Jakmile chlapci odrostou obrázkovým knížkám o hasičích, autech a dinosaurech i malému poseroutkovi či minecrafťákovi, náhle jako by nebylo co jim nabídnout. FOTO: Pixabay

Kluci nechtějí číst o holkách, holky to naopak tolik neřeší

Rodiče, učitelé, knihovníci, spisovatelé, ilustrátoři a určitě i spousty dalších lidí si přejí jednu věc: aby děti četly. Nakladatelé tomuto přání vycházejí vstříc a na trh neustále proudí stovky knižních novinek. Jenže když potom chcete vybrat knížku pro dvanáctiletého kluka, máte pocit, že pro něj „nic není“. Co tedy čtou dnešní kluci a co holky?

Často jsou slyšet nářky, že dnešní děti vůbec nečtou, protože je zajímají jen mobily a počítače a nic jiného. Při pohledu na přetékající regály v knihovnách i knihkupectvích ale musíme tuto představu lehce poopravit. Přece jen v Česku vychází dlouhodobě kolem 16 tisíc novinek každý rok a z toho stabilně asi dva tisíce představují knihy pro děti a mládež. Něco jsou reedice, ale stejně – pokud vychází tolik titulů určených dětem, zřejmě to s jejich čtenářstvím nebude tak špatné. Pokud ale máme vybrat knihu třeba jako dárek, býváme bezradní. Stejně tak si často nevědí rady ani samotní mladí čtenáři.

Čím to je? Samozřejmě se nabízí teorie rozhodovací paralýzy – čím víc možností máme, tím míň jsme schopni si nějakou zvolit. Podle studie České děti jako čtenáři, kterou publikovalo brněnské nakladatelství Host v roce 2014, spoléhají děti na počátku své čtenářské kariéry na doporučení rodičů, postupně nabírá na důležitosti doporučená četba, módní vlny a hlavně doporučení kamarádů. Roli ale hrají i další faktory. 

Najít knížku pro teenagera není jednoduché

Sice se říká „nesuď knihu podle obalu“, pro mnohé děti je ale právě zajímavá obálka tím, co je přiměje vzít knihu do ruky. A možná ještě důležitější je i hlavní hrdina. „Děti se s hlavním hrdinou potřebují ztotožnit. Musí jim být sympatický, aby mu chtěly držet palce,“ říká Julie Dominika Zemanová, která se dlouhodobě dětským čtením zabývá v projektu Mravenčí chůva. „Podle toho, co vidíme v knihovně, jsou dívky ochotné číst knihy s chlapeckým hrdinou, ale kluci často řeknou, že nebudou číst nic o holkách,“ usmívá se Blanka Vomáčková, která pracuje v dětském oddělení knihovny v České Třebové. „Proto nám přijdou skvělé knihy typu trilogie Prašina, kde si toho svého hrdinu najdou všichni.“ Hlavními hrdiny jsou totiž chlapec Jirka a jeho kamarádka En a společně prozkoumávají tajemný svět. 

Čtěte také  Není to jen o knížkách, lidé dnes čtou méně, říká ředitelka knihovny v České Třebové. Tak co jim kromě čtení nabízí?

Co se chlapců a dívek týče, povšimly si českotřebovské knihovnice ještě jednoho fenoménu. Jakmile chlapci odrostou obrázkovým knížkám o hasičích, autech a dinosaurech i malému poseroutkovi či minecrafťákovi, náhle jako by nebylo co jim nabídnout. Čítanky pro první ročníky základních škol jsou přitom chlapeckých hrdinů plné, jedná se však většinou o příběhy napsané před několika desítkami let s jinými společenskými souvislostmi. „Myslím si, že na současném (nejen) českém trhu působí víc spisovatelek než spisovatelů, které potom častěji píší o dívkách a pro dívky. Navíc i v knihovnách je více žen, takže když přijde dvanáctiletý kluk, abychom mu něco doporučily, musíme se opravdu zamyslet,“ říká knihovnice z České Třebové Markéta Klusoňová.

Naštěstí si ale ani mladí pánové nemusejí zoufat. Podle výzkumu o dětském čtenářství totiž u starších dětí nabírá na síle obliba komiksů, dobrodružných knih a žánru fantasy, čemuž jdou zase vstříc spisovatelé a nakladatelé. Zhruba od dvanácti let pak děti zvládnou číst knihy označené jako young adult nebo new adult (mladí dospělí), kde už jsou obě pohlaví zastoupena stejně a na pozadí různých dobrodružství se řeší i mezilidské vztahy.

Čtení je důležité, ale trochu otrava, tvrdí české děti

Podle studie klesá obliba čtení s věkem (jen sedm procent prvňáků čtení „vůbec nebaví“, to samé ale říká už 22 procent sedmáků). Celkem nepřekvapivě mnohem víc čtou dívky, a to napříč základní školou; ve věkové kategorii 9–14 let sice 20 procent dívek nepřečte ani jednu knihu za měsíc, to samé ovšem tvrdí téměř dvakrát tolik chlapců.

Měli bychom dětem číst mnohem déle, než to obvykle děláme, klidně i dospívajíím, pokud o to stojí.  FOTO: Alice Hrubá

Děti si s narůstajícím věkem uvědomují důležitost čtení pro všeobecné vzdělání, na druhou stranu je ale víc věcí od čtení rozptyluje. Kluci věnují postupně víc času hraní počítačových her, děvčata zase sociálním sítím. „Navíc čím starší děti jsou, tím mají obecně méně času. Takový gymnazista přijde domů ve čtyři, potřebuje se také trochu hýbat, zrelaxovat, má navíc spoustu učení, takže sáhnout po nějaké náročné knize často ani nejde. Je potřeba pro čtení cíleně vytvářet prostor, a toho zase není schopný každý,“ dodává Julie Dominika Zemanová z Mravenčí chůvy.

Navíc, jak zdůrazňuje Zemanová, protože mnohé děti čtou poměrně málo, nastává u nich nerovnováha v tom, jaké příběhy by je bavily a jaké jsou technicky schopné „učíst“. „Proto bychom měli dětem číst mnohem déle, než to obvykle děláme, klidně i dospívajícím, pokud o to stojí. Už třeba ve věku dvanácti let čte dětem málokdo, přitom se dráhy v mozku podle amerických výzkumů neurovědkyně Maryanne Wolf srovnají právě v tomto věku. A když zrovna nemůžeme číst, mohou děti poslouchat audioknihy. Příběh, který by třeba někteří neučetli, může být na jejich mentální úrovni a mohou si ho díky tomu užít,“ vysvětluje.

Kája Mařík už není in

„Často se setkáváme s tím, že rodiče dětem podsouvají knihy, které oni sami četli nebo které patří k jakémusi zlatému kánonu dětské literatury. Jenže dnešní děti už Káju Maříka nebo Boříkovy lapálie většinou neučtou, protože to nepochopí, nerozumí tomu, a tím pádem je to nebaví. Nechápou například, proč by měl někdo utíkat z hodiny náboženství,“ říká knihovnice Blanka Vomáčková. Stejně tak se často pozastavuje nad tím, s jakými seznamy povinné nebo doporučené literatury děti přicházejí ze škol. Julie Dominika Zemanová z projektu Mravenčí chůva dodává: „Učitelé mají upřímnou snahu dětem přiblížit zásadní literární díla. Bohužel ale nelze od patnáctiletých na vrcholu puberty očekávat, že si s radostí a požitkem přečtou třeba Povídky malostranské. Pokud chceme, aby děti četly, musíme jim trochu vycházet vstříc.“

Jaké knihy a série konkrétně doporučují knihovnice z České Třebové?

Pro nejmladší děti, kluky i holky

  • Medovníček  (Jan Lebeda) – série od českého spisovatele, která vypráví o příhodách a dobrodružstvích jednoho maličkého skřítka
  • Rybí sliby (Daniela Krolupperová) – pohádka o mořské víle, která musí překonat zlé kouzlo. Čtenáři se tu dozvědí o vodních živočiších a rostlinách a také o koloběhu vody
  • Mizící hmyzíci (Daniela Krolupperová) – království růží je napadeno a jeho nejmenší obyvatelé se musí spojit, aby ho zachránili 
  • Kanálníčci (Michaela Fišarová)
  • Kočkopes Kvido (Miloš Kratochvíl)

Pro prvostupňové děti

  • Kouzelná třída (Zuzana Pospíšilová)
  • Nezbedníci (Martina Drijverová)
  • Babička drsňačka, Pan Smraďoch (David Walliams) – ztřeštěné příběhy, které ale mají svoji hloubku; ať už jde o příběh babičky, která se touží přiblížit svému vnukovi, nebo o vyprávění o bezdomovci, kterému důvěra jedné malé holčičky pomůže zpátky do života
  • Klub Tygrů (Thomas Brezina) – nenáročné detektivky pro malé čtenáře, s pomocí lupy v nich mohou sami hledat stopy
  • Série Má to háček – série českých knih o tom, co trápí současné děti, např. Šel jsem se psem (Ivona Březinová) o rozvodu rodičů, Ťapka, kočka stěhovavá (Ivona Březinová) o vyrůstání ve střídavé péči, Můj brácha Tornádo (Petra Štarková) o tom, jaké to je, když má sourozenec ADHD

Pro kluky přibližně od 10 let

  • Bratrstvo, Hraničářův učeň (John Flanagan) – fantasy série inspirované starověkými říšemi
  • Percy Jackson a Bohové Olympu (Rick Riordan) – série o dyslektickém chlapci z New Yorku, kterému se začnou dít zvláštní věci, a on brzy zjistí, že je napůl bůh nadaný nadpřirozenými schopnostmi
  • Fotbaláci (Robert Santiago)
  • Pax (Asa Larsson, Ingela Korsell)

Fantasy a komiksy, které chytnou každého

  • Amulet (Kazu Kibuishi) – příběhy sourozenců Emily a Navina, kteří ve světě obydleném nadpřirozenými bytostmi, mluvícími zvířaty a roboty zachraňují svou matku
  • Hunger Games (Suzanne Collins) – postapokalyptická série z říše, která vyrostla na troskách Severní Ameriky, kde spolu každý rok teenageři bojují na život a na smrt
  • Zákon smečky (Erin Hunter)

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments