Mirka Najmanová a Sofie Krábková v akci. FOTO: Archív Miroslavy Najmanové

Jak trénují malé gymnastky v době, kdy se nesmí do tělocvičny? Na řadu opět přišly kladiny v kuchyni a hrazdy mezi futry

Když jim zavřeli tělocvičny, malé i větší gymnastky z TJ Bohemians v Praze na Vinohradech se přestěhovaly na přilehlé hřiště a kondici si udržovaly běháním po Nuselských schodech. Ale teď zase jedou převážně v režimu, který si sportovní komunita natrénovala už na jaře: instruktážní videa od trenérů, kladina v kuchyni a žíněnka v obýváku. „Oproti jaru je to ale horší,” říká trenérka Mirka Najmanová. Cvičení bez trenéra má svá úskalí, všechna sportovní klání jsou zrušena a motivace upadá.

„Jsem smutná, ale i nadšená,” říká trenérka sportovních gymnastek Mirka Najmanová z TJ Bohemians na pražských Vinohradech. Smutná z toho, v jakých podmínkách teď její svěřenkyně trénují. Nadšená z toho, jak konstruktivně se k tomu postavili ony i jejich rodiče.

Do tělovičny na Bohemce vodí na tréninky své dcery, osmiletou Sofii a pětiletou Amálku, i Renáta Krábková Mielniková. Má to sem z nedalekých Vršovic kousek. Tedy, vodila. V běžném režimu mívala Sofinka tréninky čtyřikrát a Amálka třikrát týdně. Ta mladší vždy o něco kratší, ale to se dalo logisticky zvládnout. „Bylo to pravidelné a předvídatelné, malou jsem sice musela vyzvednout o něco dřív, ale to nebyl velký problém,” říká maminka. Když zavřely školy i kroužky, plánování se samozřejmě zkomplikovalo.

Do tělocvičen se nesmělo, a tak trenéři vyvedli holky ven na přilehlé hřiště a natahali sem nářadí, které šlo přemístit. Všichni byli zajedno v tom, že lepší tohle než nic, i když to nemohla být plnohodnotná náhrada obvyklého tréninku, ale z velké části jen obecná atletická příprava – jak upřesňuje trenérka. „Holkám dvakrát nesvědčí běh po tvrdém povrchu, taky nemohou být venku dlouho, zpotí se a pak je jim zima,” říká Mirka Najmanová. Ve svém oddíle má děti, které cvičí spíš pro zábavu, ale i reprezentantky a jednu olympioničku.

Trenéři se s rodiči radili přes whatsapp, co je v daný den možné. Děti trénovaly s ohledem na počasí, někdy i dopoledne. „U nás ve škole je účast na online výuce dobrovolná, připojení je slabé a nám se popravdě ještě připojit nepovedlo. Takže když šly holky trénovat ráno, nic strašného se nestalo,” říká Renata Krábková, vzděláním speciální pedagožka, která sama vrcholově sportovala.

„Vytrvaly hlavně rodiny sportovců, tohle opravdu není pro každého. Likviduje nás to,” povzdechne si trenérka, ale pak si vzpomene na rodiče malých gymnastek a pookřeje.

Žíněnky v obýváku, hrazda mezi dveřmi

„Rodiče jsou fakt skvělí, dojímají mě,” říká. „Už na jaře vybavili garáže a byty, skoupili nářadí, které se dá umístit doma, některé domácnosti měly kladinu v kuchyni, žíněnky v obýváku, hrazdičky mezi dveřmi – a holky trénovaly dál. Některé přišly zpět v opravdu dobré kondici.”

Renatina rodina je toho názorným příkladem. „Pořídili jsme domů kladinu, Airtrack, žíněnky, podložky, bosu, TRX, žebřiny, hrazdu mezi dveře, lano na šplhání, různé zátěže, balanční desku a velký gymnastický míč,” vyjmenovává maminka Sofie a Amálky. Obě dcery se během jarní karantény činily. Sofie cvičila každý den. „Ke cvičení se měla i Amálka, ale ta je ještě malá a tomu její trénování přizpůsobujeme,” říká Renata Krábková. 

Když bylo lepší počasí, chodily děti s maminkou běhat a trénovat do přírody. Její dcery sportem žijí podobně jako ona v jejich věku: „Sofinka gymnastiku miluje a asi jako každá druhá sportující holčička má sen jednou závodit pod olympijskými kruhy. Jsem ráda, že má vysoké cíle. Mladší Amálka je ještě malá, ale je snaživá a má obrovský hnací motor, kterým je její starší sestra.”

Amálka Krábková má ve starší sestře svůj vzor. FOTO: Archív rodiny Krábkových.

Podzim je jiný než jaro

Jak to budou dělat teď, když vláda zpřísnila opatření? O tom trenérka Mirka Najmanová usilovně přemýšlí. „Hřiště nám jednota zavřela a zřejmě ani do lesa už ve skupince nemůžeme,” uvažuje do telefonu. Mnoho rodin z jejího týmu se podle trenérky rozjelo s dětmi na chalupy. „Aspoň jsou v přírodě,” komentuje to. Ti, kteří takovou možnost neměli, se nejspíš i tak snaží, aby se život rodiny točil co nejvíc kolem tréninku jejich dětí.

Na jaře si tahle sportovní komunita už nacvičila, jak na to, ale teď je to přece jenom v lecčem jiné, horší. „Spolu s baletní trenérkou natáčíme instruktážní videa a holky zase natáčejí samy sebe, abychom viděly, jestli nedělají chyby. Zvlášť menší děti ale rychle nabírají zlozvyky, takže trénink techniky trochu tlumíme, aby se nestaly nějaké nevratné škody,” říká trenérka. Zařazují i nějaké online hodiny, ale spíš méně, s ohledem na to, že děti i bez toho sedí před obrazovkou víc, než je zdrávo. „Opravit je online stejně nedokážu, a tak jsem raději, když mezi námi putují videa,“ říká Mirka Najmanová.

Místo v tělocvičně teď trenérka tráví dlouhé hodiny tím, že videa holčiček graficky upravuje, rozkresluje jim žádoucí pohyby a pozice, a snaží se tak pomocí softwaru udělat to, co by jinak lépe vyřešil dotyk, slovo, ukázka v bezprostředním kontaktu. „Snažíme se aspoň podpořit jejich celkovou kondici, vytrvalost, sílu a také udržet motivaci,“ říká.

Trénuje se, ale bez závodění

A to není úplně snadné. Dívky totiž sice trénují, ale nemají kde měřit síly, všechny závody byly zrušeny. „Amálka své první závody po prázdninách ještě stihla a odnesla si z nich stříbrnou medaili. Sofie absolvovala poslední závody téměř před rokem,“ říká smutně jejich maminka. 

„Tento víkend měly být hlavní kvalifikační závody pro mistrovství republiky, to samozřejmě padlo,“ doplňuje trenérka. Ovšem při nestandardních domácích trénincích se děti stejně na závody nepřipraví „I třítýdenní výpadek pořádného tréninku na nářadí stačí, aby už začal mizet úchop,“ říká. „Snažíme se děti chválit a podporovat jejich motivaci, která samozřejmě klesá. Teď jsme těm menším nabídli, že budeme jejich kraťoučká videa dávat na instagram, aby měly aspoň nějaké diváky a satisfakci.“

„Je úžasné, jak trenérky i v těchto podmínkách holky skvěle vedou,“ chválí ji a její kolegyně Renata Krábková. „Nejen po stránce sportovní. Dcerky se učí správně stravovat, respektovat jedna druhou, mají úžasnou disciplínu, úctu k autoritám, to vše jsou pro život důležité věci. I když se teď nebudou rozvíjet tolik, kolik by jinak mohly, tohle jim nikdo nevezme. My rodiče se budeme snažit dělat maximum, abychom je udrželi v nějaké formě. Snad se životy nás všech zase brzy vrátí k normálu.”

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments