi dlouhými tykadly, pak ti barevní, to jsou zlatohlávci,“ říká, a mně to připadá úplně úžasný. Jednak že máme kousek od baráku tolik krásných brouků, a taky to, jakou z nich má Jirka radost. Přemýšlím, z čeho já mívám takovou radost, a říkám mu, že jsou pro něj brouci něco jako pro mě buchty." A kdo je Jirka, vlastně? FOTO: Archív rodiny Fialových

Brouk v hlavě a další knihy pro děti, kterým dělá dobře, že se mohou stát součástí příběhu.  Je to o mně!

Jak přilákat ke čtení děti, které by jinak nevzaly knížku do ruky? Třeba tím, že se hlavní hrdina bude jmenovat  jako ony. To se dá zařídit. Zeptejte se Modrého slona. Do osobní knihy si dítko může přizvat i svého nejlepšího kamaráda a děj umístit do svého bydliště.

Nikola a Dorota jsou nejlepší kamarádky a mají se rády, ovšem taky na sebe žárlí. Pak je tu rodící se láska ke spolužákovi Filipovi, která chce ven všemi póry, dále průšvih ve škole a rozluštění záhady. Všechny správné přísady dívčích románů, i těch napsaných ve 21. století. Nebo přesněji správné přísady dívčího života v období druhého stupně základní školy.

Brouk v hlavě se vyklubal z deníku autorky. Když Lucii Fialovou oslovilo nakladatelství Modrý slon s tím, jestli u nich nechce vydat něco pro dospívající dívky, vzpomněla si na to, co zažívala, když jí bylo dvanáct. Našla ten sešit, kde si o tom psala, a hned měla základ pro svou prvotinu, kterou si tak nemusela cucat z prstu. “Jestli je to blízké i dnešním dětem, jsem si ověřovala na dcerách kamarádek, ty moje jsou ještě trochu malé. A bavilo je to,” směje se Lucie. Knihu dozdobila vtipem a svižným stylem a první dívčí román nakladatelství Modrý slon uviděl světlo světa. Ale ne v knihkupectví, oproti běžným knížkám je v ní totiž leccos jinak.

Dorota, nebo třeba Anička. Jak chcete

Jak jinak? Dorota nakonec vůbec nemusí být Dorota, a Nikola nemusí být Nikola. Modrý slon vydává takzvané osobní knihy. Knihy, jejichž čtenář se může vtělit do hlavního hrdiny tak, že mu dá své jméno. A může do příběhu přizvat i svého nejlepšího kamaráda. Dokonce se příběh může odehrávat třeba na sídlišti Jižní Město.

“Zhruba před čtvrt stoletím, když se začaly do domácností šířit laserové tiskárny, vymysleli ve Spojených státech, že by se mohly dobře prodávat knihy, které si rodiny budou samy doma tisknout. Lákavé bylo to, že si je mohou personalizovat,” vysvětluje majitel nakladatelství Marek Halfar, kde na svůj nápad přišel. Nejdřív se chtěl propojit s někým v zahraničí, kdo již takové knižní polotovary vyráběl, ale vždy se to zaseklo, když si potenciální partner uvědomil složitosti češtiny. V angličtině se do textu názvy a jména doplňují poměrně snadno, ne tak v jazyce, který má pády. A tak Halfar a dva jeho kamarádi založili vlastní projekt. “Vstupní kapitál jsme si vydělali ve Švýcarsku dojením krav,” vzpomíná.

Ano, lákáme je, jak můžeme

A teď zpátky od krav ke knihám. V nabídce Modrého slona jsou tituly pro děti od roku do jedenácti +. Velmi populární jsou leporela pro úplně maličké děti.  „Je to něco mezi knihou a dárkovým předmětem a spoustu rodičů to fascinuje,” říká bývalá editorka projektu Jana Šrámková, která Lucii spolupráci nabídla, znala ji z kurzu tvůrčího psaní.

Nefascinuje to ale jen rodiče. “Dostávali jsme spoustu ohlasů dětí, nadšených z toho, že čtou knihu, ve které vystupují,” dodává Jana Šrámková.

Proč je vlastně knížka pro dítě zajímavější, když je v ní jeho jméno? Starší generace četly jedním dechem třeba Zajatce pardálí soutěsky, a tam se nikdo jako ony nejmenoval. Ani se to to neodehrávalo na Jižním Městě v Praze 11. 

 “Už jsem někoho slyšel říkat, že se dětem podbízíme,“ říká Marek Halfar. „A ano, uděláme cokoli, abychom dětem knihy přiblížili, zvlášť těm, které by je jinak nevzaly do ruky.” Jak z této odpovědi nepřímo vyplývá, Modrý slon se primárně zaměřuje na děti, které potřebují rozečíst. “A i kdyby si nakonec přečetly jen jednu knížku, je to fajn,” říká Halfar a odkazuje na průzkum, který si nakladatelství dělalo na více než čtyř stech třeťácích. V něm zkoumali, jak se čtenářské schopnosti žáků změnily po přečtení jedné osobní knihy, a vyšlo jim zrychlení čtení o 28 procent. 

Je to populární a užitečné

“Já jako autor se spíš zaměřuji na artové tituly a jsem tedy spíš na druhé straně škály, než je produkce nakladatelství,“ říká Jana Šrámková, která za jednu svou knihu pro děti byla nominována na cenu Magnesia Litera. „Ale podle mě jsou knihy Modrého slona užitečné a potvrzují to ohlasy rodičů i dětí,” říká. Nakladatelství podle jejích slov na zpětnou vazbu od rodin slyší a dokáže pracovat s žádanými tématy. “Když je poptávka po leporelu s bagrem, redaktor může dostat za úkol takovou knížku připravit,” říká. A dodává, že grafická i redakční úprava knih je nyní na dobré  úrovni, stejně jako výběr autorů a ilustrátorů. Jediný zádrhel je v technické realizaci.  Od laserových tiskáren urazil Modrý slon kus cesty a nyní jde o běžnou knižní výrobu. V poslední, předtiskové fázi ale číhají nástrahy v podobě sedmi pádů českého jazyka.  S ohledem na ně není jednoduché mít jména na všech místech správně. “Někdy  se neodchytí všechny chyby s tím spojené,“ vysvětluje Jana Šrámková.

Autoři se musejí podřídit určitému zadání, rámci osobní knihy. „Příběhy mají mít co nejuniverzálnější reálie, aby se v tom našlo pokud možno každé dítě,“ rozvádí Jana Šrámková svou redaktorskou zkušenost.

Což ale neznamená, že jsou všechny knihy, které si můžete vybrat na webu Modrého slona, na jedno brdo. Brouka v hlavě jsme přečetli jedním dechem a předpovídáme to samé i většině dospívajících děvčat. Nebudeme vám prozrazovat, jak to dopadne. Brouk ale v knize nefiguruje jen v přeneseném slova smyslu. Hmyz tam opravdu je a souvisí s láskou, o které se tam píše nejvíce.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments