Úspěšní nechybují méně, jen lépe s chybou pracují, ukazuje průzkum. Mnoho českých učitelů se ale chyb bojí

Rodiče bolí, když jejich dítě chodí ze školy s pocitem neúspěchu, protože učitel pouze zaznamenává jeho chyby, ale konstruktivně s nimi nepracuje. Práci s chybou vyhodnocuje jako extrémně důležitý komponent správného učení i Česká školní inspekce. Pomoci žákům učit se z vlastních chyb dokáže ovšem jen takový učitel, který si připouští vlastní chyby a nebojí se jich. “Vztah českých škol k chybování nebyl a není dobře pojatý, ať už ve vztahu k dětem, nebo učitelům,“ myslí si Martina Habrová, která působí jako mentorka učitelů.

V dnešní době se zkoumá úplně vše. Profesor Dashun Wang a jeho kolegové ze Severozápadní univerzity v Illinois v USA se například rozhodli, že prozkoumají, jak se má chyba ve vztahu k úspěchu. Článek o jejich výzkumu nakonec vyšel v prestižním vědeckém žurnálu Nature, pro laiky ho převyprávěl David Noonan na popularizačním portálu Scientific American. Wang a spol. zkoumali poněkud bizarní, zato velmi rozsáhlé skupiny, které si rozdělili na úspěšné a neúspěšné: žadatele o grant, investory do startupů a také pachatele teroristických útoků. Snažili se vytvořit algoritmus, který by popsal dynamiku úspěšného projektu s ohledem na chybování.

Co zjistili? Není to tak, že ten, kdo nakonec uspěl, chybuje méně. Počet opravných pokusů byl u úspěšných a neúspěšných projektů stejný. “Každý vítěz nejdřív prohrává,“ říká profesor Wang. Ale druhé zjištění jeho týmu je neméně podstatné: úspěšní pracují s chybou jinak, lépe. Vtip je v tom, že musíte přijít na to, co fungovalo, a co ne, a soustředit se na to, co je třeba zlepšit, místo toho, abyste se nejistě potáceli v pochybnostech a horečnatě měnili všechno, shrnuje to vedoucí výzkumu Wang. Jak se poznalo, že ti úspěšní mají jasněji v tom, co je chyba a jak s ní naložit?  Průzkum zaznamenal, že interval mezi jednotlivými pokusy je u nich kratší. Měli větší tah na branku, lidově řečeno.

„Dělat chyby je mnohem lepší než nedělat nic.“  Billie Joe Armstrong (americký zpěvák a hudebník)

Chybami se člověk učí. I učitel?

To, že chybami se člověk učí, víme i bez profesora Wanga. Ale jak se s tím pracuje v instituci, kde je učení hlavní aktivitou, tedy ve škole? „Ve vzdělávacích kruzích se o významu práce s chybou mluví, ale řekla bych, že zatím spíš jen mluví,“ říká učitelka a lektorka Petra Dočkalová, která na toto téma vede semináře.  „Mnoho učitelů již prošlo školením, ale často vidím, že práce s chybou je pro ně to, jak to dělali vždycky. Chyby najít, spočítat a oznámkovat. Aniž by se zajímali o to, proč dítě chybu dělá.“

Zjištění ČŠI o tom, jak učitelé pracují s chybou na středních školách. Ve vyučování byla podle inspektorů vhodně využita chyba

♠ u nematuritních oborů ve 26 %
♠ u maturitních odborných ve 34 %
♠ na gymnáziích ve 38 %


Jak může práci s chybou učit někdo, kdo se nikdy nemýlí?

Pracovat s chybou žáků umí jen učitel, který práci s chybou rozumí a hlavně, připouští si vlastní chyby a pracuje s nimi. Ale mnoho pedagogů má z chyb panickou hrůzu. „Předchozí generace vychovatelů nás přesvědčovaly, že učitel musí mít vždycky pravdu. Je přece autorita. Hanba učiteli, který se zmýlí,“ říká Jana Šindlerová, která nově učí studenty pedagogiky na FF UK. „V kurzu mám samé inteligentní, vzdělané, aktivní lidi. Ale hned první věc, kterou jsem musela odbourat, byl strach některých z nich ze špatné odpovědi. Zcela vážně zazněly věty jako já na to nechci odpovídat, protože si nejsem jistá, že si to myslím správně.”

Učitelka Denisa Machoňová Tichá udělala pro své žáky nástěnku, která jim má pomoci přijmout vlastní chyby. Teď ještě, aby se s chybou skamarádili i učitelé. Nebo vlastně nejdřív.
Učitelka Denisa Machoňová Tichá udělala pro své žáky nástěnku, která jim má pomoci akceptovat a vytěžit vlastní chyby. Teď ještě, aby se s chybou skamarádili i učitelé. Nebo vlastně nejdřív.

„Vztah českých škol k chybování nebyl a není dobře pojatý, ať už ve vztahu k dětem, nebo učitelům,“ myslí si Martina Habrová, školní mentorka s dlouholetou pedagogickou zkušeností. Podle jejích zkušeností se mnoho pedagogů bojí si přiznat, že se potřebují profesně rozvíjet. Když už pro odbornou pomoc přijdou, přicházejí s tím, že opravit potřebuje žák. „Pomalu se to ale mění,“ dodává. “Při mentoringu učitelé postupně přicházejí na to, že i malá změna v jejich přístupu mění celkovou situaci. Že práce na sobě se vyplácí.”

„Ten, kdo se nikdy nedopustil chyby, se nikdy nepokusil o něco nového.“  Albert Einstein

Přiznat se je nevýhodné

Jedna z klientek Martiny Habrové, mladá učitelka druhého stupně Jana, říká, že strach přiznat chybu mají učitelé i proto, že za to bývají trestáni vedením nebo kolegy. „Jsou školy, kde učitele, který si neví rady, nepodrží, naopak, ještě na něj celou situaci ´hodí´. Jsem ráda, že to není případ téhle školy, ale sama jsem to zažila na minulém pracovišti.“ Není divu, že pak učitelé své potíže, pochybnosti, slabosti neradi přiznávají.

 „Skutečnou chybou je chybu nenapravit.“ Konfucius

Byť nová generace učitelů jde víc a víc s duchem doby, která seberozvoj a celoživotní vzdělávání staví vysoko (když se vzděláváš, můžeš se tím ve svém okolí chlubit), pro nemalou část učitelských sborů je to pořád tak, že učitel by se jako neomylný měl alespoň tvářit. Vychází to z hluboko zakořeněné představy, že buď učit umíš, nebo neumíš – ale pak to radši nikomu nepřiznávej. Ostatně, z mezinárodních srovnání vyplývá, že v Česku se vzdělává pouze něco přes osm procent dospělých.

Učitelů jistě víc, ale jde o to, aby školení nebylo jen formální. Podle Ivy Šagátové, zástupkyně ředitele Základní školy profesora Švejcara v Praze-Modřanech, je na vedení škol, aby učitelům ukázalo, že práce na sobě je běžnou součástí profilu učitele, že naopak chybuje ten, kdo se nevzdělává. „Přihlásila jsem se na kurz koučinku a mentoringu, jsem v programu Ředitel naživo… Taky už nejsem jitřní rosa, ale učím se pořád a baví mě to,” říká Iva Šagátová.

„Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ Elbert Hubbard (americký spisovatel, filozof a editor) 

 

Chybou se o sobě dozvíte nejvíc, tvrdí Švéd Pär Ahlbom, zakladatel intuitivní pedagogiky. 

 

Sedmero rad, jak pracovat s (vlastní) chybou od Petry Dočkalové

Otevřeně si říci, že chyba v procesu (celoživotního) učení je přirozená. Chybujeme všichni.

Pojmenovat si, co to vlastně chyba je – porozumět vlastní chybě.

Zjistit zdroj chyby a její příčinu.

Pozorovat vlastní proces učení věcně.

Klást si konkrétní otázky: Co, jak, proč? Z chyby se poučit, udělat konkrétní kroky pro to, abychom ji příště neopakovali.

Pokud se na chyby soustředíme příliš, klesá naše nadšení i zájem o učení, narůstá strach a zmenšuje se chuť objevovat nové věci.

  Nesnažíme se o dokonalost, ale o to nejlepší, co dokážeme v dané chvíli.

 

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

1 Komentář
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
Milan Keršláger
7 měsíců před

Dobrý den, zajímalo by mne, jak je možné potrestat kolegu učitele, když udělá chybu. Nevím o ničem takovém.
S chybami se běžně pracuje v technických předmětech, například se procvičuje to, co ve třídě nejde, případně po testu se řeší společně příklady. V jazycích se běžně opravují a vysvětlují chyby, jinak to ani nejde. V některých předmětech nemá smysl s chybou pracovat, například dějepis – protože buď víte nebo nevíte (učil jste se nebo ne, dával jste pozor nebo ne).

Pokud něco ve školství v Česku s chybou nepracuje, pak to je přiznání a náprava chyby (např. inkluze v přeplněných třídách).