Professor Cass, vlastním jménem Patrik Moravec, je ostravský rapper. Krom vlastní tvorby se rozhodl o rapu přednášet ve školách, pořídil si kvůli tomu dokonce pedagogické vzdělání. „Kolem každého rappera je komunita mladých lidí, kteří mu naslouchají. Rap má obrovský vliv na jejich názory a životní postoje. Rapové texty se dají rozebírat jako literatura, a zkusit si napsat vlastní je minimálně dobrá terapie,“ popisuje, proč podle něj patří rap do škol.
Jak Vás napadlo začít dělat přednášky o rapu?
Já sám rapuju od čtrnácti let. A v určitý moment na střední škole – studoval jsem uměleckou průmyslovku – jsem začal vnímat silnou analogii mezi rapem a jakýmkoli jiným uměleckým oborem. Říkal jsem si, jak je možné, že se o rapu nevyučuje a nejsou o něm nikde k nalezení žádné teoretické, česky psané poznatky. To mě motivovalo začít sepisovat vlastní poznámky, s cílem upozornit na to, jak obrovským a vlivným fenoménem rap je.
V čem je rap vlivný?
Rappeři udávají módní trendy, vytváří slangové výrazy, hlásají nejrůznější světonázory i životní postoje. Okolo úspěšných rapperů jsou obrovské komunity mladých lidí, kteří jejich textům věří. Rappeři jsou ikonami své doby a jejich působení přerůstá samotný rap. Například právě skrze slang.
Americké ulice se pojmenovávají po zesnulých rapperech a prezidenti si zvou rapové umělce do Bílého domu, aby jim vzdali hold. Rapové skladby se v Americe stávají hymnami pro protestanty a aktivisty bojující proti rasismu a policejnímu násilí v celé zemi. Ale rapuje se v každé zemi na světě, ve vilách zbohatlíků i v chudinských slumech.
Ještě pro ujasnění: rap je druh uměleckého vyjádření, hudební projev nebo chcete-li rytmizovaná mluva do hudby. Rozhodně není tím, čemu se říká hip-hop, to je hudební styl a subkultura. Rap můžete slyšet napříč všemi hudebními žánry. Rapuje se do jazzu, soulu, funku, vážné hudby i metalu.
Rap je rytmizovaná mluva do hudby. Neplést s hip-hopem, to je hudební styl a subkultura. Rap můžete slyšet napříč všemi hudebními žánry. Rapuje se do jazzu, soulu, funku, vážné hudby i metalu.
Školy objíždíte s přednáškami teprve tři měsíce. Jaká je zatím vaše zkušenost?
Především jsem rád, že mi většina studentů věnuje silnou pozornost po celou dobu přednášky. Toho si moc vážím. Důležitá je pro mě přirozenost. Se studenty si tykáme. Představím se jim a obvykle rovnou něco zarapuju, protože to je samozřejmě zajímá. Protože improvizuju, můžou se ke mně připojit i studenti. Jednou se mi stalo, že mě jeden chlapec ze sedmé třídy vyzval na freestyle battle (souboj dvou rapperů v rapové improvizaci). To bylo skvělé!
Poté společně hledáme odpověď na otázku, co to vlastně rap je, povídáme si o jeho uměleckých kvalitách, vývojových tendencích či možnostech, jakými způsoby můžeme rap vnímat. Děti mi také doporučují skladby, které mají rády a ty poté analyzujeme… Vyzdvihují skladby, které poslouchají, pouze samotného autora, jsou plné smyšlených povídaček, nebo je v nich něco hlubšího? O co rapperům jde a v čem je sdělení jejích tvorby?
To zní skoro jako literární dílna…
Je to tak. A je k zamyšlení, zda by to neměly být právě texty, kterým mladí lidé denně naslouchají, co by se mělo analyzovat v hodinách literatury. Setkal jsem se s jedním lektorem z New Yorku, který vede mladé lidi v psaní textů a rapové improvizaci. A z vlastní zkušenosti můžu říct, že je to minimálně účinný terapeutický proces, když se vypisujete ze svých obtíží. O rapové tvorbě vznikají i seminární, bakalářské či diplomové práce, a to i u nás.
Podívejte se na sestřih z přednášek.
Vy jste si kvůli přednáškám pořídil dokonce pedagogické vzdělání…
Předloni jsem absolvoval studium pedagogiky pro pedagogy volného času, to bylo v době, kdy jsem vedl taneční kroužek v DDM Bohumín. Rapové přednášky přišly až později. Být pedagogem je podle mě poslání. Koneckonců, rapper a pedagog mají mnoho společného. Oba formují postoje a názory druhých lidí.
Co se snažíte svými přednáškami dětem předat?
Jsem rád, když potkám ve škole děti, které sami zkoušejí rapovat. Rád se s nimi následně propojím online, mohou mi poslat svoji tvorbu, já jim dám zpětnou vazbu. Můžu je nasměrovat na další lidi z rapové komunity v jejich okolí nebo doporučit nahrávací studio. Byl bych šťastný, kdyby ta část přednášky, kde povídám o vlastní cestě, byla pro studenty důkazem, že mohou v životě dělat to, co je baví. Ti, co mají rap rádi, získají díky přednášce hlubší vhled a ti, co mu zatím neholdují, snad alespoň ztratí předsudky.
Vy říkáte, že rap může dát člověku do života víc než vlastní rodiče…
S touhle myšlenkou se mi svěřil kamarád, a i já sám jsem toho důkazem. Ne každý má v dospívání ve svém okolí někoho, s kým by se mohl ztotožnit. Svět je dnes hrozně rychlý, mezigenerační rozdíly se zvětšují a mladí lidé horkotěžko nalézají vzory ve svých rodičích. Mnohem lehčí je přijmout zkušenosti rappera vrstevníka, který s vámi ve svých textech souzní, protože žije zdánlivě stejný život.
To klade na rapery poměrně velkou zodpovědnost…
Mám kamarády, kteří věří textům o tom, že se dá v Ostravě pohodlně zbohatnout prodáváním drog a že by bylo bezpečnější chodit večer se zbraní za pasem. Občas si rappeři neuvědomují, že jejich texty mohou někoho přivést do zbytečných malérů. To ale není jejich problém, věřím ve svobodu tvorby. Důležitější je, aby byl vzdělaný posluchač. Aby si uměl rapové texty interpretovat, znal kontext. Proto jsme také začali o rapu přednášet.
Říkáte, že rap je zrcadlo. Co se z obliby konkrétních interpretů dá usoudit o dnešních teenagerech? Co je zajímá, čím žijí, co je trápí?
Mladí lidé dnes žijí v rychle se měnícím světe plném informací. Jsou informacemi bombardováni a zahlceni ve škole, doma i na sociálních sítích. Proto nemají často potřebu ztotožňovat se s příliš složitou rapovou tvorbou. Chtějí svou mysl utlumit, a to doslova.
Nelze všechny hodit do jednoho pytle, ale ten nejposlouchanější rap u nás často vyzdvihuje antidepresiva (Xanax, diazepam či jiná sedativa) a alkohol. To je obrovská změna oproti minulému období, kdy droga spojována s rapem byla především marihuana, která lidskou mysl často podněcuje k náhodným asociacím či kreativitě. To si vysvětluju právě potřebou utlumení mysli a „vypnutím“ množství přijímaných informací.
Hluboké myšlenkové pochody rapperů vystřídala symbolika a monotónní opakování frází. Ti nejsledovanější umělci se dnes snaží vyjádřit především emoce. Vnitřní roztrhanost a temnota je to, co jde dnes z rapu slyšet velmi často. Věřím ale, že díky tomu, že své démony dokážou definovat a ventilovat, vyroste z těchto lidí – a snad i z těch, kdo jejich tvorbě naslouchají – empatická a vnímavá skupina.
Patrik Moravec aka Professor Cass je rapper z Ostravy. Rapové tvorbě se aktivně věnuje od 14 let, vydal jedno sólové album a byl součástí několika hudebních projektů. Vystudoval Střední průmyslovou školu ve Frýdku-Místku a audiovizuální tvorbu na Slezské univerzitě v Opavě. Předloni si doplnil pedagogické minimum, aby mohl o rapu přednášet ve školách. Založil značku RAPZZZ, která zastřešuje databázi českého rapu www.rapovyseznam.cz. Živil se také jako lektor street dance. Zajímá se o hudbu všech žánrů, o lidskou mysl a společensky prospěšné podnikání.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
