V učivu je příliš balastu a dětem dáváme málo samostatnosti a individuální pozornosti. Co zjistili dobří učitelé v době pandemie a jak s tím naloží dál?

Příliš balastu v učebních plánech, víc důrazu na individuální přístup ke každému žákovi, větší autonomie dětem v tom, kdy se co učí. Taková jsou zjištění některých ředitelů a učitelů, která přinesl koronavirus. A jak to využít dál? Byla – a je – to zvláštní doba. Školy byly ze dne na den postaveny před otázku, jak učit, když děti musí zůstat doma. V obrovské výhodě byli ti, kdo si už dřív uvědomili důležitost digitálních technologií, ale ani to nebylo samospásné. Chtělo to otevřenost, kreativitu

Marie Gottfriedová: Koronavirus připravil učitele o mocenské nástroje, jako jsou známky nebo povinná docházka. V plné nahotě se ukázalo, jaká je naše role

Koronavirus přinesl podněty a impulzy, které by neměly zapadnout. Vidím alespoň pět bodů k přemýšlení: 1. Uplynulé “koronavirové” období nám zřetelně ukázalo naše role ve školních komunitách. Žák je ten, kolem kterého se vše točí, je to osoba, o kterou především jde, škola a učitelé jsou tu pro něho a mají hledat cesty, jak ho v pozitivním slova smyslu zasáhnout (ať už ve škole, nebo na dálku). Učitel je ten, kdo doprovází. Ten, kdo motivuje, povzbuzuje. Ten, kdo za všech okolností podporuje, jde naproti

Své šesťáky teď nazývám Robinsony. Na půl roku se stali mými kolegy, říká učitelka z Chomutova

Školní rok, který byl nejen pro české školy velmi neobvyklý, se chýlí ke konci. Děti z druhého stupně strávily ve škole od pololetního vysvědčení jen zhruba měsíc a půl. Každá škola a každý učitel přitom k výuce přistoupili po svém. Jak hodnotí uplynulou „dobu koronavirovou“ Markéta Moravcová, která učí češtinu a výtvarnou výchovu na ZŠ Chomutov, Zahradní 5265? Když se uzavřely školy, na co jste jako pedagogové u vás ve škole mysleli nejdřív? Když přišlo rozhodnutí o uzavření škol, věděli jsme, že

Nechci učitelům přikazovat, že musejí přijít v květnu učit, říká ředitel vesnické základky. Podmínka být s dětmi až do odpoledne je na hraně zákoníku práce

Školy se začínají připravovat na znovuotevření prvního stupně. Asi třetina z nich uvádí, že bude mít problémy, především s nedostatkem pedagogů. „Vypadá to, že by jich do školy nastoupilo méně, než bychom potřebovali, ať už z důvodu věku, zdravotního stavu nebo proto, že sdílejí domácnost s někým starším či ohroženým,“ říká ředitel vesnické základky v Chrašticích u Příbrami. „Já bych na sebe nerad bral odpovědnost, že budu komukoliv přikazovat, aby v této situaci nastoupil do školy.“ Jak to vidíte se znovuotevřením škol? Děti by

Ze školy se stane spíš hlídací centrum, říká ředitel ze Svitav. Jeden člověk nemůže být s dětmi celý den, sestavíme týmy

Koncem května by se čeští prvostupňoví žáci měli vrátit do lavic. Někteří ředitelé už nakoupili roušky a štíty pro učitele, jiní jsou plni pochybností a zatím vyčkávají. „Paradoxně tahle kompromisní varianta, kdy do školy mají jít jen prvostupňoví a ještě dobrovolně, je nejhorší. Ze školy se tak stane především hlídací centrum,“ říká ředitel základní školy ve Svitavách Jiří Sehnal.  Evropské země postupně začínají vracet žáky do škol. Začalo s tím Dánsko, v pondělí 27. dubna se do lavic vrátili i norští prvostupňoví

Na inkluzi nenadávám a snažím se budovat dobrou školu pro každého, říká ředitelka z Děčína

Kancelář Aleny Tomáškové zdobí fotky jejích dětí a vnoučat společně s panoramatickými fotografiemi Himálají. Sportovně vyhlížející usměvavá paní ředitelka ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně u stejného stolu úřaduje už osmnáct let. Pod jejím vedením se z „Máchovky“ stala vyhlášená škola, kam se jezdí inspirovat učitelé nejen z Ústeckého kraje. Příští rok uvolní své místo nástupci. „Těším se, že zůstanu ve škole jako učitelka výchovy ke zdraví. A taky budu víc cestovat,“ říká. Jak byste představila vaši školu? Jsme vlastně úplně klasická škola s mateřskou

Znalosti nepodceňujeme, ale nekončí to u nich. Studenti zde rozvíjejí úsudek, cítění a vůli, říká ředitel waldorfského lycea

„Už dvacet let se snažím navenek komunikovat, co je waldorfská pedagogika, ale příliš se mi to nedaří,“ říká Ivan Smolka, ředitel waldorfského lycea se sídlem v Praze na Jižním městě. Vzděláním strojař, k waldorfskému vzdělávání se přiblížil jako rodič před čtvrt stoletím. „To se musí zažít,“ dodává.  Většinová představa o waldorfské škole je, že si tam děti mohou víc hrát, někdo si ji spojuje s ezoterikou, někdo s bájením. Přitom už ústy svého zakladatele Rudolfa Steinera tato pedagogika zdůrazňuje nutnost

Máme pověst školy, která si poradí s každým dítětem. Chodím do práce rád a dbám na spokojenost učitelů, říká ředitel

„Neříkám, že to je jednoduché, je to složité, ale mám na co navázat. Integrace na této škole začala už dávno před mým příchodem na pozici ředitele. Ty děti nepřišly najednou skokově odnikud…“ S ředitelem základní školy v Čelákovicích Jiřím Kyliánkem o jeho škole a inkluzi. „Vždy jsem byl zastáncem toho, že sám do práce musím chodit rád. A když jsem spokojený já, dělám spokojené i jiné lidi, učitele i rodiče, a jejich spokojenost zase působí dobře na mě. Je to

Co vlastně letos budeme dělat? Budeme se snažit. Být lepší než loni. Ředitel základky o dnech, když začíná škola

Čtu si na stole citát Julia Zeyera, který jsem si pro ranní probuzení připravil na stůl: „Přišel čas, kdy se nutně musíš k nějaké práci odhodlati. Pomni, že ti jinak hrozí mizina“. Mizinu nechci, nakonec práce šlechtí a mě to ve škole pořád baví. Tak jdu na to. Prolog Budík a jeho příšerný ranní ryk. Líně a po šesti týdnech nezvykle brzy (v 7.00 hodin) vstávám a pospíchám učinit zadost ranní hygieně. K mému každému ránu patří silný turek, Radiožurnál