Rozzářené oči dětí, které rozbalují vánoční dárky, no není to krásné? Navzdory tomu se ale na internetu množí články o vánocích bez dárků, mnozí lidé o tom diskutují na sociálních sítích a možná i vy znáte někoho ve svém okolí, kdo dal dárkům vale. Tady je několik často uváděných důvodů.
Ubírá to čas
Prosinec se stal nejhektičtějším měsícem v roce i kvůli vánočním besídkám, firemním večírkům a shánění dárků. Člověk se během adventu prakticky nezastaví – a o čem že Advent původně byl? Rozjímání? Není čas rozjímat. Čas zdá se být ta nejvzácnější komodita dnešní doby. Některé rodiny se tedy rozhodly, že si nenadělí věci, ale více společného času.
Jan, 41 let, stavař a vysokoškolský učitel, tři děti, syn 9, dcery 6 a 3 roky: Naše děti vědí, že existuje Ježíšek a nosí dárky, akorát že nechodí k nám. Nemáme ani stromeček, ani žádné dárky pod ním. Vánoční svátky bereme jako svátky slunovratu, pokud možno bez příchutě spotřeby. Ovšem dědečkové a babičky mají na věci jiný názor a ten musíme brát v úvahu, a tak jsme došli ke kompromisu: jeden dárek pro každé dítě je ok. Naše děti to jakžtakž snášejí. Máme je v domácím vzdělávání, tak se nesrovnávají se spolužáky, ale mají spousty bratranců a sestřenic, kteří dostávají každý kolem čtyřiceti dárků, a samozřejmě že jim to závidí. Děti to tak prostě mají, vidí to jako nefér. Ovšem my vidíme zase něco jiného, to přehlcení dětí konzumem na nich opravdu nechává stopy. Takže se pro ty naše snažíme dělat to nejlepší, ochránit je před nebezpečnou závislostí.“
Věcí je už moc
Jednou z běžných starostí se stalo, kam se zbytečnými věcmi. Když tomu necháme volný průběh, byty a domy postupně a celkem rychle zavalují krámy. Vánoční dárky k tomu přispívají. Radost z těch, které jste si přáli, kalí neuróza, co s těmi, které se vám nehodí. A není hezký pohled na hračky v koutě, rychle omrzelé a tím pádem zbytečné.
Michal, 56 let, kreativní profese, dva dospělí synové a jedna dospělá dcera: „Vánoční dárky mě nebaví dlouhodobě. Časem se to vyvinulo až v averzi vůči tomu šestinedělnímu nákupnímu a reklamnímu běsnění, kterého jsme před vánocemi svědky. Rodina má pro mé utrpení pochopení, a proto se v dárcích přirozeně omezujeme, i když to není tak, že bychom si nedávali vůbec nic. Naše tři již dospělé děti se navzájem obdarovávají celkem rády a rády něco dávají i nám. Vědí, že to je zcela dobrovolné a jen když vědí co. Od dětství jsou zvyklé, že je doma leccos jinak, u nás se prostě to štědrovečerní šílení se spoustou dárků, příbuzenstvem a televizními pohádkami nekonalo. Dárky byly, jen jich bylo míň.“
Tuny obalů půjdou do spalovny
Co před pár lety vypadalo jako přepjaté moralizování pár aktivistů, se převtělilo do masově rozšířeného nepříjemného pocitu z toho, že na zeměkouli je čím dál víc svinčíku, který se nedá jednoduše uklidit. A na náladě nepřidá, že děti v tom budou žít déle než my. Vánoční dárky znamenají tuny obalů, které se den poté nakupí u popelnic. I když třídíme odpad, nehodí nás to úplně do klidu. U spousty krabic a pytlíčků a papírů máme neodbytné – a zřejmě správné – tušení, že je žádná recyklační budoucnost nečeká.
Chcete vánoční obdarovávání reformovat? Tady je tip:
♣ S malými dětmi se to dá pojmout kreativně tak, že rodič vyrábí s dítětem dárek pro druhého rodiče nebo dědečka a babičku.
♣ V početnější rodině se staršími dětmi (ale stačí, když jsou náctileté) lze zvolit metodu, která se někdy užívá třeba ve firmách. Každý si vylosuje z klobouku jméno jednoho člena rodiny. Kdo koho se neví. A má za úkol mu připravit co nejosobnější dárek. Ve výsledku každý dává jen jeden dárek a jen jeden dostane, takže si rodina odlahčí a zároveň to je překvápko a společenská hra.
Je to povznášející?
Tak nějak bychom přece jen o Vánocích rádi zažili povznášející pocit, chodí se na rybovku, zpívají se koledy… Myšlenky občas zabloudí k původní, křesťanské, nebo dokonce předkřesťanské náplni svátku, kdy se oči upínaly k nebesům a ne na televizní obrazovku. Konzumní stránka vánočních svátků je ale průraznější než ta sakrální a možná se s ní ani nedá moc skloubit. Když se někdo přejídá, zlaté prasátko neuvidí. A v českých zemích jsme si to ještě zkomplikovali tím, že dárky přináší blíže neidentifikovaná nadpřirozená bytost zvaná Ježíšek, což vyvolává neustálé dotazy dětí po logistice celé operace. Kouzlo vánoc tedy vesměs spočívá v tom, jak dopravit nějaké zboží z obchodu pod stromek ,vytvořit kolem toho zdání posvátna a umět se věrohodně ubránit všetečným dotazům dětí, které cítí, že tu něco nehraje.
Lucie, 35 let, tlumočnice, syn v batolecím věku: „Loni jsme Vánoce bez dárků otestovali a tím přešli na ostrý provoz. Předloni a předpředloni byla soft verze, jenom s doma udělanými mlskami, ale loni jsme do toho radikálně šlápli a vyredukovali i to … a je to super super! Mohu jen doporučit.“
Štědrost, co je to štědrost?
Vánoční čas a dárky – to jaksi připomíná štědrost jako jednu z hlavních lidských ctností, křesťanstvím velmi doporučovanou. Ovšem spadá obdarovávání členů vlastního klanu do této kategorie? Pokud by někdo chtěl spojovat vánoce s praktikováním štědrosti, je dobré darovat něco potřebného někomu, kdo to potřebuje, a sebe a svou rodinu v procesu upozadit (pokud tedy nepatříte k potřebným). Počítá se i nezištná myšlenka na bližní více či méně vzdálené s přáním, aby taky byli v teple a najezení.
Vánoce jsou zkrátka svátky se svými rozpory. Rodiče si proto logicky kladou otázky po tom, co je vlastně pro děti ve vánoční čas to nejlepší. Jaké jsou ty důležité dary?
Tak šťastné a veselé!
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
od té doby, co jsme vyškrtli dárky, se na Vánoce všichni těšíme.Rádi se všichni sejdeme a dárky se dávají v rodinách jen malým dětem. Stejně nevím, co s těmi hračkami budou za chvíli dělat.
Obdarovat někoho, udělat mu radost není dle mého věcí věku. Spíš si to zjednodušujete, nebo šetříte a takto si to ospravedlňujete. Když lidé naslouchají druhým, vědí, co si přejí, čím jim udělají radost, materiální i duševní, pak neleží v koutě krámy, na něž se práší. A pokud je dárek přeci jen nevhodný, stačí ho zanést do charitativního obchodu. Dál je to rovněž o výchově, ono je „materiálno“ a „materiálno“. Když je dítě vedeno ke konzumnímu způsobu života, k tomu, aby mělo vše co frčí a zavrhlo to, jakmile to už není in, tak pak si to nese i do dospělosti a stejně se chová i k lidem, k partnerům. A v reakci na to, jdou zase jiní do druhého extrému a odmítají dárky či Vánoce vůbec. Děti tak okrádají o nejkrásnější zážitky, o zhmotněnou pohádku.
U popelnic se vůbec nemusí vršit haldy papíru a tašek, stačí vánoční papír nepotrhat a může se použít další roky, o papírových taškách ani nemluvě. Nám některé slouží už skoro půl století. Ještě ani nebylo vymyšleno slovo ekologie a už jsme se ekologicky chovali. Navíc představují vzpomínky na ty, kteří už nám dárky dát nemohou.
no tak to jste mne pobavila – nepotrhat balící papír.. u nás v rodině se už dost dlouho dávají dárky jen malým dětem a chtěla bych vidět, jak těm dychtivým nedočkavcům budu vysvětlovat, že ten papír mají opatrně sundávat.
Komu se nechce hledá důvod, komu se chce hledá způsob
Mě to naší vysvětlili… Nikdy jsem papíry netrhala v době kdy už jsem umela dárek vybalit
S dítětem budeme společně dárek rozbalovat a tak jej to naučíme.Dělali to moji rodiče se mnou, já se svými dětmi a naučila se to i moje vnoučata. Tak nevidím problém.
obdarovávat můžete celý rok , nejen na Vánoce ..a nikde není napsané že dárky musí být drahé ,a musí jich být hodně .., tak zvané Vánoce o dárcích původně nebyly …
Moc pravdivý
Zuzko, plný souhlas, nádherně napsané. S partnerkou to vidíme stejně 😉
Přesně tak, mluvíte mi z duše. Taky jsme takbalili dárky a jména záměrně psali na okraj papíru, aby se příští rok mohlo jméno odstřihnout a papír zase využít. Jde to, když se chce. Dárky je vhodné volit tak, aby se z nich nestaly nepotřebé krámy, ale naopak potěšily svou nápaditostí. Vánoce nepatří jen dětem, ale všem generacím. Děti se tak zase učí myslet na ostatní a dělat jim radost.
Neumím si představit vánoce bez dárků a i když jsem na tom byla sama se třemi dětmi finančně nejhůř, vždy něco pod stromečkem bylo,ať to třeba byly punčochy nebo a to vždy,knihy,tenkrát nebyly tak drahé. Holky měly radost z obojího a dokázaly ocenit i naše krásné vánoce, protože o stromeček a cukroví a vše,o to jsem je nedokázala připravit, a bývaly to pěkné vánoce. A co se týká Ježíška,vůbec nevadí,že ta logistika je nějak zvláštní,děti se na Ježíška těšily a nespojovaly je vůbec s biblickou osobou. Také beru vánoce spíše jako svátek zimního slunovratu, radost z toho, že se nám sluníčko začne zase pomalu vracet a pak odpočítáváme čas, kdy je déle a déle světlo, sluníčko zapadá stále dál na západ a právě k tomu slunovratu ten zelený stromeček patří, i rozkvetlé barborky a ostatní, vždyť docela hodně vánočních zvyků pochází od našich pohanských slovanských předků jak oslava slunovratu,tak proč to kazit? Nakonec Ježíš se zcela jistě nenarodil 24. prosince, církev jen nacpala křesťanské svátky na svátky starých Slovanů. No a u knih jako dárků jsem zůstala i pro vnoučata,i když už nejsou nejlevnější,ale mám radost, že čtou a to je pro mne nejhezčí odměna.
Je to fakt desny kam az to slunickari a aktivisti zenou. Jsou lenosni egoisticti a asi meli desny Vanoce ze nechteji tu krasu a tajemno doprat. Darky nikdo nemusi kupovat v adventu a klidne v lete a pak si i uzit klidu. A ekologie s papirem je smesna, Cina chrli denne 100x vic spiny nez cela evropa. A do Brna se kvuli trideni a jinym blbostem dovazi odpad z okoli aby mohla spalovna vyrabet ekologicke teplo. Tradice jsou tradice a kvuli trose papiru stromecku a trose vyhozenyho jidla bych si nehral na ekologickeho jak rika sef senatu Kubers dobrosera.
Je mi z vás špatně
Papír a krabice od dárků se spálí v kotli aspoň je z toho teplo
dárky se za měsíc hodí na hůru, protože si s nimi nikdo nehraje, účet je vybílený takže si ani nedopřejeme další možné požitky tohoto pozemského života
To jsou krásné Vánoce svátky obžerství a nicnedělání
ale nám se to líbí
i když nyní už se těším do práce
Prosím Vás k čemu potřebujete kila kosmetiky, kterou nechcete a stoh dárkových poukazů, když si v obchodě nejste schopna vybrat dárek, který by Vás potěšil. Dostala jsem dárkové poukazy do zahradního centra v hodnotě 2000,- korun a nenašla jsem dodnes , tj. za 7 měsíců nic co bych tam opravdu chtěla koupit. Nejsou to vyhozené peníze? Ketty
Před několika lety u nás nastala situace… rozvod, stěhování, ztráta zaměstnání… tenkrát jsme si řekli, že jsme všichni dospělí a nejsme blázni, abychom si půjčovali na dárky. Ten rok jsme si vzájemně darovali se zbytkem mé rodiny opravdu klidné Vánoce a bylo to osvobozující. Od té doby se hodně změnilo, životy jsou zase v dobrých kolejích a dárky dáváme jen nejmladší generaci, která se mezitím narodila. Je to super a zůstaneme u toho. Už z toho důvodu, že mi nedělá problém koupit dražší dárek i během roku, když dotyčný věc potřebuje, nečekám na žádná výročí.
Dárkem může být i zážitek ne jen hmotná věc – lístek do divadla, koncert, prodloužený víkend v lázních či permanentka do bazénu, posilovny.
Dobrý začátek, přestat s dárkama, pak by se mohlo přestat s plundrováním stromečků – máme lesů čím dál míň a odpadu z hloupých vánoc čím dál víc. Zkrátka ty hloupé „křesťanské svátky“ bych zrušil ůplně, – kromě rybí polévky a řízků a ty si můžu dát kdykoliv.
Ůplně??? No, tak si můžete úplně pořídit, stejně jako my již 19 let, stromek s balem. Zasadit ho a nebo i opakovaně použít… vše má své řešení.
jo, jo máte pravdu..proč dodržovat tradice, proč to děti učit. Vždyť je to hloupé. A jen pro úplnost lesy nikdo neplundruje – stromečky se pěstují jako rajčata. Je to škoda, že jediné co lidem na Vánocích nevadí je žrádlo…
ano původní tradice nebyly o Vánočním nakupovacím šílenství, stačí malé dárky …, lidé nakupují jídlo pití, jako by měl být konec světa …
Omyl, máme nejvíce zalesněného území od dob Marie Terezie.
Ale málo kvalitního dřeva…smrky jsou k ničemu;)
U nás si mezi dospělýma také dárky nedáváme, nebo jen drobnůstku (třeba mobil 🙂 ) jenže v článku jde o to že nedávají dárky dětem…a to je dost rozdíl. Je mi těch dětí líto. Až vyrostou tak to nepůjde vrátit.Mám doma již puboše…takže už jsou Vánoce jiné. Krásné ale jiné. A dárků naprosto nenásilnou cestou také ubylo…Dokud děti věří na Ježíška tak by se to kouzlo nemělo ničit.
Chudáci tři děti pana Jana je mi jich líto!
Taky mě to napadlo.Mám tři vnuky, přesně v jejich věku.Představit si to nedokážu.I my se snažíme to nijak nepřehánět.Jeho věta že „děti to jakž takž snážejí“ je podle mě jen jeho zbožné přání. Nevěřím ani dalšímu tvrzení-že bratranci a sestřenice dostávájí „čtyřicet dárků“. Jiná je situace ,když už v rodině jsou všichni dospělí,to lze pak dohodnout,záleží na každém, jak si to nastaví.Ale v tomhle věku? Obávám se ,že těm dětem bude jednoho dne,až si budou moci vybrat samy,docela jedno i slunovrat
chudák Vy …
Myslím, že nesouhlas se dá vyjádřit i jinak než snižováním druhého a jeho autority. Prosím dodržujte pravidla debaty.
Já nevím…jedná se svým způsobem o extrém, kdyby příspěvek autora, otce dětí nebyl použit ve Vašem článku, mohl být klidně použit v článku s názvem: Život v sektě a jeho vliv na odklonění od obecných tradic. I mně je těch dětí líto, protože po Vánocích budou ve škole out, nebudou mít stejné emocionállní prožitky jako vrstevníci, budou out celý život. Počánaje domácím vzděláváním, pardon, ale tak to prostě vnímám, je to odtržení, jakási indoktrinace pro myšlenku otce, která jde mimo obecně platný trend. Můžou z nich být géniové, nebo chudáci.
Můžete prosím vysvětlit kdo tady koho uráží? To, že lidé nesouhlasí s pomateným vysokoškolákem, který má děti v domácím vyučování a mají pocit, že ta děcka jsou chudáci, je pro Vás urážka? Nechtějte vědět, co mě napadá – to by se dalo opravdu kvalifikovat jako urážka. Když neumíte přijmout nesouhlasný názor, tak nepište!
Ano, říkat o někom, že je pomatený, není slušný způsob, jak vyjádřit neouhlas. Pro ty, kterým to není jasné, jsme tu nastavili psaná pravidla, která by ale každý slušný šlověk už měl znát a nosit v sobě. Částečně za to nerespektující vyjadřování může internet. Pochybuji, že byste mluvila úplně stejně, kdyby ten člověk stál před Vámi. Opakuji, nesouhlas je v pořádku, urážky ne. A urážlivý tón a výrazy byste měla umět poznat.
máme 8letou dcerku, která má 3babičky, 3tety, 2strejdy od každého 1dárek. Od nás taky jen jeden, zato tedy vysněný. Pokud touží po něčem dražším pak to dostane od nás. No a přestože sice ví, že dárky má od příbuzných tak mi dnes oznámila: mami, od Ježíška přeci taky jeden dostanu. Takže asi tak. Přes rok jí občas něco menšího koupíme takže nevidím důvod kvůli vánocům nakupovat mraky hovadin jen aby toho mělo dítě pod stromečkem hromadu. Nakonec ta nekonečná doba při rozbalování kravin zkazí radost z dárku na který se dítě opravdu těší.
To je hrůza, co jsou schopní lidé praktikovat a ještě se tím chlubí. Čím větší pomatenec (i když někteří to dělají schválně, extra-buřty – jsme něco víc, tak si všichni sedněte na zadek, že?), tím větší sledovanost…. Pomatená doba.
A výsměch do tváře těm co by své blízké a milované rádi obdarovali ale bud nemají dostatek peněz, nebo už zde jejich milovaní nejsou.
(dárky z rozumem, né nesmysli nebo krámy aby se „něco“ dalo, obdarovat i domácí zvířátka a do toho lesa zajít taky …)
Ještě že jsem měla nádherné vánoce jako dítě a mladý člověk, dnešní děti by mi mohli závidět – nemají ani 1/3 toho co já (a tím nemyslím jen hračky).
Pravopis,ten Vám tedy nezávidím,…
… ááá soudružka učitelka – asi mluvíte naprosto spisovně a bez přebreptů…
… a pokud nerozumíte textu, který není bez chyby, to je mi líto.
O pravopise píše paninka, co za čárkou neudělá ve větě mezeru :))
Tady nejsme ve škole. Důležitá je myšlenka. I vy máte nedostatek, nedodržujete pravidla, nedržíte se tématu.
A co nemají dnešní dědi ani z 1/3 ?
Dodržujte prosím pravidla diskuze, nesouhlas se dá krásně vyjádřit i bez urážek.
já nevim,tak to mi přijde dost smutný,aspon nějaká pozornost by měla být(tedy nemusí),ale aspon tak to mám já..neumim si představit,kdybych nikoho neobdarovala nebo kdybych viděla smutný oči svojich dětí,že nic nedostali.
zvykli by si …, a nakonec by byli rádi, že se nenechají na vánoce oblbovat obchodníky …
…..“zvyknout“ ,se dá časem opravdu na všechno…….
Vánoce naše rodina neslaví, protože nemají s křesťanstvím nic společného. Dárky si ale dáváme moc rádi, proto si celá léta plánujeme podle sebe dárkové dny se vším všudy.
Je to hrozné, Vánoce jsou o tradicích, obdarovat jeden druhého. Když jste normální, chcete klidné svátky a připomenout tradici, pořídíte si stromeček, napečete tři druhy cukroví a každému členu rodiny 1-2 prosté dárky. To, co je v článku popsané je stejně nezdravý extrém jako megalomanství a čtyři týdny stresu aby člověk měl 36 druhů cukroví, 23. prosince vezl z Kauflandu košík přetékající žrádlem a půjčoval si 40 tisíc na kopu dárků, které bude splácet do dalších Vánoc …
Naprostý souhlas.
My dceři kupujeme po celý rok průběžně různé drobnosti jako třeba puzzle, hlavolamy nebo oblečení. Pod stromek dostane jeden větší dárek a tím to hasne. (Pra)babičky z manželovy strany si to ale asi opět neodpustí, takže bude zase kopa krámů typu Xtá panenka pro charitu… Dospělí si u nás dávají drobnosti jako merino ponožky apod. Popravdě pořádné merino fusekle mě potěší nejvíc. 😀
A proč nemůže mít dcera víc panenek?
A nic jiného než puzzle a hlavolamy si dcerka opravdu nepřeje?
Určitě nepřeje. Ještě že dostane v průběhu roku darem oblečení jinak by patrně chodila nahá.
Největší dárkem je láska, pohlazení, trpělivost a tolerance. Radujme se z každého krásného rána, dne a noci. Pro samý shon si zapomínáme vážit základních všedních věcí.
Je nás na planetě hodně a proto musíme změnit myšlení, stali jsme konzumní společností a to nás zničí. Než hromada dárku je milejší věnovat čas tomu druhému. Kolik rodičů si dneska hraje s dětma, dovede jim vysvětli jak co chodí, projit se s nimi v přírodě popsat stromy a ptáky apod. ? Kolik nás dospělých má čas sedět u naších rodičů a prarodičů a naslouchat jejich vzpomínkám? Vánoce jsem o dobrém skutku. Pomoc těm co nic nemají, jsou nemocní a chtějí být lepší, pouze v životě z nějakého důvodu zakopli a potřebují podat ruku.
Honzo, krásné, šťastné a spokojené Vánoce s dobrými lidmi kolem sebe. Na Štědrý den mám svátek. Protože jsem postupem času zjistila, že si na ten můj málokdy někdo vzpomene, říkala jsem si, že to obrátím a budu v ten den obdarovávat já. Je to fajn,když se sejde celá rodina a vzpomínáme. Letos se mi konečně podařilo rozložit si starosti na delší čas před a tak si ty přípravy užívám. Už i můj muž mi řekl, tebe to ještě baví? Mojí kolegyni se před Vánocemi v tomto týdnu narodila vnučka. Tohle nádherné štěstí je ale doplněno opačnou věcí, péčí o nejbližšího. Je to život a já ji držím palce, aby to ustála. Takže šťastné a veselé Vám všem.
Děkuji za přání. I já Vám přeji krásné dny sváteční, ale i všední, ale ne jenom Vám, ale všem. To, že děláte sama sebou šťastnou je dar i pro ostatní, dělá to šťastné i je. Máte dar, máte energii, máte chuť věci otočit v potěšení.
Osobní štěstí a spokojenost nemůžeme budovat na úkor ostatních, pouze se můžou stát jeho součástí pokud je to bude naplňovat.
Moje letošní dárky spočívají v dárkovém kupónu na kulturu, do divadel a na koncerty. Nebo do krásné restaurace. Přes ten pracovní shon se mí blízcí nikam nedostanou, ale takhle ano a jsou za to moc vděční! Doporučuji!!!
Hlavně mi tady nebrečte!
Vánoční svátky jsou ve znamení radosti, takže i tobě šťastné a veselé a jako dárek hodně dobrých a spokojených lidí, těch je už taky někdy poskromnu.
Mě baví, když lidé odmítající dárky používají argument „Když něco chci, koupím si to během roku a nemusím čekat na Vánoce“. Není naopak toto vrchol konzumu? Když si kdykoliv koupím, co chci? Já si – ačkoliv na to mám – plno věcí nekupuju, dá mi je Ježíšek, heč 😀 dárky, které dávám, jsou pro lidi, se kterými se vídám, znám je, znám jejich život, přání, bolesti, strasti i pochyby, vím, co se jim hodí, co by jim udělalo radost. Občas daruji věc, která by toho člověka ani nenapadla, že by ji chtěl nebo potřeboval… to je nej! 🙂 Ano, nemám ráda dávání dárků lidem, o kterých nic bližšího nevím, jen tak z formality. Kolektiv v práci, známí a jánevímkdoještě. Ale moji nejbližší ode mě vždycky něco dostanou a já udělám všechno pro to, aby to bylo něco, co jim udělá radost. Dárky sháním během celého roku (což občas není ideální, letos maminka dostane zdravotní pomůcku na problém, který již není akutní, ale i tak jí udělá radost a využije ji jindy), takže před Vánoci mě veškerý shon mine (letos se mi nevyhla jedna půlhodina na poště…).
Mějte všichni Vánoce krásné tak jako já, ať už si je děláte dárkové nebo bezdárkové a z jakéhokoliv důvodu 🙂
tak to je opravdu ‚nej‘, dostat něco, co člověk nechce ani nepotřebuje. fakt pecka.
Nikde jsem nepsala, že to mamka nechce a nepotřebuje. Naopak, dočtěte to do konce a nevymýšlejte si.
ano koupím když chci a nekoupím ,když nechci , ale na Vánoce musíte ..protože vás nutí obchodníci a reklamy …
A vy dáte na reklamy?
Jestli máte pocit, že Vás někdo nutí, opravdu je lepší nic nekupovat. Já ten pocit nemám…
Vánoce ( a mnoho dalších svátků ) sklouzly do konzumní roviny a povrchnosti, obchody jsou nadšené z tržeb. Je to atak na lidi a jejich emoce prostřednictvím reklam. Často se stává, že se kupují dárky pro dárky, už vůbec nezmiňuji půjčky!!!! Je krásné dárek dávat i dostávat, ale nemělo by jít především o dávání srdcem? A navíc – zkusili jste dát i nehmotný dárek -poděkování, pohlazení, vyjádření lásky …? Většinou nic nestojí ( možná přemáhání či schopnost vyjádřit ), ale má mnohem vyšší hodnotu a zcela jistě potěší!
To je velká pravda, ale navodit si atmosféru Vánoc taky stojí za to. S dětmi ozdobit ráno stromeček, koukat se na pohádky, dát si společnou procházku a pak si dát dobrou večeří a prostě si spolu slavnostně užít ten volný den je to na Vánocích to nejhezčí. Můžete si to takto udělat jiný den, ale tu slavnostní atmosféru něčeho většího to alespoň pro mě nemá… Osobně se přiznávám, že nebýt dětí, tak bych dárky přeskočila, po Večeři si rozsvítila stromeček, přidala si bramborový salát a šla koukat na Pelíšky 😀 😀
Dobrý den,
každý máme svůj pohled na Vánoce, my s manželem to už také nijak nepřeháníme, doma nám zůstal 20 letý syn VŠ, se kterým se vždy dohodneme na tom, kdo si co přejeme, ale rozhodně to nepřeháníme a máme limit pro každého max. dva dárky. Dcera s přítelem přijedou až 25.12. a je to hlavně o setkání a zastavení se v tom shonu, povídání a společně prožitém čase.
Nicméně by mě zajímalo, zda všichni tito lidé, co zde napsali své příspěvky ohledně svého přístupu k těmto svátkům, jako děti s rodiči též nedrželi Vánoce, neměli stromeček a nedostávali dárky? A pak si nesdělovali s kamarády ve škole, co hezkého jim Ježíšek přinesl? Ale pokud to pramení z výchovy, asi bych to pochopila.
A pokud jim jako dětem jejich rodiče vždy připravovali hezké Vánoce u rozzářeného stromku, nechápu, kde se v nich tato nechuť je připravit pro ty vlastní, bere?
Taky mě to napadlo. A pak také, na co budou jednou ty děti vzpomínat, nebo jak si to zařídí ve své budoucí rodině. Nikdo je přece nenutí propadat nějakému „konzumu“. Vše se dá zvládnout i rozumnou cestou.
Patrně budou vzpomínat jak je krásné nepodlehnout konzumu. Také možná bouchnou dveřmi za svymi rodiči. Také extrém. .
Otázka,co jsou vánoce? Když půjdeme do důsledku, tak vlastně oslava narozenin. (Oslavujeme narození Ježíše Krista, nebo ne?) Vím, že se to datum narození přesně neví, ale takto to bylo v křesťanských kruzích stanoveno. Takže – pokud je to oslava, a všichni kteří se této oslavy účastní, si dávají dárky jen navzájem a na oslavence jaksi zapomínají, zažijí možná skvělou a vánoční atmosféru. Ale ten, kvůli kterém vlastně vánoce (vznikly) a jsou, zůstane mimo všechno dění naprosto nepovšimnut. Kdybych byla já oslavenec, tak by mi asi dobře nebylo.
A pokud považujete narození Ježíše Krista, jeho smrt a jeho zmrtvýchvstání za mýtus, pak vlastně nemáte ani důvod vánoce slavit a celý ten humbuk kolem je zbytečný.
Mám na to jednu odpověď. Nejsem věřící, takže přesně nevím, co kdy a jak. Ale pro mně je nejkrásnější, když se v rodinách narodí malé dítě jako dárek pod stromeček. Každé narození je zázrak a já dodávám přírody. Lidé jsou její součástí, zrovna tak jako všechno živé. Proto děti, které se v tuto dobu narodí, jsou v něčem o něco pro mně vyjímečnější. Ale každé dítě je pro mně malým zázrakem. Proto si zaslouží, aby ten jejich život byl takovým, že budou mít na co vzpomínat.
Ok. Každé narozené dítě je zázrak, ať je nebo není pod stromeček. Je otázka či přírody nebo Boha, ale to také není podstata diskuze a každý je svobodný ve svém názoru. Chtěla jsem jen vyjádřit, že se mi nelíbí celkový stres kolem vánoc, když lidi ani nevědí, co je jejich podstatou. Přeji hezký zbytek dne.
S tím s Vámi plně souhlasím. Když jsem chodila ještě do práce, tak jsem si většinou užívala ty krásné momenty s dětmi u stromečku. Když se mi narodil syn, tak jsem si je užívala i doma. První jeho výkřik, když uviděl stromeček si pamatuju dodnes. Už je to taky pár let. Takže když potom přišel čas přípravy doma, tak to bylo čím dál víc ve spěchu, protože i věkem člověku ubývají síly. V letošním roce jsem začala dřív, jsem doma, takže dělám tak, abych si i to uklízení trochu užila. každý den si říkám, co jsem zvládla a jsem ráda, že každý den něco přinese. Dnes mně překvapila kolegyně z práce s dětmi. měla jsem Štedrý den o něco dřív, ale za tu krásnou chvilku bych nic nevyměnila. Takže krásné Vánoce i Vám.
Co se týče původu vánoc, s křesťanstvím nemají vubec nic společného. Svátek pochází z Římské říše a oslavoval narození neporaženého slunce, resp. tzv Boha slunce – Tamuze, jenž byl v podstatě znovu-vtělením svého otce Nimroda. Tento kult sahá až do starého Babylonu. Do „křesťanské“ věrouky byl svátek začleněn v době, kdy křesťanská církev jako taková zanikla a proměnila se v jakousi kombinaci „křesťanství“ a Římského pohanství, přičemž pohanská věrouka dominuje.
Doufám, že jsem Vám odpověděl na Vaši otázku co jsou to vánoce, ve zkratce pohanský svátek, který s křesťanstvím nemá nic společného (stejně jako ŘKC).
Vánoce jsou původně pohanské oslavy slunovratu, které křesťané nedokázali vymýtit a tak je převzali a vytvořili k nim vlastní příběh. Byla to oslava, která měla pozvednout náladu, která se zhoršovala se zkracováním dne (dle statistik je o vánocích nejvíce sebevražd). Po křesťanech převzali vánoce do rukou obchodníci a vytvořili z nich byznys, kdy se nám snaží vnutit, že vánoce jsou soutěž v tom kdo komu dá více dražších dárků – což vede k zadlužení, pocitům zklamání … přesný opak původního záměru. Já bych v návratu k tradicím přeskočil i to křesťanské mezidobí a vrátil vánocům podobu: „pořádné pařby“ – bez dárků, zato se spoustou zábavy.
V naší rodině jsme dárky zrušili v okamžiku, kdy jsme s bratrem dospěli. Navrhli jsme to my dva a rodiče i babičky si viditelně oddechli. Od té doby mám zase Vánoce ráda. Nechodíme v prosinci do nákupních center, takže si ušetříme čas i nervy, upečeme tři druhy cukroví, aby to doma vonělo, byt si hezky vyzdobíme a večer jdeme na procházku. Asi o rok později jsme zrušili dárky i na narozeniny a pak už šlo opravdu jen o to se sejít, popovídat si, dát si něco dobrého a mít pohodu. Tak to běželo asi 10 let a teď dárky dostávají už jen naše děti a ani tam to nepřeháníme. Stejně to končí někde v koutě, i když si to strašně přály, a nejvíce si vyhrají s tím, co si vyrobí nebo nakreslí a vystřihnou. Často hledím, jaké hry a příběhy s těmi papírovými bebechami vymýšlejí a nedejbože, abychom to třeba vyhodili, zatímco předražené krámy leží bez povšimnutí.
skvělé,že je tohle období některými tak vnímáno……,je to vskutku unikátní období roku,jež
si zaslouží naši bdělou pozornost…………..,tak hezký slunovrat………………
Hezký den přeji.Abych řekl svůj názor tak vánoce jako takové dnes mají podle mě úplně jiný význam…Marketingový tah který přerostl v soutěžení na sociálních sítí kdo komu co v jaké hodnotě = kvalitě dal a shon a stres který vše značně podporuje.Ten pravý důvod aby rodina přátelé byly spolu užili si a vážili jeden druhého se bohužel vytrácí.Stále více to dopadá tak že nemohu přijet ale počkej co ti pošlu za dárek to budeš koukat a všichni ti ho budou závidět … je ale tohle to pravé?Jsem štastný že já a moje rodina jsme v tomhle jinde.Nezáleží komu co dáme a jestli vůbec hlavní je čas strávený pohronadě.Dříve nebo později přijde čas kdy všechny dárky byste vyměnili za pár minut s někým kdo vám chybí ale to vrátit nepůjde…
Přesně tak . Lépe bych to nenapsala.
No my si dárky taky nedáváme jen třeba s manželem společný výlet a dospělím dětem dáváme peníze ale jak píše pan Jan stavař tak to je strašná od něho a jeho manželky sobeskost a vychytralost.Tak malým dětem neudělat stromeček a nedat nějaké dárečky pro tak menší děti tak to je praštěnost.A jestli se myslí že děti uchrání před konzumem je úplná pitomost.Budou v dospělosti ještě mnohem horší než děti které dátky dostávaly.Budou si chtít všechno vynahradit a ještě rodičům nikdy neodpustí že neměly vánoce.Někdy jsou ti studovaní profesoři na hlavu a měli by se léčit.
Na Vánocích je nejlepší to, že se sejde celá rodina, dělají se věci, na které jindy není čas (sledování pohádek, procházky, posezení s přáteli, atd…), a také to, že se všechno kolem zklidní a zpomalí, lidé se aspoň na pár dnů snaží být k sobě milí. A nejhezčí je to pro malé děti – to těšení, to „tajemno“ kolem Ježíška a dárků. Není nic krásnějšího, než vidět spontánní radost dětí u stromečku (a nejen dětí). Dárky nemusí být drahé, ani jich nemusí být moc. Vánoce nejsou soutěž „kdo dá víc a za víc a kdo dostane víc a za víc“. Jde hlavně o tu krásnou atmosféru, o hřejivý pocit z toho, že obdarujeme ty, které máme rádi, že jim uděláme radost. A to je mnohem víc, než spousta nepotřebných krámů, jen aby toho bylo „hodně“. Vánoce jsou tady tradičními svátky, není důvod je ze svého života vyloučit a vzít dětem jeden krásný kousek dětství. Je mi líto dětí, za něž rodiče rozhodli, že jim ty hezké zážitky nedopřejí. Znám pár takových rodin, proto vím, jak jsou jejich děti o Vánocích smutné z toho, že nemají ani stromeček, jak jsou zamlklé, když se ostatní děti baví o tom, jak to mají doma hezky nazdobené, jaké mají cukroví, jaké dostaly dárky…
U nás je to tak že se naděluje celí rok, už to není jako dřív že se čekalo na vánoce až naděli Ježíšek. Jsme hlavně konečně spolu celá rodina a to je taky krásné v dnešním schonu.
V každé společnosti je období, kdy se dostávají dárky (křesťanská společnost vánoce, živé chanuka, muslimové ramadán atd.). Je zvláštní, že ti, kteří vánoce prožili je tak klidně odepřou svým nejdražším dětem. Ano děti si mnohdy přejí z našeho pohledu kraviny, ale pro takovou slečnu z našeho pohledu úplně nemožný kousek oblečení či parády je v jejím věku to nejdůležitější co zrovna potřebuje. Proč jí to nedopřát, pokud to finanční možnosti dovolují. Z pana vysokoškolského profesora mi běhá mráz pro zádech, jediné co mě uklidnilo, nezamezil styk s ostatními příbuznými, neboť jak píše babičkám a dědečkům ustoupí. Děti má v domácím vzdělávání (asi jako slepice v kurníku ty jsou také v domácím chovu). O manželce se raději ani nezmiňuje, asi jí má také v domácím chovu. A ještě s klidem říci, že děti závidí ostatním? Asi jim je nějaký slunovrat ukradený. Každý by si měl uvědomit klidné období adventu, nemusím přeci téměř spát v obchodních centrech, dávky mohu koupit s předstihem a nemusí jí být ani hromada. Ale nevidět ty rozzářené oči dětí je smutné. Každý extrém je škodlivý.
Při čtení téhle diskuze jsem si představovala jak se členy sedím u večeře a probírané své potřeby a názory na vánoce. Kačka jsem vznesla tu pachuť, když preferuje jediný svůj správný názor.
Nemyslim si, že bych tvrdila, že můj názor je jediný správný.
Ani já si to,Káčo nemyslím
Proboha, říká vám něco tradice?
Konzum, balící papír a bůh ví jací ještě tady jsou pomatenci. Vašich dětí je mi opravdu líto. Kecy v kleci …. Vánoce jsou o rodině, pohodě, klidu a dárcích ( o které jen magor ochudí své děti)…
Vždy se dávají dárky dle možností dané rodiny, ale nedat vůbec nic či neslavit vánoce? Magoři ….k tomu neni co dodat .
Prosím, mírněte se ve výrazech, v souladu s pravidly diskuze. Nesouhlasit je v pořádku, ale je třeba to dělat slušně. Je třeba mluvit tak, jako kdybyste to přímo měla těm lidem říct do očí. To by většina lidí volila jiná slova. A tak je to v pořádku.
Nesmyslnost přehnane na druhou stranu.Mel by se člověk řídit heslem všeho s mírou. Jestli to je teda vubec pravda a někdo ochudí děti o Vánoce když nemusí, maly jsou jen jednou.
Lidé z článku doteď žili konzumem a z jednoho extrému chtějí utéct do druhého. Kdo si dokáže Vánoce užít a nežene se za ničím, tak nepotřebuje vyprávět dětem o Ježíškovi, který existuje, ale chodí jen někam a podobné další nesmysly. Kdo vychovává děti s tím, aby byly zdravě sebevědomé, tak se nemusí bát jako pán v článku, že by se jeho děti měly potřebu ve škole s někým porovnávat, že by z toho měly nějaké trauma. Vánoce jsou něco, na co budou děti vzpomínat až do konce života. Pokud si je někdo nedokáže sám užít a proto za to trestá i své děti, tak je to celkem smutné čtení.
Já si myslim,že se nemusí nic přehánět.V tomto jsme každy svym pánem.Ja bych si bez dárků neuměla představit vánoce.
Většinou dávám něco smysluplného a hlavně sama dárky vyrábím.Když jde o extrémy tak zrovna tak letní dovolená může byt jen jídle a snaha za každou cenu někam jet .Někdy si na to lidé také půjčují jen aby jeli k moři a trpěli na dálnicích v tom horku.Vše je jen o rozumu a střídmosti.Já vanoce nebudu rušit,protože s nimi umím zacházet.
Souhlas
Hm, z extrému do extrému, kdy se začnou lidi chovat umírněně….
Nezpochybňuji jakékoliv postoje, které nikomu neubližují. Myslím si ale, že dárky se dají pořídit i levné, které udělají radost. Ano, přemrštěný konzum je k zbláznění, ale takové obyčejné Vánoce v tradičním duchu a vzájemné lásce podle mého soudu nejsou vůbec marné. Asi by mi bylo líto dítěte, které je nuceno odpovědět na kamarádovu otázku, co našlo pod stromečkem, NIC. Lidé byli dříve chudí, ale tatínkové dovedli udělat dítěti jednoduchou hračku, maminky z minima surovin uspořádat „hostinu“. Jsem ráda, že v naší rodině se rodinné tradice drží a i pro vnoučata je svátkem pomáhat při pečení cukroví, prostírání…
Vyhýbám se tomuto obskurnímu webu, ale protože je protlačován i do jinak seriózních vyhledávačů, a tento článek mne opravdu zarmoutil, nemohu mlčet. Pí. Polanská jednak opět nestydatě upravuje skutečnosti k obrazu svému, a především manipuluje s fakty. Bohulibé téma omezení konzumu se zvrtlo v agitku s nepřesvědčivými anonymními „hlasy z lidu“, a nic neříkající bláboly o odpadech. Když už ale řekneme Á, měli bychom poctivě říci i Bé. Každý den produkuje Evropa a USA polovinu odpadu Země, na souvztažnosti jednotlivých profesí je závislý i zbytek, a je iluzorní si myslet, že pouhým zrušením vánočních dárků cokoli řešíme… Zde jde pravděpodobně o další pokus narušit stávající hodnoty, a pomalu připravovat občany na nadcházející multikulti změny. K tomuto účelu slouží právě všehoschopní pomatenci, dotovaní z různých, především zahraničních, zdrojů. Tak veselé vánoce, pamatujte na staré moudro. Qui Bono…
Pane Vaňku, vy vidíte čerta opravdu všude. Nikoho na nic nepřipravuji, píšu o tom, co se děje, dávám téma k diskuzi. Nepromítejte si do mě svoje představy. A přestaňte používat slova jako nestydatě, obskurní, pomatenci. Říkají především něco o vás, ale i tak, porušují pravidla webu a příspěvky, které je obsahují, budou mazány bez ohlášení. Škoda, že si vytváříte nepřátele i tam, kde nejsou. Respondenti v tomto článku jsou skuteční, ale anonymitou je chráním před případnými výpady, někteří lidé totiž neumějí nesouhlasit slušně a s respektem. Žijte a nechte žít. A mimochodem, já jsem pro úctu k tradicím a i pro dárky. Myslím si, že především děti by měly být obdarovávané. Je pravda, že vidím velký problém v konzumním materialistickém způsobu života, do kterého západní – a nejen ten, šíří se to – svět zabředl a který zásadně utváří naší mentalitu a také mentalitu českých Vánoc. A možná se v tom i shodneme.
Na pana Vaňka je škoda slov,ale tady ho potkávám opravdu poprvé.
Pan Vaněk tu dřív býval často. Kvůli němu jsme začali uvažovat o zavedení pravidel diskuze a nakonec je i zavedli. Netušila jsem, že přispívá i jinam. Díky paní Leo, za Vaši něžnější přítomnost. Hezké vánoce
Vám také,ale něžnější není ten správný výraz.Doufám,že jsem snad nebyla hrubá,ale nemohu souhlasit s něčím,čemu nevěřím.Uvítala bych i jiné přispěvatele z řad odborníků,se kterými třeba až tak nesouhlasíte.Ale o tom diskuze je ,ne?
Určitě. Jaké odborníky máte třeba na mysli? Výběr témat i odborníků je na nás, ale diskuze o nich je otevřená. A bereme si inspiraci a poučení i z komentářů. Kolikrát jsem oslovila lidi, kteří měli jiný názor. Kolikrát se mi ale také stalo, že mi pak konkrétní příklady sdělit nechtěli. Například v souvislosti s inkluzí je to časté. Teď ale mám domluvenou návštěvu v jedné škole, kde jsou ochotni mi ukázat, s čím nejvíce „bojují“. p.s. nevím, jestli jste mě správně pochopila, myslela jsem něžnější než pan Vaněk 🙂
Tak třeba od pana Ondřeje Šteffla jsem četla mnoho zajímavých článků,toho byste se nemohli zeptat ,co si třeba on myslí o“ reformách “ v našem školství,nebo o inkluzi?
Mohli, i jsme jeden jeho sloupek zde měli, i když jsme to dosud nedělali i proto, že je majitelem soukromých škol a my se zaměřujeme pokud možno na běžné školství. Pokud ale vím, i z toho, jak sleduji jeho příspěvky na FB, jeho názory na žádoucí podobu vzdělávání i inkluzi jsou dost podobné třeba těm mým.
Opravdu? Ale já jsem nemluvila o jeho soukromých školách,ale o jeho názorech na vzdělávání obecně .A třeba jejich přijímací testy už akceptuje i dost státních škol. Jistě,scio školy jsou pro většinu prostě nedostupné,ať už z důvodu vzálenosti, nebo ceny.Chápu ,že výběr odborníků i témat je na Vás,ale ptala jste se.
Vy třeba ne, ale hodně lidí vnímá pana Šteffla přes jeho podnikatelské aktivity, jako podnikatele. Jeho SCIO testy jsou samozřejmě užitečné, i školy SCIO. Vůbec není vyloučeno, že až najdeme nějaké téma, na našich stránkách se objeví. Moje sestřenice má děti ve SCIO škole a už nějakou dobu se tam chystám. Jen to asi nebude to, po čem jste se ptala, protože jeho pohled na vzdělávání není ten „jiný“, odlišný od toho, jak zde píšeme.
Tady pan Šteffl sdílí náš článek.
Vánoce jsou již jen vrcholem neřízeného konzumu. Potažmo jen urychlují cestu lidstva ke svému konci. Množství energie, plastů a zdrojů zeměkoule, kterou člověk vydá jen proto, aby si jeho dítě mohlo rozbalit dárek a nedlouho poté ho zahodit bez pocitu štěstí je hrozné. Nejhorší na tom je, že tím dětem vlastně ničíme budoucnost, protože jim ničíme planetu. Vezměte děti raději ven a travte s nimi čas. Ten si dárky stejně nekoupíte …
Jehovisti taky vánoce neslavíca žijou. O těch se tu nepíše, zajímavé…
To také nejsou normální lidi. Předvoj všech posahancu. Verte že vím o čem mluvím.
Taky jsem se setkala s dítětem, chlapcem, který žil v rodině, která se hlásila k Jehovistům. A bylo mi ho před Vánocemi dost líto, protože k aktivitám, které jsme měli u nás v mateřské škole měl zpočátku odpověď se smutným výrazem v očích, tohle mi doma neděláme. těsně před Vánocemi už v mateřské škole chyběl. Tu rodinu jsem znala a přemýšlela, jaké ještě všechny okolnosti se přidaly, že se rodina obrátila na tuto víru. Ale chlapce mi bylo líto. Myslím, že víra pomáhá lidem překlenou v životě nějaké problémy. Pokud je křesťanská víra v rámci pokolení daná a přenáší se její myšlenky s generace na generaci, pomáhá rodině udržovat rodinné pouto a soudržnost. Pokud ale rodina tohle pouto ztrácí, hledá cestu v jiném uskupení a víře. V takovýchto případech je situace lidí někdy zneužita ve prospěch jedince, který je vůdcem této sekty. Záleží na tom, zda lidé svoji situaci ustojí. Je to hodně složité, protože do osudů lidí nevidíme. Tenhle chlapec už je dospělý a protože už tu nežije, nevím, jak to dopadlo a jak slaví své Vánoce teď.
Vánoce bez dárků nejsou Vánoce. Vždyť se nemusí dávat nic drahého. Dětem se přece nemusí dávat hračky, u nás Ježíšek nosí omalovánky, pastelky, něco, co se nehromadí v bytě. Nebo něco dobrého, co bychom jinak dětem jen tak nekoupili. Kdyby moje děti věřily na Ježíška, ale přitom nechodil k nám, tak by mi jich bylo líto.
Je to fakt desny kam az to slunickari a aktivisti zenou. Jsou lenosni egoisticti a asi meli desny Vanoce ze nechteji tu krasu a tajemno doprat. Darky nikdo nemusi kupovat v adventu a klidne v lete a pak si i uzit klidu. A ekologie s papirem je smesna, Cina chrli denne 100x vic spiny nez cela evropa. A do Brna se kvuli trideni a jinym blbostem dovazi odpad z okoli aby mohla spalovna vyrabet ekologicke teplo. Tradice jsou tradice a kvuli trose papiru stromecku a trose vyhozenyho jidla bych si nehral na ekologickeho jak rika sef senatu Kubers dobrosera.
Prosím nenálepkujte hned někoho jako egoistu a lenocha, po přečtení jedné citace. Vůbec toho člověka neznáte. Kdybyste se s ním potkal tváří v tvář, třeba byste úplně změnil názor, z několika slov jste si hned vytvořil obraz, který může být úplně pokřivený. Co se to ve veřejném prostoru rozmohlo za nešvar, nadávat druhým lidem z bezpečné vzdálenosti? K čemu to je dobré? Je to jen výron Vašich emocí. Takovýto komentář svět nezlepší, skoro bych řekla, že ho zhorší, protože v něm není klid. To, že Čína znečišťuje, neznamená, že balast neprodukuje i „vyspělý svět“ – je to přímo spojené s konzumním životním stylem, který je západu i Číně nyní společný a zdá se, není dlouhodobě udržitelný. Téhle argumentaci opravdu nerozumím. Ale můžeme o tom diskutovat, v klidu. To přináší šanci, že nějak přispějeme k dobrému.
Doba je z tohoto pohledu hrozna, vanoce bez darku, ford mustang ve verzi eko. Migranti na urovni stredoveku jsou “ prinosem“, homosexualita zivotnim stylem atd…Slunicka nici nasi zem a skvely zivotni styl
Ale no tak, není vše černobílé. Hezké Vánoce.
Paní Polanská a proč tedy pan stavař otec 3 dětí nevystoupil veřejné něco mu v tom braní? Myslím že většina diskutujících by mu svůj nazor řekla i do oči. Nemyslím si že většině lidí děla problém říct druhému svůj názor.
Co to znamená vystoupit veřejně? Hledala jsem někoho, kdo by v článku zastupoval příklad rodiny, která nedává dárky, a našla jsem ho. Nezveřejnit jména jsem se rozhodla já, on proti tomu nebyl. Řešíme téma, ne jednotlivé lidi, které stejné z jedné citace nemůžete poznat. A pořád opakuji: názor není problém, forma vyjádření, pokud je neuctivá, je problém. Takže říct o někom, že je pomatenec, prostě není ok, i když s jeho postupem někdo nesouhlasí. Kam bychom došli, kdybychom se takto k sobě chovali i osobně? Nevěřím tomu, že většina lidí, která něco takového říká na plnou pusu na internetu, by to řekla touto formou do očí, vystavovali by se riziku hádky. Tady můžou zaútočit a pak se hezky někam schovat. A to nepodporujeme. Nesnášenlivost na internetu otravuje společnost a dostáváme se na šikmou plochu. Vhodné je říci třeba „s tímto přístupem nesouhlasím, děti to může podle mého poškodit“, nikoli si slovně odplivnout. Budu Vám to ráda opakovat, dokud to nechopíte. Můj speciální vánoční dárek pro Vás 🙂
Řekla bych,že jste nenašla rodinu,kde si na Vánoce nedávají dárky,takových je jistě víc.V případě pana Jana je to jen takový experiment,který se tak úplně nepovedl, ( „kazí“ mu to prarodiče)a v konečném důsledku z toho ty děti musí zákonitě mít v hlavičkách jen pěkný galimatiáš. Proti konzumu se dá přece bojovat i jinak ,než popřením veškerých vánočních tradic.Docela by mě zajímalo,jak si děti poradily s informací,že Ježíšek existuje,nosí dárky, jen zrovna k nim nechodí.
No já abych řekla pravdu, jsem čekala mnohem odvážnější verzi. Že pan stavař hrdinně brání své děti nejen před konzumem, ale i před širší rodinou. Pak mne napadlo jediné – páchání trestného činu omezování osobní svobody. Ale to už bylo asi moc i na tuto autorku. Krásný den
No vidíte, a to neudělal, takže je zbytečné si kolem toho fabulovat další příběhy:-) I Vám přeju
Takových rodin určitě není mnoho, i když jde o trend. Nevím, jak to mají jeho děti, ale o dotyčném člověku vím z doslechu, že velmi pomáhá druhým lidem. Já bych asi byla s odsudky opatrnější. Vůbec nemůžeme vědět, jak to lidé v rodinách mají, jací jsou. Třeba soudíte úplně mylně, jen podle nadsázky a upřímnosti jeho slov. Děti nejvíc vychováváme tím, jací jsme, a pokud jsou jeho postoje jen pevné, ale dobré, bez zášti, děti tím podle mě neutrpí, naopak, i to časem ocení. Kdyby si tím naopak něco dokazoval a nějak by to odporovalo tomu, jaký je, děti by to od něj nevzaly. Ale o tom můžeme jen spekulovat, takže je podle mě zcela zbytečné si tvořit názor na tuto konkrétní rodinu, o které nic nevíme, jen to, že se rozhodla přestat s tradicí rozdávání dárků o Vánocích.
Tak především jste uvedla, že kdyby pan Honza stál tváří v tvář panu stavaři, nejspíš by to tak neřekl. Já mám ve zvyku říkat, co si myslím, nesnáším faleš. Pravda, někdy si tím trochu zavařím, ale spíše se stává, že mi druhá strana později řekne, že jsem měla pravdu. Jsem jen ráda, že nejsem lékař a nemusím říkat milosrdnou lež. Nemám ráda extrém a pokud jsem jehovisty nazvala pošahanci, tak to je to nejmírnější slovo, které jsem mohla použít. Právě z vlastní zkušenosti vím, co extrém dokáže a absence vánoc u jehovistů je to nejmenší zlo, které je mohlo potkat. Protože to potkalo jednu z mých nejdražších osob jako dítě a ač o tom nemluví, vím, že jí to poznamenalo na celý život. Jako dítě si nemohla vybrat. Jehovisti také vlastně chrání před tím zlým světem stejně jako pan stavař své děti před konzumem. Jak dlouho? Dokud neutečou. Tak asi tak.
Byla bych s odsudky opatrnější, na Vašem místě. Člověk pak může být velmi hezky překvapen. Jestli mohu doporučit, nestylizujte si realitu podle vlastních představ. Odpověděla jsem na Vaši otázku „proč nevystoupí veřejně“, která ostatně nedávala moc smysl. A taky na to, proč není dobré na sebe pokřikovat ani na internetu. To si můžete možná dovolit ke svým známým, ale na ulici byste se mohla dostat do velkých problémů. A i tento člověk je pro Vás neznámý. Už několikrát jsem si všimla, že se často proti někomu v článcích bouříte nebo vymezujete. Tolikrát pravdu určitě nemáte. Někdy je lepší si prostě jen zamést před vlastním prahem a nazřít břevno ve svém oku – když už máme ty Vánoce – než si pořád připadat jako hlavní nositel pravdy a morálky.
Vůbec si nepřipadám jako hlavní nositel morálky. Víte v ochraně seniorů už jsme velice pokročili, někoho „zavřít“ doma a dělat mu zábavu bez kontaktu s vrstevníky by bylo považováno za omezování osobních práv. Nikoli však v případě dětí, ty můžeme „zavřít“ doma v rámci domácího vzdělávání a vlastně mu také zabránit styku s vrstevníky. . To už považujeme za normální. Styk s vrstevníky tak nějak považuji za důležitý a to v tom negativním i pozitivním ohledu. V Německu je například domácí vzdělávání zakázáno. Co si tedy myslet o člověku, který bez skrupulí přizná, že je to jeho dětem líto, ale oni si zvyknou. Opravdu nic pěkného to není.
Díky za tuto velmi slušně formulovanou reakci. Lidi s dětmi v domácím vzdělávání tvrdí, že jejich děti mají kontaktů s jinými děti hodně, často se i učí společně děti z více rodin, kolegyně o tom zrovna chystá článek. Je ale fakt, že jde nejčastěji o kontakt s podobně laděnými rodinami. Děti myslím doma zavřené nejsou, ale asi nepoznají celé široké spektrum dětí, které by potkaly na základní škole, ať už to znamená cokoli. Děti v domácím vzdělávání mívají často lidé, kteří se o děti starají nadprůměrně a týrání tam myslím není obvyklé. Máte ale pravdu, že obecně se dětem v některých rodinách ubližuje a ne málo, snažíme se přispívat k tomu, aby to tak nebylo, svou troškou do mlýna. Tuto rodinu mi doporučila velmi laskavá matka tří dětí (chodí do normální školy), a tak se domnívám, že to žádní tyrani nejsou:-) Pro mě zajímavá je informace, že v Německu je domácí vzdělávání zakázané, není mi to známo a prozkoumám to. Přeju Vám dobrý start do nového roku a vše dobré.
Jen si dovoluji poznamenat, že týráním můžeme nazývat i omezení kontaktu. Ale to je zase jiná pohádka. Přeji krásný rok 2019.
Dovoluji si nesouhlasit s tím, že dárky se nedávají a jsou vlastně zbytečné. Máme naše, české tradice.
Učíme děti o české tradici Vánoc. I k těm starým drobné dárky pro děti patřily. Dárky dostávala i hospodářská zvířata. Nebyly to dárky za tisíce. A proč by tisíce měly stát dárky dnes. V rodinách , kde si nehrajeme na to, co dostaly naše děti a za kolik to funguje jinak. I z dárků v podobě knihy, drobností na rozvíjení dětské kreativity je velká radost. A radost rodičů a prarodičů z vlastnoručně vyrobených dárků od dětí a vnoučat je mnohem větší, než by udělal dárek za tisíce.
Tak to funguje u nás.
Je po Vánocích a já si začínám tak trochu vychutnávat povánoční klid. Vzpomínám, jestli jsem nezapomněla na některou z tradic, kterou si každoročně připomínáme v rodině. Na stole ve váze jsou větvičky barborky, které mi už připomínají svými žlutými květy jaro, na lustru nad vánočním stolem visí větvičky jmelí, v obývacím pokoji navečer každý den rozsvěcuji vánoční stromeček, z adventního věnce dohořely svíčky, bramborový salát, smažený kapr a rybí polévka jsou snědené. Dárky už dělají radost obdarovaným, i když letos byly víc praktické. Stihla jsem také dvě vánoční návštěvy s rodinou. I rozkrojené jablíčko mělo krásnou hvězdičku, med a ořechy chutnaly líp než cukroví. čas utíká, je zase poslední den v roce a já si říkám, jak to zase všechno rychle uteklo. Předávám tyto tradice ze svého dětství dál svému synovi, který už slavnostní štědrovečerní tabuli chystal sám. Snad si některé z tradic, které každým rokem vzpomínám a dodržuji zapamatuje i do svého dalšího života. Jen skořápky, které jsem letos chystala, neplavaly po vodě. Syn už je kvůli práci, větší čas z domova, ale vrací se a to pěkné prožíváme jako rodina spolu.